Hodina 16. 9. 2016
Dobrý den,
- Maličká su s polkovým doprovodem
- Doporučuji počítat nahlas a velmi pomalu.
- Ostřejší úhozy (viz jeden z dalších bodů)
- Nedáváte už ruce (tolik) pryč, to je fajn 😉 Na klavír je třeba být hodně uvolněný, aby to hrálo hezky a nebylo to cítit (zvukově).
- Přidejte si tam T/D
- V zahradě – valčíkový doprovod
- T/D
- Valčíkový doprovod s přidrženým spodním tónem.
- Úhozy – technika hry na klavír, třeba na varhany se hraje stiskem
- Hrajete hezky nahlas, ale přijde mi, že do toho dáváte hrozně energie a je to neefektivní, cvičení na úhozy
- Budeme hrát R palcem c1 a budeme ho hrát piano (jemně, potichu) a postupně až do forte (silně, nahlas). Dohromady to bude 8 tónů zesilovat, 8 zeslabovat.
- Každým prstem, potom totéž s d2 s 2. prstem etc. Máme tedy 10 variant pro každý prst.
- Hrajete hezky nahlas, ale přijde mi, že do toho dáváte hrozně energie a je to neefektivní, cvičení na úhozy
- Menuet
- Vymyslet prstoklady do konce 4. taktu v pravé ruce
- Doporučuji pro vyučení tónů použít notelearner (skript, na který odkazuji někde dříve), případně použijte kartičky (flashcards), alespoň 20 kartiček či papírků, na které si napíšete od c1 do c3 (pokud jen od c1 do c3, potom jich logicky budete mít 15, protože řada má 7 tónů, kterou zopakujete 2× a c3 je první tón další řady, tedy 2×7 + 1, tedy 14 + 1, tedy 15 😀 ). Nějak je zamíchejte a rovnou je zkuste bez odpočítávání najít 😉 😉
Příště se uvidíme v pondělí v 18.00 😉
Hodina 14. 9. 2016
Dobrý den,
- Počítání – řadové číslovky, prv-ní-dru-há, jednotlivé slabiky odděleně, protože každá slabika je… oddělaná 😉
- zpomalte se!
- Maličká su
- prstoklad v pravé – každý prst má svůj tón
- unisono, s doprovodným tónem, pak s doprovodným akordem
- polkový doprovod – jsme ve 2⁄4 taktu, takže budeme počítat do dvou – prv-ní-dru-há
- Na každou prv-ní bude hrát pouze a jen pouze basový tón (je jedno, co je v těch taktech, prostě takhle to bude)
- Na každou dru-há bude hrát „ten zbytek“ 😉
- Jak to (a samozřejmě cokoliv jiného) cvičit:
- Rozsekejte skladbu na takty, nejlépe po skupinách po 2−−4 taktech, víc je dlouhé
- Každou skupinu přečtěte a naučte se pravou, pak levou
- Poté spojit dohromady – půjde hůř, rytmus bude haprovat etc., zaměřte se vždy na to co nejde.
- Až se nakonec povede (třeba že se vám povede víc „lepších“ pokusů než „špatných“), potom…
- Fáze ukládání do mechanické paměti – spojit třeba 4−−8 taktů, které jste schopna zahrát „vcelku“ a zahrát nejméně 20× za sebou – bez přestávek, bez pauz etc., prostě rovnou za sebou.
- Pak na další 2−−4 takty a opakujte od bodu 1.) 😉
- V zahradě
- T/D s valčíkovým doprovdem
- v dominantě s valčíkovým doprovodem pozor na posouvající se palec, není to H‑D-F, ale H‑D-G! 🙂
- Beskdyde, Beskdy
- Hlavně kvůli rytmu – je tu divoký.
- Jen pravou, správně napočítat.
- Rytmus je potřeba opravdu napočítat 😉
- Prstoklady jsou též divoké, nejdříve ale rytmus, jak se podvolí rytmus, zbytek už půjde poměrně samo 😉
- v kombinaci osminová-čtvrťová-osminová, je vnitřní čtvrťová „posunutá“, ale není krátká, je pořád dlouhá jako čtvrťová, tedy klasicky na 2 slabiky, i když v tutom případě na „ní-dru“ 😉 Okolní osminy jsou „prv“ a poslední „há“ 😉
- Menuet
Příště v Pátek někdy kolem 13.00−−14.00, plus mínus, dejte prosím vědět.
Hodina 9. 9. 2016
Dobrý den,
- Písnička Rostó, Rostó
- T/D, kde dominanta bude v sextakordu
- pomalu
- Akord, obrat akordu, tonikou/dominantou, akordem C a G, sextakord,
- Hruška, zkuste si „valčíkový doprovod“, kde se na první dobu drží basový tón z doprovodného akordu, na další 2 doby se dohraje lehce a skočně ten zbytek, u Maličká su je „podobný princip“, akorát na dvě, tedy „polkový doprovod“
- Rytmus
Příště bychom se viděli buď v úterý v 15.00, příapdně 14.55 třeba, to se nic nestane, pokud by nemohla Šárka, potom klidně až v 16.00. Příapdně ve středu v 16.00. Dám vědět. R. K.
Hodina 31. 8. 2016
Dobrý den,
- Písničky
- Ovčáci (1. knížka, nejsou taktové čáry, doplňte)
- Mechanický nácvik 3. taktu (třeba 10× zopakovat (ale správně!), dokud nebude správně, pak pokračovat na další takt)
- Přidání T/D6
- Kočka
- Ovčáci (1. knížka, nejsou taktové čáry, doplňte)
- Intervaly – vzdálenost mezi dvěma tóny, jmenují se jako třídy v gymnáziu, tedy: prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima, oktáva. Výše píšeme akord „dominanta6“, tedy to znamená „dominanta v sextakordu,“ což je akord, který je široký sextu.
- Obraty (pro opakování, vyzkoušet, pojmenovat)
- Základní tvar – široký je kvintu, proto je to kvintakord.
- 1. obrat – široký je sextu, proto je to sextakord.
- 2. obrat – široký je též sextu, proto je to taktéž sextakord, ale aby se to nepletlo s 1. obratem, je to kvartsextakord – obsahuje první kvartu a široký je sextu, tak proto.
- Video s trošku vysvětlení (použijte noty z minula k tomu): https://www.youtube.com/watch?v=uGGnEYTJYuo&feature=youtu.be
Přítě v pátek 2. 9. 2016 v 16.00. Krásný den.
Kadence a obraty, harmonické funkce
Během výuky s některými studenty, především těmi, kteří potřebovali intenzivní výuku kvůli hudebním předmětům na škole, jsme často narazili na zmatení pojmů obraty, harmonické funkce a kadence. Zkusme nyní dát trošku jasnosti do těchto jinak velmi propletených témat.
Harmonická funkce
Začněme právě tímto pojmem, protože na něm můžeme postavit další, navazující znalosti. Věřím, že víte, co je to třeba taková stupnice a jaký rozdíl je oproti tónině. Pro zjednodušení se nyní pohybujme zásadně v tónině c dur, abychom nemíchali zbytečně moc věcí dohromady a princip byl tak co nejviditelněji ukázán.
Harmonická funkce odpovídá nějakému stupni v dané stupnici. Tedy pokud jsme v c dur, 1. stupeň je současně 1. harmonická funkce a je to klávesa „c“. 2. stupeň je klávesa „d“ atd., až do klávesy „h“, která je 7. stupněm a 7. harmonickou funkcí.
Harmonické funkce (nebo též diatonické funkce, protože c dur je diatonická stupnice) dělíme do dvou základních bloků;
- Hlavní harmonické funkce
- 1. stupeň, tzv. tónika, často se značí pouze T
- 5. stupeň, tzv. dominanta, často se značí pouze D
- 4. stupeň, tzv. subdominanta, často se značí pouze S
- Vedlejší harmonické funkce (označují se pouze číslem, i když občas se různé názvy též používají, není to ale zvykem)
- 2. stupeň, tzv. supertónika
- 3. stupeň, tzv. mediant
- 6. stupeň, tzv. submediant
- 7. stupeň, tzv. citlivý tón
Proč bychom je vlastně rozdělili na tyto dvě skupiny? Důvod je čistě praktický; pomocí hlavních harmonických funkcí v dané tónině jsme totiž schopni pojmout většinu, byť často zjedndušených, harmonií a tedy i písní. Vedlejší harmonické funkce používáme ne tak často, většinou třeba k přechodu do jiné tóniny, případně ke změně harmonie jako takové (např. z dur do mol a podobně).
Od každé takové harmonické funkce můžeme taktéž vytvořit akord, čímž krásně a jednoduše rozšíříme šířku doprovodu. Všimněme si, že pokud užijeme tóniku, dominantu a subdominantu v základních akordových variantách a podíváme se, jaké všechny tóny jsme využili, tak jsme použili kompletně celou danou tóninu, tedy všech sedm tónů.
Kadence
Pojem kadence souvisí s akordy a harmonickými funkcemi. Pokud použijeme nějaké smysluplné střídání harmonických funkcí, říkáme, že děláme nějakou kadenci. V závěru skladby se používají závěrečné kadence, které samy o sobě mají různé vlastnosti (celé tyto závěry), mohli bychom je dělit na autentické, celé, poloviční atd., nicméně to není ani nyní důležité. O tom někdy samostatný článek.
Nyní se podívejme na závěry některých známých písniček:
- Ovčáci – končí třemi delšími tóny, při kterých se vystřídá T‑D-T.
- Kočka leze dírou – končí sice rychlými tóny, ale úplně na konci máme opět tři delší tóny, které doprovodíme T‑D-T
- Maličká su – sice nekončí třemi pomalými tóny, ale na konci opět uvidíme T‑D-T.
Jestli vidíte souvislost, vidíte ji správně; většina lidovek a takovýchto písní doopravdy končí závěrečnou kadencí T‑D-T, tedy obsahuje celou autentickou kadenci, tedy postup D‑T. (To, že je před tím ještě T též není až tak náhoda).
Obrat akordu
Než se podíváme na další možnosti u kadencí, je nejdříve potřeba rozšířit znalosti o vlastnost akordu, které říkáme „obrat“, někdy také „převrácení“. Když si uvědomíme, z čeho je akord složen – tedy z alespoň 3 různých tónů, najdeme-li některé triviální řešení, což je řešení, kdy jsou tóny co nejblíže k sobě, tedy např. c1-e1-g1, potom si všimneme, že můžeme tóny proházet ve 3 různých variantách:
- C‑E-G – takzvaný kvinatkord, základní tvar, má šířku „kvinty“, tedy 5, buď se číslicí neoznačuje, anebo tou pětkou.
- E‑G-C – takzvaný sextakord, je široký 6 tónů (sexta), označujeme ho číslem 6
- G‑C-E – takzvaný kvartsextakord, je široký též sextu (6 tónů), ale navíc má dole ještě kvartu (4 tóny), označujeme ho tedy 6⁄4.
Jak to vypadá prakticky vidíte např. v článku o akordech a obratech.
Zpět ke kadencím
Nyní jsme již tedy schopni pochopit, co „se po nás chce“, pokud máme zahrát např. následující kadence:
- T – S6/4 – T – D6 – T, (takový klasický zvuk a doprovod)
- T – D6 – S6 – D6 – T, (má vlastnost vlny – přes dominantu jdeme pryč a pak se přes ni zase vracíme domů do tóniky)
- D6 – T6/4 – D5 – T6, (klesající doprovod, střídáme jen T a D, ale obraty postupně klesáme a máme tak ještě větší pocit závěru).
Všechny tyto kadence najdeme v souboru s kadencemi (PDF).
Ve všech tóninách (základních) to bude vypadat takto (PDF).
Tyto vlastnosti jsou přenosné i do jiných tónin, tedy neplatí samozřejmě pouze v c dur, ale opravdu v libovolné (i molové!) tónině.
Hodian 26. 8. 2016
Dobrý dne,
- Rozvíjení poslechových dovedností – zahrát si 2 tóny (naráz) a zkusit si (v hlavě) představit, jaké ty dva tóny jsou, případně se je pokusit zazpívat. Pak si je klidně zahrajte zvlášť, zazpívejte – a zase dohromady a představte a takto pořád dokola, dokud se vám je s jistotou nepodaří rozeznat.
- Pozice rukou – pravá už je docela super, levá má snahu být prolomená, hlídat 🙂 Obščas se ale i v pravé objeví „prsty do stropu“.
- Unisono – levá i pravá hrají totéž
- Ovčáci
- unisono a
- pak s T/D.
- Hrajte pomalu.
- Pomoc metronomu nastaveného na 90 BPM.
- Máte v té rychlejší části uprostřed snahu uspěchat, takže zklidnit
- Kočka
- malíčkem na „a“ buď skočit, anebo přendat,
- zkuste si unisono, ale kdyby nešlo, nelamte přes koleno.
- T/D/S
- Můžete (jak je to opakování) hrát každé jinak, jednou na tón „f“ hrát dominantu a podruhé subdominantu.
Uvidíme se příští úterý 30. 8. 2016 v 17.00.
(video) Tóniky, dominanty, subdominanty a kadence.
Původně natočeno pro kamarádku, ale myslím, že by se to mohlo hodit i více lidem 😉
Hodina 24. 8. 2016
Dobrý den,
- Tónika, dominanta a subdominanta, aplikace obratů
- Jupí 😉 Zkoušejte kombinovat – a nějakou melodii k tomu:
- T/D – Ovčáci (noty ke stažení)
- T/D/S – Kočka leze dírou (Noty ke stažení)
- Obraty a harmonické funkce (T/D/S) jsou úplně oddělené pojmy, ale můžeme je zkombinovat a „pomoci si tím“, abychom neskákali. Protože T(1), D(5) a S(4) – je to dost velký skok, využijeme právě obratu, což je jen jiná kombinace stejných tónů, abychom nemuseli skákat tak daleko.
- Jupí 😉 Zkoušejte kombinovat – a nějakou melodii k tomu:
- Beethoven
- Třeba pvní 4 takty, klidně zvlášť, pak velmi pomalu dohromady.
- Opravdu velmi opatrně, ať máte všude správné tóny, nezapomeňte na předznamenání (F, C, G a D budou zvýšený na fis cis gis dis)
- trioly v pravé ruce (bloky not po tří označeny trojkou) jsou všechny stejné, hrajte to co nejplynuleji a pomalu.
- doporučuji nazpaměť básničku „fis cis gis dis ais eis“ (případně další je his)
- Příroda po dešti
- Příště molové tóniny
Příště v pátek 17.50
Hodina 17. 8. 2016
Dobrý den,
- Doporučuji program „Musescore“ https://musescore.org/cs/bylo-vyd%C3%A1no-musescore‑2.0
- Rytmus & Tempo
- Rytmus – jak je která nota dlouhá
- Tempo – jak je celá skladba rychlá.
- Např: Máme rychlé tempo, budu tedy „prv-ní-dru-há-tře-tí-čtvr-tá“ počítat „velmi rychle“, ale můžu tam mít dlouhé noty.
- Článek o tempu a rytmu.
- DÚ pro mě 😀 https://www.youtube.com/watch?v=7x1S8FagPpA noty (sehnat /napsat), alespoň motiv
- Platnost křížků a předznamenání.
- Rozečtěte prosím Moonlight Sonatu, Beethoven, 1. větu
- T/D/S, opak
- Křížky a souvislosti, maximálně 3 tóniny, spíš mi jde o přehled, jak to funguje.
- Obraty – opak
Příště v pátek v 17.00.
Posuvky (křížky, béčka a další) a jejich platnost
Během hodin jsem si všiml, že občas se někdy ukáže drobná mlha v pochopení toho, jak fungují křížky, béčka a odrážky, souhrnně tedy posuvky. Jak je z názvu asi jasné, posuvka doslova „posouvá“ notu a její tón někam – podle toho, jestli chceme nahoru či dolů, volíme pak křížek či béčko. Dále existují ještě dvojkřížky a dvojbéčka, která posouvají notu (zcela logicky) dvakrát; a opět buď nahoru či dolů, podle toho, jakou posuvku z nabídky zvolíme.
Jednotlivé posuvky
Malý výčet toho, co která posuvka dělá:
- Křížek posouvá danou notu o půl tónu výše. Pokud čteme takovou notu slovy, přidáváme koncovku ‑is, tedy pokud před notu „f“ dáme křížek, vznikne nám „fis“. V angličtině to funguje stejně jako se symboly „dolaru“ u měny – tedy píšeme křížek před notu, ale čteme ho až „za notou“, tedy místo „sharp f“ čteme „f sharp“, i když píšeme #F.
- Béčko posouvá danou notu o půl tónu níže. Čteme-li takovou notu slovně, přidáváme koncovku ‑es, tedy např. pokud před notu „g“ dáme béčko, čteme „ges“. Platí stejná pravidla jako s křížky pro čtení v angličtině, tedy g s béčkem bychom přečetli jako „g flat“.
- Dvojkřížek posouvá danou notu o dva půltóny výše a připojujeme koncovku ‑isis. Tedy s příkladem „f“ vznikne „fisis“. V angličtině se přidá slovíčko „double“, tedy např. „f double sharp“.
- Dvojbéčko posouvá danou notu o dva půltóny níže a přidáváme koncovku ‑eses, tedy např. „geses“. V angličtině opět slovíčkem double vyjádříme např. „g double flat“.
- Odrážka je posuvka, která ruší veškeré posuvky, které by mohly zrovna platit. Co to však znamená „platit“? O tom se dočteme dále.
Předznamenání
Předznamenání je metoda, jakou jsme schopni deklarovat globální změnu posuvek pro celou skladbu či její nějakou oblast. Lidsky řečeno, jedná se o „přednastavení“ některých tónů, které vždy budeme posouvat. Pokud hrajeme např. v tónině G dur, budeme vždy potřebovat nahradit všechna „f“ tónem „fis“. Pokud bychom psali před každé „f“ křížek, za chvilku by se mohl takový notový text stát nečitelným, proto se právě použije předznamenání. Ihned za klíč (ať už je jakýkoliv) deklarujeme na tu linku, kde leží „f“, křížek, čímž dáme jasně najevo, že nahradíme všechna následující „f“ tónem „fis“. Pokud bychom náhodou zrovna někde potřebovali „f“ místo „fis“, použili bychom odrážku.
Předznamenání platí po celou dobu, dokud není řečeno jinak (nezmění se předznamenání), anebo do konce skladby.
Platnost posuvek
Jak jsme si řekli výše, předznamenání platí po celou dobu skladby, případně pokud není řečeno změnou předznamenání jinak. Ne tak však pro lokální posuvky.
Obecně platí, že daná posuvka platí od místa deklarace až ke konci taktu. Máme-li tedy např. takovýto hudební zápis:
Vidíme, že ihned v druhém tónu dáme před „f“ křížek, budeme tedy hrát „fis“. Dále se v taktu opět objeví „f“, tedy budeme hrát i další „f“ jako „fis“. Nicméně pak končí takt a začíná druhý, tam se nachází opět „f“ – nicméně tentokrát zůstane „f“, platnost křížku již vypršela na konci prvního taktu.
Další zajímavostí s platností lokální posuvek je, že platí pouze pro danou výšku tónu, oproti předznamenání, které mění veškeré tóny daného jména a je jedno, jestli jsou vysoké či nízké.
Zvláštní chování platnosti posuvek
Platnost do konce taktu má však výjimku, když použijeme ligaturu. Ligatura totiž přenáší daný křížek či béčko až do dalšího taktu, tedy např. v tomto zápise:
Zde vidíme, že ligaturou vázané „fis“ se musí přetáhnout do dalšího taktu, tedy jedná se pořád o „fis“, i když je na začátku druhého taktu zapsáno jako „f“. Nicméně hned další tón je opět „f“, protože ligatura nám doslova přetáhne křížek pouze u jednoho tónu, který takto váže. Samozřejmě – pokud bychom měli ligaturou pospojované třeba 4 takty nějakým extrémně dlouhým tónem, např. u varhan v doprovodu, tento křížek se přenáší, dokud ligatura trvá, tedy klidně i tyto 4 takty. Jakékoliv přerušení ligatury ale tento přenos zastaví a museli bychom posuvku znovu deklarovat.
Závěrem
Doufám, že vám tento krátký přehledový text udělal alespoň trošku jasno v tom, jak které věci platí 🙂 Občas jsou některé věci v hudební teorii poměrně zmatené a je třeba si na ně chvilku zvykat. Přeji všem krásný den a hodně úspěchů při studiu hudební teorie.