Ahoj 🙂

Uvolňování

Kvin­ty v pra­vé a le­vé ru­ce, hrá­li jsme po­stup­ně ce­lou řa­du, po­zor na zá­pěs­tí, klid­ně si při tom čti ne­bo co­ko­liv, ale v mo­men­tě, co se pře­sta­neš sou­stře­dit (tře­ba když mi ně­co po­ví­dáš), za­čne se ti sa­mo zve­dat zá­pěs­tí, pro­to­že to dě­lá au­to­ma­tic­ky. Je tře­ba do­stat uvol­ně­ní do zá­pěs­tí au­to­ma­tic­ky, i když bu­deš tře­ba mlu­vit ne­bo dě­lat ně­co ji­né­ho (pros­tě tře­ba při hra­ní v le­vé ru­ce tu­těch kvint a v pra­vé tře­ba ně­ja­ké písničky).

Hezké tóny

Po­kra­čuj pro­sím s hez­ký­mi tó­ny, te­dy z výš­ky při uvol­ně­ný ru­ce, stří­dá­me pa­lec a uka­zo­vá­ček na obou ru­kou, pěk­ně me­zi ni­mi le­ga­to (vá­za­ně).

Písnička

Hod­né ště­ně – s le­vou ru­kou, akor­dy. Co nej­ply­nu­le­ji (klid­ně po­ma­lu) do­hro­ma­dy s pravou.

Příště

Od příš­tě te­dy čtvr­tek 18.00 (tu­ten tý­den ne, až od příští­ho, tak­že za 10 dní)

Dob­rý den,

Uvolňování rukou a příprava na další hraní

Je vel­mi tře­ba vy­ře­šit při hra­ní (resp. před hra­ním), aby ru­ce hrá­ly krás­ně uvol­ně­ně, pro­to­že ji­nak to, co se hra­je, zní oš­k­li­vě. K to­mu nám slou­ží ně­ko­lik růz­ných cvičení

Oktávové cvičení

Po­kud ru­ka hra­je hez­ky ok­tá­vu (mě­la by, po­kud ne, tak tře­ba jen kvin­tu), je tře­ba do té­to ok­tá­vy do­stat uvol­ně­nost. Ne­hra­je­me pro­to “ze­zho­ra”, aby, by­lo zá­pěs­tí v ten­zi (na­pě­tí), ale lehce zbo­ku (zpře­du smě­rem od tě­la ke klá­ve­sám). Vy­u­ži­je­me to­ho, že je ru­ka po­měr­ně pruž­ná a při do­pa­du se cho­vá po­dob­ně ja­ko když há­zí­te míč­kem o zem – od­rá­ží se 🙂 To­ho­to od­ra­zu (byť ne tak do­ko­na­leé­ho ja­ko při od­ra­zu míč­kem) mů­že­me vy­u­žít k to­mu, abychom lé­pe hrá­li tóny.

Hlav­ním cí­lem je, aby ru­ka “ne­brz­di­la” před pá­dem, sva­ly ne­ma­jí pra­co­vat “vzá­jem­ně pro­ti so­bě”, ale vždy jen “pro hra­ní” da­né sva­ly, kte­ré po­tře­bu­je­me, zby­tek je uvol­ně­ný a “spí” (stand by re­žim 🙂 ) Tak­že je tře­ba vy­lep­šit do­ko­na­le tón, aby ru­ka dě­la­la to, co má a ne­bo­jo­va­la vlast­ně pro­ti klá­ve­sám, klá­ve­sy pra­cu­jí tak, jak chce ru­ka, ne opačně.

Cvičení na “hezké tóny”

Na­sta­ví­me ru­ku na ně­ja­kých 5 sou­sed­ních tó­nů (např. c2 — g2) a prs­ty vě­do­mě co nej­ví­ce uvol­ní­me. Když se po­da­ří, zku­sí­me (klid­ně dru­hou ru­kou) vy­táh­nout pa­lec do výš­ky a hlí­dá­me si mís­to, kdy se pře­sta­ne uka­zo­vá­ček do­tý­kat kla­vi­a­tu­ry. To je ta­ko­vé “kri­tic­ké mís­to” pro pa­lec, kdy už vlast­ně ne­do­ká­že “být sám”. Zkusíme-​li se do té­to po­lo­hy do­stat vlast­ním sva­lem pal­ce, do­sta­ne­me se o tro­chu níž. Z té­to výš­ky co nej­ví­ce uho­dí­me na tón tak, aby prst (pa­lec) vů­bec ne­brz­dil, ale sou­čas­ně ostat­ní prs­ty ne­dě­la­ly vů­bec nic, te­dy jsou na­pros­to vol­né, ne­zve­da­jí se. Po­kud se zved­nou, po­té je tře­ba dr­žet za­hra­ný tón a opět vě­do­mě uvol­nit všech­ny prs­ty. Tím­to způ­so­bem se po­stup­ně prs­ty na­vyk­nou, že umí být uvol­ně­né a ne­bu­de tře­ba me­zi­při­stá­ní na uvol­ně­ní, prs­ty bu­dou a zů­sta­nou rov­nou uvol­ně­né. A to je cílem.

Al­ter­na­ce to­ho­to cvi­če­ní spo­čí­vá v ryt­mic­ké úpra­vě. Nejdří­ve za­hra­je­me 6× dvo­ji­ci pal­cem a uka­zo­váč­kem a pak 6× po třech, te­dy tri­o­ly. Po­stup­ně stří­dá­me pro všech­ny tó­ny a všech­ny prs­ty na tó­nech: C‑E-​G-​Bb‑C (ne­bo­li C‑E-​G-​B‑C v češ­ti­ně). Ru­ka (a hlav­ně prs­ty) se při tom­to cvi­če­ní krás­ně protáhnou.

Cvičení

Czerny cvičení 8 ze 125

Od­kaz ke sta­že­ní: 125 pa­sá­žo­vých cvičení.pdf

Cí­lem jsou prv­ní 4 takty.

Celkově ke cvičení

Cvi­če­ní na ru­ce lze dě­lat klid­ně kaž­dý den a klid­ně i bez kla­ví­ru, cí­lem je, aby prs­ty (tře­ba o stůl) hez­ky ťuka­ly, hra­je­me bříš­ky prs­tů. Prs­ty si ča­sem krás­ně zvyk­nou na krás­né úho­zy a bu­de to fungovat.

Příš­tě si to­hle zo­pa­ku­je­me a bu­de­me po­kra­čo­vat v pro­ta­ho­vá­ní ru­kou, chtěl bych, aby Š. umě­la hez­ky zvlášť prv­ní 4. tak­ty z to­ho cvi­če­ní, na tom si totiž udě­lá­me dal­ší věci.

Ohled­ně příští­ho týd­ne se ozvě­te, jak to bude 🙂

Dob­rý den, se Š. jsme se vě­no­va­li spí­še te­o­re­tic­ké pří­pra­vě, mlu­vi­li jsme o his­to­rii hud­by, na­vá­za­li jsme na škol­ní re­fe­rát o Ba­cho­vi, po­ví­da­li jsme si o ital­ské his­to­rii, re­ne­san­ci, „bram­bo­rách“ a ba­ro­ku, jak ty vě­ci spo­lu souvisí.

Je su­per, jak má Š. ve svém vě­ku do­ce­la i pře­hled o obec­ných vě­cech, co se svě­ta tý­če, pá­lí jí to, vel­mi dob­ře se spolupracuje 🙂

Do příš­tě, te­dy do pon­dě­lí 30. 5. 2016, si pro­sím při­prav­te ce­lou prv­ní sklad­bu z Czerny(50), tu, jak se tam vy­sky­tu­je hro­ma­da půlo­vých. Sa­mo­stat­ně (ve smys­lu bez mé po­mo­ci) ro­ze­čtě­te ce­lou sklad­bu, do­slo­va roz­se­kej­te ji na tak­ty a na­uč­te se kaž­dý zvlášť, pak do­hro­ma­dy a spoj­te s před­cho­zí­mi, již dří­ve naučenými.

Při­prav­te si od­po­vě­di na ná­sle­du­jí­cí otázky:

• Ko­lik má sklad­ba Czerny(50/1) taktů? 
  • Jak se to pozná?
  • Po­kud se po­dí­vá­te (bez hra­ní, jen po­hle­dem) na Czerny(50/2), ja­ký ta má po­čet tak­tů? Ja­ká je spo­ji­tost? (troš­ku těž­ší otáz­ka, spí­še na fan­ta­zii, spo­ji­tos­ti jsme si ne­ří­ka­li, chtěl bych, abys­te to­ho co nej­ví­ce se Š. vy­mys­le­ly do­hro­ma­dy, klid­ně spo­lu­pra­cuj­te, mů­že­te i s tať­kou a ma­lým rošťákem 😉
  • Upro­střed Czerny(50/1) je troš­ku ji­ná znač­ka „na tak­ty“, než je všu­de jin­de ve sklad­bě. Co ta znač­ka zna­me­ná? Zkus­te slov­ně po­psat, jak vy­pa­dá, kdy­bys­te ji chtě­li tře­ba ně­ko­mu po­psat, aby ji uměl nakreslit.
• Na za­čát­ku sklad­by je za houslo­vým klí­čem vel­ké pís­me­no „C“, co to znamená?
• Za „tím po­div­ným sym­bo­lem“, na kte­rý se ptám vý­še, se na­chá­zí me­lo­die v pra­vé ru­ce na­psa­ná tak, že jsou no­ty v jed­né os­no­vě „nad se­bou“ tře­ba dvě. Co to zna­me­ná? Jak se ta­ko­vé­mu je­vu ří­ká? (Např. „Po­kud má­me dvě no­ty nad se­bou, hrajeme .… “)
• Ukaž­te v no­to­vém zá­pi­su jed­not­li­vé sou­čás­ti zápisu: 
  • Tem­po
  • Tak­ty
  • Houslo­vý klíč (je-​li)
  • Ba­so­vý klíč (je-​li)
  • Ce­lou no­tu (je-​li)
  • Půlo­vou no­tu (je-​li)
  • Prv­ní řá­dek, dru­hý řádek
  • Prv­ní no­to­vá os­no­va, dru­há no­to­vá osnova
  • Tře­tí lin­ku na 2. os­no­vě ve 3. řád­ku. Ja­ké no­tě (tó­nu) to od­po­ví­dá? V ko­li­ká­tém tak­tu (po­čí­tej­te od za­čát­ku řád­ku) se ta­ko­vá no­ta po­pr­vé objeví?

Nic se ne­boj­te, nejsou to těž­ké vě­ci, spí­še mi jde o to, abys­te ne­vy­pad­li cel­ko­vě „ze cvi­ku“ a umě­li se v os­no­vě po­hy­bo­vat. Bu­du se te­dy před­běž­ně tě­šit na 30. 5. 2016 opět ko­lem 15.30. Krás­ný den!