Prázdninový režim
Ahoj všem,
během velkých letních prázdnin bude výuka samozřejmě též možná, nicméně občas budu na cestách, čili by to nebylo zcela pravidelně, nicméně zase bude jednodušší vytvořit náhradní hodiny, protože ne všichni přes prázdniny zase budete přítomni – více prostoru na ladění rozvrhu 🙂
Pokud byste tedy měli zájem i o výuku prázdninovou, je to u mě možné, jinak jsou podmínky nezměněny 🙂
Hodina 6. 9. 2016
Ahoj,
- úvod do harmonie, T/D/S
- Maličká su, jak to funguje.
- Fotografie
- Důležité tóny 1., 5. a 4. – Tónika, Dominanta a Subdominanta, dají se použít jako doprovod (skoro ke všemu, pokud ne, zařadíme další stupně, tedy 3. nebo 6., potom 7. a pak 2.)
- Zkus u obou písniček vymyslet T/D (u první, Maličká su, jde vymyslet i T/D/S, ale jde to uhrát i na T/D)
- Bach(I)
- Zjemnit, dynamika
- Czerny(125/8)
- Urči harmonii (harmonické funkce T/D/S) u dalších taktů
- Moonlight
- Jemně přechody
- Práce pedálu, měnit pedál prakticky kdykoliv se mění harmonie.
Přítě klasicky úterý 13. 9. 2016 v 14.00.
Hodina 16. 8. 2016
Ahoj,
- Stupnice C, G, D a A (dur)
- Tabulka stupnic:
[ultimatetables 2 /] - Jak odvodit tóniny v článku.
- Termín paralelní tónina (dur, moll)
- Tabulka stupnic:
- Czerny 125⁄8
- Staccatissimo (trojúhelníčky) – krátké úhozy jako staccatto, akorát ještě kratší
- celé až do konce, druhoup olovinu zvlášť pravou a levou, první 4 takty plynule (klidně pomalu) dohromady
- Moonlight
- Zvýraznit ještě více melodii v malíčcích v pravé ruce
- V přechodu nezapomenout na „his“
- Rozdělit na 3 vrstvy – basovou, doprovodnou a melodickou. U melodické, jako by to zpívala zpěvačka – prostě musí to být pořád nad vším ostatním (přitom jemně)
- Bach I
- Pokračuj si dál
- Zkus do toho dodat dynamiku, tišší části, hlasitější části – ale ne moc, prostě aby vše bylo jemné, ale přitom oddělené, co spolu odděleno býti má.
Příště opět v úterý ve 14.00, vytiskni, pokud budeš chtít, Czernyho 😉
Posuvky (křížky, béčka a další) a jejich platnost
Během hodin jsem si všiml, že občas se někdy ukáže drobná mlha v pochopení toho, jak fungují křížky, béčka a odrážky, souhrnně tedy posuvky. Jak je z názvu asi jasné, posuvka doslova „posouvá“ notu a její tón někam – podle toho, jestli chceme nahoru či dolů, volíme pak křížek či béčko. Dále existují ještě dvojkřížky a dvojbéčka, která posouvají notu (zcela logicky) dvakrát; a opět buď nahoru či dolů, podle toho, jakou posuvku z nabídky zvolíme.
Jednotlivé posuvky
Malý výčet toho, co která posuvka dělá:
- Křížek posouvá danou notu o půl tónu výše. Pokud čteme takovou notu slovy, přidáváme koncovku ‑is, tedy pokud před notu „f“ dáme křížek, vznikne nám „fis“. V angličtině to funguje stejně jako se symboly „dolaru“ u měny – tedy píšeme křížek před notu, ale čteme ho až „za notou“, tedy místo „sharp f“ čteme „f sharp“, i když píšeme #F.
- Béčko posouvá danou notu o půl tónu níže. Čteme-li takovou notu slovně, přidáváme koncovku ‑es, tedy např. pokud před notu „g“ dáme béčko, čteme „ges“. Platí stejná pravidla jako s křížky pro čtení v angličtině, tedy g s béčkem bychom přečetli jako „g flat“.
- Dvojkřížek posouvá danou notu o dva půltóny výše a připojujeme koncovku ‑isis. Tedy s příkladem „f“ vznikne „fisis“. V angličtině se přidá slovíčko „double“, tedy např. „f double sharp“.
- Dvojbéčko posouvá danou notu o dva půltóny níže a přidáváme koncovku ‑eses, tedy např. „geses“. V angličtině opět slovíčkem double vyjádříme např. „g double flat“.
- Odrážka je posuvka, která ruší veškeré posuvky, které by mohly zrovna platit. Co to však znamená „platit“? O tom se dočteme dále.
Předznamenání
Předznamenání je metoda, jakou jsme schopni deklarovat globální změnu posuvek pro celou skladbu či její nějakou oblast. Lidsky řečeno, jedná se o „přednastavení“ některých tónů, které vždy budeme posouvat. Pokud hrajeme např. v tónině G dur, budeme vždy potřebovat nahradit všechna „f“ tónem „fis“. Pokud bychom psali před každé „f“ křížek, za chvilku by se mohl takový notový text stát nečitelným, proto se právě použije předznamenání. Ihned za klíč (ať už je jakýkoliv) deklarujeme na tu linku, kde leží „f“, křížek, čímž dáme jasně najevo, že nahradíme všechna následující „f“ tónem „fis“. Pokud bychom náhodou zrovna někde potřebovali „f“ místo „fis“, použili bychom odrážku.
Předznamenání platí po celou dobu, dokud není řečeno jinak (nezmění se předznamenání), anebo do konce skladby.
Platnost posuvek
Jak jsme si řekli výše, předznamenání platí po celou dobu skladby, případně pokud není řečeno změnou předznamenání jinak. Ne tak však pro lokální posuvky.
Obecně platí, že daná posuvka platí od místa deklarace až ke konci taktu. Máme-li tedy např. takovýto hudební zápis:
Vidíme, že ihned v druhém tónu dáme před „f“ křížek, budeme tedy hrát „fis“. Dále se v taktu opět objeví „f“, tedy budeme hrát i další „f“ jako „fis“. Nicméně pak končí takt a začíná druhý, tam se nachází opět „f“ – nicméně tentokrát zůstane „f“, platnost křížku již vypršela na konci prvního taktu.
Další zajímavostí s platností lokální posuvek je, že platí pouze pro danou výšku tónu, oproti předznamenání, které mění veškeré tóny daného jména a je jedno, jestli jsou vysoké či nízké.
Zvláštní chování platnosti posuvek
Platnost do konce taktu má však výjimku, když použijeme ligaturu. Ligatura totiž přenáší daný křížek či béčko až do dalšího taktu, tedy např. v tomto zápise:
Zde vidíme, že ligaturou vázané „fis“ se musí přetáhnout do dalšího taktu, tedy jedná se pořád o „fis“, i když je na začátku druhého taktu zapsáno jako „f“. Nicméně hned další tón je opět „f“, protože ligatura nám doslova přetáhne křížek pouze u jednoho tónu, který takto váže. Samozřejmě – pokud bychom měli ligaturou pospojované třeba 4 takty nějakým extrémně dlouhým tónem, např. u varhan v doprovodu, tento křížek se přenáší, dokud ligatura trvá, tedy klidně i tyto 4 takty. Jakékoliv přerušení ligatury ale tento přenos zastaví a museli bychom posuvku znovu deklarovat.
Závěrem
Doufám, že vám tento krátký přehledový text udělal alespoň trošku jasno v tom, jak které věci platí 🙂 Občas jsou některé věci v hudební teorii poměrně zmatené a je třeba si na ně chvilku zvykat. Přeji všem krásný den a hodně úspěchů při studiu hudební teorie.
Přidáno mobilní zobrazení
Dobrý den,
mnoho z vás chodí na tento web prostřednictvím různých mobilních či tabletových prohlížečů – a co bych to byl za webaře, kdybych se tomu trošku nepřizpůsobil. Pokud tedy vlastnítě nějaké normální mobilní zařízení, případně tablet, s nejvyšší pravděpodobností se vám všem ukáže na počítači klasický vzhled, ale na mobilu vhled přizpůsobený mobilům, aby byl text lépe čitelný, stránky lépe použitelné, pokud čtete z mobilu.
Doufám, že se vám mobilní vzhled bude líbit a že to bude fungovat tak, jak si představuji.
Hodina 2. 8. 2016
Ahoj,
dnes jsme se věvnovli:
- Bach (I)
- Pravá ruka, přetahování tónů
- poslední řádek, rozečíst prstoklady
- zbytek před posledním řádkem (tedy celé) klidně velmi pomalu a spřestávkami, ale už celé rozečíst (ať víš, kde co je a jak to zahrát a nemusíš řešit prstoklady třeba na místě tady)
- Moonlight
- Celé je to „o oktávu níž“ 🙂
- Levá při dlouhých tónech (celá/půlová) musí znít celou dobu, tzn. hrajeme jemně, ale tak, aby to mohlo doznít.
- Při začátku melodie víc zvýraznit malíček (ale tak, aby to nebylo kruté či brutální)
- Pravá melodie 4:3
- Do 12. taktu (+/-)
- Czerny (125÷8)
- První 4 takty, nejdříve velmi pomalu zvlášť, poté spojit dohromady, bacha na pomlky (lehkost), trojúhelníčky jsou „staccattissimo“, neboli „ještě více než staccatto“, tedy velmi krátce, přitom je to „dolce“, tedy sladce, žádné akcenty nehraj úplně brutálně.
- Pak spojit dohroamdy.
- odkaz ke stažení.
- Klidně až do konce (záleží na tobě), každopádně 4 takty určitě 😉
Příště zase v úterý 9. 8. 2016 opět ve °14.00.