Během hodin jsem si všiml, že občas se někdy ukáže drobná mlha v pochopení toho, jak fungují křížky, béčka a odrážky, souhrnně tedy posuvky. Jak je z názvu asi jasné, posuvka doslova „posouvá“ notu a její tón někam – podle toho, jestli chceme nahoru či dolů, volíme pak křížek či béčko. Dále existují ještě dvojkřížky a dvojbéčka, která posouvají notu (zcela logicky) dvakrát; a opět buď nahoru či dolů, podle toho, jakou posuvku z nabídky zvolíme.
Jednotlivé posuvky
Malý výčet toho, co která posuvka dělá:
- Křížek posouvá danou notu o půl tónu výše. Pokud čteme takovou notu slovy, přidáváme koncovku ‑is, tedy pokud před notu „f“ dáme křížek, vznikne nám „fis“. V angličtině to funguje stejně jako se symboly „dolaru“ u měny – tedy píšeme křížek před notu, ale čteme ho až „za notou“, tedy místo „sharp f“ čteme „f sharp“, i když píšeme #F.
- Béčko posouvá danou notu o půl tónu níže. Čteme-li takovou notu slovně, přidáváme koncovku ‑es, tedy např. pokud před notu „g“ dáme béčko, čteme „ges“. Platí stejná pravidla jako s křížky pro čtení v angličtině, tedy g s béčkem bychom přečetli jako „g flat“.
- Dvojkřížek posouvá danou notu o dva půltóny výše a připojujeme koncovku ‑isis. Tedy s příkladem „f“ vznikne „fisis“. V angličtině se přidá slovíčko „double“, tedy např. „f double sharp“.
- Dvojbéčko posouvá danou notu o dva půltóny níže a přidáváme koncovku ‑eses, tedy např. „geses“. V angličtině opět slovíčkem double vyjádříme např. „g double flat“.
- Odrážka je posuvka, která ruší veškeré posuvky, které by mohly zrovna platit. Co to však znamená „platit“? O tom se dočteme dále.
Předznamenání
Předznamenání je metoda, jakou jsme schopni deklarovat globální změnu posuvek pro celou skladbu či její nějakou oblast. Lidsky řečeno, jedná se o „přednastavení“ některých tónů, které vždy budeme posouvat. Pokud hrajeme např. v tónině G dur, budeme vždy potřebovat nahradit všechna „f“ tónem „fis“. Pokud bychom psali před každé „f“ křížek, za chvilku by se mohl takový notový text stát nečitelným, proto se právě použije předznamenání. Ihned za klíč (ať už je jakýkoliv) deklarujeme na tu linku, kde leží „f“, křížek, čímž dáme jasně najevo, že nahradíme všechna následující „f“ tónem „fis“. Pokud bychom náhodou zrovna někde potřebovali „f“ místo „fis“, použili bychom odrážku.
Předznamenání platí po celou dobu, dokud není řečeno jinak (nezmění se předznamenání), anebo do konce skladby.
Platnost posuvek
Jak jsme si řekli výše, předznamenání platí po celou dobu skladby, případně pokud není řečeno změnou předznamenání jinak. Ne tak však pro lokální posuvky.
Obecně platí, že daná posuvka platí od místa deklarace až ke konci taktu. Máme-li tedy např. takovýto hudební zápis:
Platnost křížku v notovém zápisu
Vidíme, že ihned v druhém tónu dáme před „f“ křížek, budeme tedy hrát „fis“. Dále se v taktu opět objeví „f“, tedy budeme hrát i další „f“ jako „fis“. Nicméně pak končí takt a začíná druhý, tam se nachází opět „f“ – nicméně tentokrát zůstane „f“, platnost křížku již vypršela na konci prvního taktu.
Další zajímavostí s platností lokální posuvek je, že platí pouze pro danou výšku tónu, oproti předznamenání, které mění veškeré tóny daného jména a je jedno, jestli jsou vysoké či nízké.
Zvláštní chování platnosti posuvek
Platnost do konce taktu má však výjimku, když použijeme ligaturu. Ligatura totiž přenáší daný křížek či béčko až do dalšího taktu, tedy např. v tomto zápise:
Změna platnosti posuvky s ligaturou.
Zde vidíme, že ligaturou vázané „fis“ se musí přetáhnout do dalšího taktu, tedy jedná se pořád o „fis“, i když je na začátku druhého taktu zapsáno jako „f“. Nicméně hned další tón je opět „f“, protože ligatura nám doslova přetáhne křížek pouze u jednoho tónu, který takto váže. Samozřejmě – pokud bychom měli ligaturou pospojované třeba 4 takty nějakým extrémně dlouhým tónem, např. u varhan v doprovodu, tento křížek se přenáší, dokud ligatura trvá, tedy klidně i tyto 4 takty. Jakékoliv přerušení ligatury ale tento přenos zastaví a museli bychom posuvku znovu deklarovat.
Závěrem
Doufám, že vám tento krátký přehledový text udělal alespoň trošku jasno v tom, jak které věci platí 🙂 Občas jsou některé věci v hudební teorii poměrně zmatené a je třeba si na ně chvilku zvykat. Přeji všem krásný den a hodně úspěchů při studiu hudební teorie.
Dobrý den,
děkuji za pěkný článek. Jen mám teď brouka v hlavě – dvojitá odrážka je tedy přežitá? Uvádí ji Zenkl, poznámku má i Zdeněk Kos. Zenkl přímo uvádí, že dvojkřížek či dvojité bé ruší dvojitá odrážka (ABC hudební nauky z roku 2000).
Díky za vysvětlení, Marie
Dobrý den, děkuji za dotaz.
„Přežitá“ není to správné slovo, samozřejmě, že se může použít, pokud je potřeba, ale takový ten výchozí stav je, že odrážka nastavuje notu do své výchozí hodnoty, tedy takové, na které lince či v jaké mezeře leží.
To je trošku nevýhodou notového zápisu, nejsou to nikterak závazné normy, pravidla, u klavíru to tak skoro vypadá, ale když se podíváte třeba do not pro modernější nástroje – bicí atd., tam opravdu neplatí, že daná linka znamená tuten či onen činel, spíše tak přibližně (co jsem pochopil, nejsem tedy úplně odborník na bicí party, takto mi to bylo řečeno, pokud by to nebyla pravda, budu rád za jakýkoliv komentář k tématu, děkuji) 🙂
dobrý den,
syn se mě ptá, proč je u skladby v předznamenání křížek fis, když v celé skladbě žádné f není. Neumím mu odpovědět. Poradil byste? děkuji
Dobrý den,
je to jako se značkami na dálnici, může tam být značka 110, ale když mi auto jede jen 90, prostě se mě „tak nějak netýká.“ Ale platí.
Jinými slovy je tam proto, aby v případě, že by tam nějaké „f“ bylo, se použil. Dalším důvodem budiž, že podle předznamenání se hudebníci říci ve smyslu tóniny, ve které hrají. Takže pokud je tam jeden křížek, tak něajk automaticky vím, že jsem v g dur nebo e moll a jak k tomu přistupovat. Například můžu mít sice melodii neobsahující „f,“ ale mohu si k té melodii domýšlet doprovod či různě improvizovat na téma a najednou na „f“ narazím. A pak je dobře, že ho v předznamenání mám uveden.
Doufám, že jsem alespoň trošku poradil, kdyby byla stále mlha, určitě se ozvěte 🙂
R.
Dobrý večer, 🙂
zase jsem se k přečtení a tedy následné odpovědi dostala až dnes.
Děěěkuuujii moc za vyčerpávající odpověď.
Ano myslí„ že jsem právě přišla možná na vysvětlení, proč je mi tak španělština blízká, hrála jsem totiž od 2. třídy zš do 9. třídy,..na kytaru,..a , když to píšete, tak je fakt, že jsme měly jiné zkratky než u klavíru.To je zajímavé,..vždy jsem si myslela, že je to latina.…..
Ale je pravda, že jako latina to opravdu neznělo.
Ještě jednou děkuji.
Také Ať se Vám daří :D.
Jasný, v poho 😉
Nápodobně 😉
R.
Dobrý den ‚😀
děkuji za odpověď, i za potvrzení správného pochopení mého příkladu u měsíční sonáty.
Akorát ‚bych si ještě potřebovala, jestli byste mi nenapsal, že jsem správně pochopila i toto: Když mám ef, před tím křížek, tudíž fis, ale v tom samém taktu je f2 tak to bude pořád obyčejné ef?
A další, pokud mám v předznamenání fis, tak v tom jednom taktu si můžu házet křížků kolik chci, teď nemluvím o dvojkřížkách, tak to bude furt fis?I v případě f2?
A také by mne zajímalo kdo byl ten první člověk, kdo vymyslil názvosloví, a nauku,..noty …znaky,nebo jak se tomu odborně říká, značky? Ale myslím tím houslový klíč,..noty atd.…
A také prosím o vaši metodu učení se skladeb na zpaměť,..dříve mi to šlo, ale teďkon konkrétně tu sonátu si ne a ne zapamatovat.
Krásný den 🙂
Vezmu to zase postupně, no 😀
ef, fis a ef2 – přesně tak. Zvyšuje se prostě jen daná výška tónu, nikolik všechna efka.
V předznamenání, pokud je „fis,“ poté křížek v taktu před „fis“ nic neudělá, ano 🙂 (Ale to neznamená, že se tam občas pro připomenutí nenapíše, např. pokud před tím bylo pár taktů, kde bylo jen „f,“ přece jen aby člověk věděl, že „tady už fakt ne, už zase platí fis“ 🙂
Názvosloví se nevytvářelo tak, že by to někdo vymyslel, české názvosloví je slepenec českých, německých, latinských, italských, anglických a francouzských pojmů (nepochybuji, že kytaristi budou mít navíc i španělských etc.) Rozhodně to nevymyslel jeden člověk.
Jsou to noty, ano, původně jako „nóty,“ tedy poznámky o vokalizaci pro předneš religiozních textů třeba. Např. značky „tady nahoru, tady dolu.“ Časem se to vykrystalizovalo do dnešní podoby. První notový zápis k dnešnímu dni je nějaký nález ze Sumeru, nemýlím-li se, kdy na nějaké hliněné tabulce, krom textu v akkadštině, byl právě zápis nějaké melodie. Sice se neví, jak ta melodie zněla, ale je to prostě první zápis.
Nazpaměť – hodně záleží, co je to za skladbu, jak je dlouhá, jestli se mi líbí a tak podobně. Rozhodně se nedá zobecnit. Ale základem je skladbu se dobře naučit a pak postupně po nějakých logických celcích se ji naučit nazpaměť a poskládat třeba logické celky. Jinak pomáhá i pasivní přístup kombinovat s tím, tedy poslech skladby jako posluchač od jiných interpretů.
Ať se daří 🙂
R.
Dobrý den, jéé děkuji mockrát za video, jste zlato.Vážím si toho,..Ještě mi nikdo video na youtube neudělal :))))Akorát jsem čekala, že tam budete přímo mluvit o dvojkřížkách, ale chápu, to je to v podstatě o tom samém jako béčka , křížky.Dozvěděla jsem se tam zas něco, co jsem nevěděla, tedy asi věděla, ale už je to nějaký čas co jsem chodila na nauku…
Myslím, že ti co to vymysleli, jak to bude s těmi předznamenáními, to mohli udělat trochu lehčí 😀
Když mám ef, před tím křížek, tudíž fis, ale v tom samém taktu je f2 tak to bude pořád obyčejné ef?
A další, pokud mám v předznamenání fis, tak v tom jednom taktu si můžu házet křížků kolik chci, teď nemluvím o dvojkřížkách, tak to bude furt fis?I v případě f2?
Ale zpět k mému problému,
S těmi dvojkřížky, je to tedy tak, že když mám efko, a v předznamenání je křížek , tak je to jedno, mě jde o tu notu.Tedy to bude gé?Takže se začíná od té základní noty i kdyby vás o půlnoci vzbudili. Jak ráda říkávala má paní učitelka na klavír :D.
Mějte se.
Dobrý den,
tak rádo se stalo 🙂 Někdy je snazší něco vymyslet slovně, než to psát 😀 Hudební teorie a názvosloví jsou cool, jen je třeba do toho proniknout, no.
K dotazům;
Křížek (posuvky obecně) mění pouze znějící výšku tónu, tedy pokud bude křížek přes f1, bude z toho fis1, ale mění pouze všechna f1 na fis1 do konce taktu, pokud potřebujete změnit i f2, potřebujete křížek i tam – jinými slovy, je to nezávislé.
Dvojkřížky – je to tak, ajk píšete, dvojkřížek vždy se vztahuje k tónu, u kterého je napsaný (základní výška). Tedy u „fis“ se jedná o „f“ a z něho vyrobíte „fisis,“ tedy klávesu „g“.
Dobrý večer, moc děkuji za odpovědi, vidím už v tom nějaký řád.
A také moc děkuji za brzkou odpověď, nečekala jsem to, vážím si toho,..myslím , že je úžasné, když takhle vám po internetu může někdo poradit i ostatním.
Ale našla jsem si čas se kouknout na váš web až tedkon, ..
Akorát si furt nejsem jistá, tak jen jestli jsem to dobře pochopila,.. Tedy, na tom co mám v předznamenání nezáleží?Tudíš se to bere od efka, takže z noty f, byť v předznamenání, je fis, tak to bude g?
Přeji krásný večer.
Natočím vám krátké video, kde to objasním, než bych to sem napsal…
Video s vysvětlením, snad je to srozumitelné 😀
Video Markétě (youtube)
Perfektní. Přesně toto jsem potřebovala vysvětlit. Nikde to neni tak srozumitelně vysvětlené. Děkuji!
Krásný den, děkuji 🙂
A ještě platí ten dvojkřížek v celém taktu u dalších f,.-jako je tomu u fis-nebo je to jinak a platí jen před tou notou kde je napsán?
Krásný den,
veškeré tyto změny platí do konce taktu, ano 🙂 (je jedno, jestli je to křížek, béčko, dvojkřížek, dvojbéčko, odrážka, prostě po taktové čáře zase platí „výchozí“ stav) 🙂
R. K.
Dobrý den, mohu se prosím zeptat?Potřebovala bych radu v praxi,..hrji měsíční sonátu,…a na notě f má být dvojkřížek,..jenže v předznamenání,je již fis,..bude to tedy od fis tudíš gis?nebo od f a tedy gé?předem děkuji za odpověd.
Dobrý den,
dvojkřížek je tam přesně z toho důvodu, protože už je v předznamenání „fis,“ nicméně potřebujete tón „o půl tónu vyšší.“ Křížky se nesčítají, takže pokud máte v předznamenání „fis“ a před notou je obyčejný křížek, pořád je to „fis.“ Potřebujete-li ale klávesu „g,“ tedy tón „fisis,“ musíte pak použít dvojkřížek.
Dvojkřížek ruší obyčejná odrážka, není pak nic jako „dvojodrážka.“ 🙂
Děkuji po 15 letech od poslední hodiny klavíru už se z hlavy leccos vyparilo
Díky za super vysvětlení
Krásný den, děkuji za pochvalu, ať se daří 🙂
nepomohlo 🙁
Krásný den, to mě mrzí. Zkuste přijít třeba na seminář hudební teorie 🙂 (V současné době samozřejmě online).
Dakujem, velmi mi to pomohlo. Zacal som hrat na klavir po 25 rokoch a zabudol som toho naozaj vela. 🙂
Vedeli by ste mi, prosim vas, povedat, preco je v priklade nizsie predznamenane „cis“ avsak v notovom zapise sa ziadne „c“ nenachadza? Ovplyvnuje to nejaku inu notu? Som z toho zmateny.
Fotka z „Klavirni skola pro zacatecniky“: https://drive.google.com/file/d/1gtWANUM430qQaHGpaOjQPPjjZ5siMOj3/view?usp=sharing
Dobrý den,
děkuji za milá slova! 🙂
Co se „cis“ týče, předznamenání obsahuje všechny možné tóny, které můžete změnit, aniž by musely být přímo v zápise. Asi jako když jedete po dálnici, tak víte, že ve městě máte jet 50, i když jste zrovna mimo město. 🙂
Kdyby cokoliv, určitě se ozvěte, ať se daří! 🙂
R. K.
Dobrý den, narazil jsem na noty v G‑dur, kde před notou F byl dvojkrizek. Má se hrát G nebo Gis? Děkuji, Petr L.
Krásný den, ani jedno 🙂
V G dur, pokud narazíte na „f,“ hrajete „#f“ – protože křížek z předznamenání. Pokud však z nějakého důvodu potřebujete (důvody mohou být různé) zdvojkřížkovat něco, co už je zkřížkované, tak KŘÍŽKY SE NESČÍTAJÍ, prostě se vždy vychází od základního tónu (tedy např. pokud hrajete v G dur a máte před F někde křížek, pořád hrajete #F, i když tam nikde před tím není odrážka).
Co se vašeho dotazu tedy týče – pokud najdete před F dvojkřížek, hrajete notu ×F, tedy „fisis,“ tedy klávesu „g,“ ale nesmíte tomu říkat „gé,“ je to prostě „fisis.“
Důvodem je třeba stavba akordu a podobně, nevím konkrétně, kde jste takový příklad vzal, takže vám přesně nepovím, ale pro představu – třeba máte dvojzmenšený akord Cdim7, který je sestaven z kláves C, Eb, Gb, A, ale nemůžu říci, že poslení tón je „A“ – prostě je to Hbb – protože akord je sestaven z tercií a tercie znamená „přeskoč písmenko,“ tedy z „Gb“ nemohu do „A,“ ale do „H“ 😉 No a abych se dosatl na klávesu „A,“ potřebuji udělat Hbb 🙂
Doufám, že je mé vysvětlení jasné, případně se ozvěte 😉 😉 Díky za dotaz!
R. K.
Dobrý den, děkuji za vyčerpávající odpověď, všechno jsem pochopil 😀 PL
Tak bezva, ať se daří! 🙂
Ďakujeeeem 🙂 článok mi veľmi pomohol, super 🙂
To jsem moc rád, ať se daří 🙂