Během hodin jsem si všiml, že občas se někdy ukáže drobná mlha v pochopení toho, jak fungují křížky, béčka a odrážky, souhrnně tedy posuvky. Jak je z názvu asi jasné, posuvka doslova „posouvá“ notu a její tón někam – podle toho, jestli chceme nahoru či dolů, volíme pak křížek či béčko. Dále existují ještě dvojkřížky a dvojbéčka, která posouvají notu (zcela logicky) dvakrát; a opět buď nahoru či dolů, podle toho, jakou posuvku z nabídky zvolíme.
Jednotlivé posuvky
Malý výčet toho, co která posuvka dělá:
- Křížek posouvá danou notu o půl tónu výše. Pokud čteme takovou notu slovy, přidáváme koncovku ‑is, tedy pokud před notu „f“ dáme křížek, vznikne nám „fis“. V angličtině to funguje stejně jako se symboly „dolaru“ u měny – tedy píšeme křížek před notu, ale čteme ho až „za notou“, tedy místo „sharp f“ čteme „f sharp“, i když píšeme #F.
- Béčko posouvá danou notu o půl tónu níže. Čteme-li takovou notu slovně, přidáváme koncovku ‑es, tedy např. pokud před notu „g“ dáme béčko, čteme „ges“. Platí stejná pravidla jako s křížky pro čtení v angličtině, tedy g s béčkem bychom přečetli jako „g flat“.
- Dvojkřížek posouvá danou notu o dva půltóny výše a připojujeme koncovku ‑isis. Tedy s příkladem „f“ vznikne „fisis“. V angličtině se přidá slovíčko „double“, tedy např. „f double sharp“.
- Dvojbéčko posouvá danou notu o dva půltóny níže a přidáváme koncovku ‑eses, tedy např. „geses“. V angličtině opět slovíčkem double vyjádříme např. „g double flat“.
- Odrážka je posuvka, která ruší veškeré posuvky, které by mohly zrovna platit. Co to však znamená „platit“? O tom se dočteme dále.
Předznamenání
Předznamenání je metoda, jakou jsme schopni deklarovat globální změnu posuvek pro celou skladbu či její nějakou oblast. Lidsky řečeno, jedná se o „přednastavení“ některých tónů, které vždy budeme posouvat. Pokud hrajeme např. v tónině G dur, budeme vždy potřebovat nahradit všechna „f“ tónem „fis“. Pokud bychom psali před každé „f“ křížek, za chvilku by se mohl takový notový text stát nečitelným, proto se právě použije předznamenání. Ihned za klíč (ať už je jakýkoliv) deklarujeme na tu linku, kde leží „f“, křížek, čímž dáme jasně najevo, že nahradíme všechna následující „f“ tónem „fis“. Pokud bychom náhodou zrovna někde potřebovali „f“ místo „fis“, použili bychom odrážku.
Předznamenání platí po celou dobu, dokud není řečeno jinak (nezmění se předznamenání), anebo do konce skladby.
Platnost posuvek
Jak jsme si řekli výše, předznamenání platí po celou dobu skladby, případně pokud není řečeno změnou předznamenání jinak. Ne tak však pro lokální posuvky.
Obecně platí, že daná posuvka platí od místa deklarace až ke konci taktu. Máme-li tedy např. takovýto hudební zápis:
Vidíme, že ihned v druhém tónu dáme před „f“ křížek, budeme tedy hrát „fis“. Dále se v taktu opět objeví „f“, tedy budeme hrát i další „f“ jako „fis“. Nicméně pak končí takt a začíná druhý, tam se nachází opět „f“ – nicméně tentokrát zůstane „f“, platnost křížku již vypršela na konci prvního taktu.
Další zajímavostí s platností lokální posuvek je, že platí pouze pro danou výšku tónu, oproti předznamenání, které mění veškeré tóny daného jména a je jedno, jestli jsou vysoké či nízké.
Zvláštní chování platnosti posuvek
Platnost do konce taktu má však výjimku, když použijeme ligaturu. Ligatura totiž přenáší daný křížek či béčko až do dalšího taktu, tedy např. v tomto zápise:
Zde vidíme, že ligaturou vázané „fis“ se musí přetáhnout do dalšího taktu, tedy jedná se pořád o „fis“, i když je na začátku druhého taktu zapsáno jako „f“. Nicméně hned další tón je opět „f“, protože ligatura nám doslova přetáhne křížek pouze u jednoho tónu, který takto váže. Samozřejmě – pokud bychom měli ligaturou pospojované třeba 4 takty nějakým extrémně dlouhým tónem, např. u varhan v doprovodu, tento křížek se přenáší, dokud ligatura trvá, tedy klidně i tyto 4 takty. Jakékoliv přerušení ligatury ale tento přenos zastaví a museli bychom posuvku znovu deklarovat.
Závěrem
Doufám, že vám tento krátký přehledový text udělal alespoň trošku jasno v tom, jak které věci platí 🙂 Občas jsou některé věci v hudební teorii poměrně zmatené a je třeba si na ně chvilku zvykat. Přeji všem krásný den a hodně úspěchů při studiu hudební teorie.
Dakujem, velmi mi to pomohlo. Zacal som hrat na klavir po 25 rokoch a zabudol som toho naozaj vela. 🙂
Vedeli by ste mi, prosim vas, povedat, preco je v priklade nizsie predznamenane „cis“ avsak v notovom zapise sa ziadne „c“ nenachadza? Ovplyvnuje to nejaku inu notu? Som z toho zmateny.
Fotka z „Klavirni skola pro zacatecniky“: https://drive.google.com/file/d/1gtWANUM430qQaHGpaOjQPPjjZ5siMOj3/view?usp=sharing
Dobrý den,
děkuji za milá slova! 🙂
Co se „cis“ týče, předznamenání obsahuje všechny možné tóny, které můžete změnit, aniž by musely být přímo v zápise. Asi jako když jedete po dálnici, tak víte, že ve městě máte jet 50, i když jste zrovna mimo město. 🙂
Kdyby cokoliv, určitě se ozvěte, ať se daří! 🙂
R. K.
Dobrý den, narazil jsem na noty v G‑dur, kde před notou F byl dvojkrizek. Má se hrát G nebo Gis? Děkuji, Petr L.
Krásný den, ani jedno 🙂
V G dur, pokud narazíte na „f,“ hrajete „#f“ – protože křížek z předznamenání. Pokud však z nějakého důvodu potřebujete (důvody mohou být různé) zdvojkřížkovat něco, co už je zkřížkované, tak KŘÍŽKY SE NESČÍTAJÍ, prostě se vždy vychází od základního tónu (tedy např. pokud hrajete v G dur a máte před F někde křížek, pořád hrajete #F, i když tam nikde před tím není odrážka).
Co se vašeho dotazu tedy týče – pokud najdete před F dvojkřížek, hrajete notu ×F, tedy „fisis,“ tedy klávesu „g,“ ale nesmíte tomu říkat „gé,“ je to prostě „fisis.“
Důvodem je třeba stavba akordu a podobně, nevím konkrétně, kde jste takový příklad vzal, takže vám přesně nepovím, ale pro představu – třeba máte dvojzmenšený akord Cdim7, který je sestaven z kláves C, Eb, Gb, A, ale nemůžu říci, že poslení tón je „A“ – prostě je to Hbb – protože akord je sestaven z tercií a tercie znamená „přeskoč písmenko,“ tedy z „Gb“ nemohu do „A,“ ale do „H“ 😉 No a abych se dosatl na klávesu „A,“ potřebuji udělat Hbb 🙂
Doufám, že je mé vysvětlení jasné, případně se ozvěte 😉 😉 Díky za dotaz!
R. K.
Dobrý den, děkuji za vyčerpávající odpověď, všechno jsem pochopil 😀 PL
Tak bezva, ať se daří! 🙂
Ďakujeeeem 🙂 článok mi veľmi pomohol, super 🙂
To jsem moc rád, ať se daří 🙂