1. hodina po prázdninách
Takové lehké oživení věcí, co jsme dělali, co jsme zapomněli. 🙂 Naštěstí toho nebylo moc:
- Czerny (cvičení): Cv. 3. zkus dohromady, pomalu, přesně. Bacha na rytmus v taktech před repeticemi
- Etuda v C: Pomalu dohromady, bacha na poslední 3 takty, pořádně se podívej, co má pravá i levá hrát. Prstoklad!
- Zafukane: Pomalu dohromady, pořádně si přečti, co má hrát pravá ruka v druhé řádce 🙂
Jinak pak mrkni na youtube na toho Griega, ať víš, jak to má znít 😉
Moonlight
Můžete mrknout na tu Moonlight, jak to vypadá 🙂
http://klavir.klusik.cz/moonlight-sonata-1-veta/
Moonlight sonata, 1. věta
Moonlight sonata, 1. věta ke stažení: Moonlight sonata.pdf
[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/09/moonlight-a4.pdf“]
2. hodina
Projeli jsme stupnice, jak to v nich funguje s křížky od C, G, D, E, A, a H už tedy představu máte, pro připomenutí, křížky jsou #F, #C, #G, #D, #A a #E (což se moc nepoužívá).
Ohledně cvičení na zběhlost, dobrá práce, hrajte si to všecko pomalu a zkuste to zahrát pak vcelku, prostě od A do Z (jako od začátku do konce 🙂 ) Není tolik důležitá rychlost, hlavně přesnost.
Při podkládání bacha na lokty, ať vám netancují, pohyb vychází ze zápěstí. Ve vyšších ryhlostech jste si zajisté zkusil, že když hýbnete loktem, rozhodí vám to celou řadu 🙂
Do příště vygeneruji ještě noty na cvičení výrazu, tedy Moonlight a pomaličku bychom se do ní pustili, případně můžete sám, pokud budete mít chuť. Je o úroveň jednodušší než Eliška, navíc se na ní dobře trénuje výraz.
První schůzka
První schůzka proběhne v pátek 25. 9. 2015 přímo na adrese žačky. Ještě se případně telefonicky domluvíme.
Přímo potřeba není nic (vstupní materiály), pokud klavír či klávesy, vyzkoušíme a podíváme na typ, jestli jsou vyhovující, máte-li k tomu pedál, bylo by to ideální, ale zatím není potřeba.
Zde na stránkách se nachází různé materiály, pro začátečníka bude vhodný nejspíše tento konkrétní: Czerny: 50 practice pieces for beginners, Op. 481.pdf
Rád bych se též podíval na věci a znalosti, které dcera má – máte-li nějaké materiály, kterými prošla (sešity atd.), klidně se na ně podívám, ale není to úplně nutností. Spíše na to přijdeme prakticky.
První hodiny většinou probíhají tak, že si sedneme ke klávesám, pokud už žák něco umí, vyzkoušíme, jak mu to jde, řekneme si k tomu pár věcí a zkusíme to znovu. Podle toho hodně poznám, jak moc flexibilní žák je, jaký má přístup a podle toho také ladím další výuku.
Důležitou věcí je též nějaká vnitřní motivace – je-li nějaká, je dobré vědět „jaká je“; např. chce-li dcera hrát „písničky“, nebo chce-li se stát koncertní pianistkou.
Budu se těšit a přeji krásný den, ještě odkaz na jeden důležitý článek zde ze serveru: Cvičte správně 🙂
Bohuslav Matěj Černohorský, Fuga v A moll
Jedna z klasik, kterou jsem s oblibou hrával na varhany 🙂
Bohuslav M. Černohorský, Fuga v A moll.pdf
[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/09/IMSLP285313-PMLP463114-Cernohorsky_Fugue_Amin.pdf“]
Závěr z 1. hodiny
Je potřeba, aby se Katka soustředila na přesnost oproti rychlosti. Není důležité zajet první 3 kola a vybourat se, ale třeba dojet 10., ale dojet, převedl-li bych to na závody. Hlavně – hraní není závod 🙂
Co jsme jinak dělali a co procvičovat:
- Základní pohyb po klaviatuře (klávesnici), přiřadit tón klávese (např. že „cé“ je „tuta klávesa“)
- Najít klávesu „C“ podle lokace dvou černých kláves, které se nachází hned nad ním. Hledám-li tedy C, najdu 2 černé klávesy a hned ta bílá pod nimi je „C“.
- Zahrát CDEFG a GFEDC za sebou oběma rukama zvlášť, poté dohromady. POMALU
- dejte pozor, krom té rychlosti, i na vázání tónů, je potřeba to hrát pomalu, protože pokud se hraje rychle, nezvedá ještě prsty tak rychle a tóny se přes sebe přelévají. To pak dělá problémy. Důležité je, aby zněl jeden tón, ticho, další tón, ticho, další tón…
- Vázání tónů probereme prakticky, až bude umět tóny rozděleně. Přiznávám, že na tuté klávesnici se to dělá trošku špatně, má přece jen zvláštní odezvu
- Prohlédli jsme si, jak vypadají noty od C do C, celá stupnice. Bacha na místo kolem „AHC“, často přehazuje tóny, jinak zvládá orientaci docela zdařile po prvním vysvětlení.
- Bacha na zvedání prstů při hraní – je potřeba zvednout klávesu, která nemá znít, to je jasné, ale ne prst 5 centimetrů nad ni! Pouze lehce zvednout 😉 Je opět potřeba trénovat (jak jinak) pomalu 🙂
Snad jsem na nic nezapomněl, nepsal jsem si poznámky, věřil jsem, že si to zapamatuji po cestě domů.
Jinak jsme se domlouvali, pokud by bylo možné se na ZŠ domluvit, že by si tam (alespoň občas) mohla zahrát na reálný klavír, než seženete nějaký reálnější. Samozřejmě když se nezadaří, nic se neděje, ale budeme muset dát pozor na zlozvyky a špatnou techniku.
Dále je potřeba lehce vyřešit sezení – stůl je moc vysoko, případně židle nízko (případně oboje). Pokud sedí zboku, je potřeba, aby neměla ruce do jiného tvaru než do „L“, asi jako pán zde na obrázku:
Kdyby vás cokolivn apadlo, samozřejmě pište maily, volejte (ale spíše ty maily), rád poradím, budu-li schopen na dálku nějak.
Domluveni jsme jinak na každý čtvrtek od 17.00 přímo na vaší adrese, dokud se něco nezmění.
Rodiče, cvičte se svými dětmi správně :-)
Směřuje na mě mnoho dotazů od rodičů, kteří by chtěli dítěti nějak pomoci s cvičením, ale sami nemají hudební vzdělání a vůbec netuší, jestli jim vůbec jsou schopni pomoci. Spoiler alert – ano, rodiče jsou velmi schopni dětem pomoci, ale nejdříve musí někdo pomoci rodičům, aby si uvědomili, jak pomoc dále delegovat. Níže jsem sepsal několik hlavních bodů, kterých by se rodičě měli držet, pokud se se svými dětmi chtějí podílet na radosti s nově objevených akordů a skladeb, z nově objeveného velkého koníčku, tedy hry na klavír.
- Necvičte s dětmi každý den, já chápu, že jste dospělí, přistupujete k tomu zodpovědně a kdybyste vy byli v hudebce, třeba byste každý den cvičili. Žel, nejste, vaše děti jsou 🙂 Hra na klavír, ač to tak nemusí vypadat, je poměrně intelektuálně náročná činnost, která po chvilce i největší vytrvalce omrzí. Nenechte tedy své dítě vyhořet, věnujte se mu třeba 2× týdně, ale především ho nechte hrát samotné – samozřejmě pokud vaši pomoc nevyžaduje. Pak je ale zase dobré se zamyslet, jestli je žádoucí, aby si dítko zvykalo na vaši přítomnost při každé aktivitě; samostatnost a soukromí jsou při cvičení velmi důležité aspekty.
- Dítě není stroj na písničky, nečekejte od něho, že do něho „vložíte požadavek“ na písničku a dítě ho bezeslova splní. Cílem hry na klavír pro nejmenší totiž ani není tolik „splnění nějakého úkolu“ – ve své podstatě pokud je např. cílem, že se máte naučit noty od „C“ do „G“ a naučíte se jen první tři, je to jedno. Důležité je, že dítě bude chtít zítra znovu. A pak znovu. A bude zkoušet, hrát si. Celé je to o hře, klavír kombinuje pohybovou a hudební výchovu a děti si prostě rády hrají, nechte je. V momentě, co vycítí, že klavír je „další škola“, tedy to, na co se musí připravovat, aniž by chtěly, k nástroji nastartuje averze a už to tak hladce nepůjde. Využijte toho tedy, dokud to je.
- Neptejte se na věci, na které vlastně nechcete odpovědět. Jednoduše – lépe je říci dítěti „a teď to zkus sám“, „zahraj to odsud“ a podobně, než „chceš to zkusit sám?“ nebo „nechceš to ještě jednou zahrát odsud?“ Pokud dáte dítěti možnost se „legálně vyvlíknout“ z nějaké šlamastiky, využijí toho 😉 A pokud v takovém případě řeknou „ne“, nemůžete se na ně zlobit, možnost jste jim dali 🙂 Nedávejte proto možnosti, dávetje úkoly.
- Dávejte splnitelné úkoly. To je velmi důležité – raději dávejte hromadu malých úkolů, u kterých dítě uvidí postup (progres) ihned a takové úkoly, u kterých jste si skoro jisti, že je dítě zvládne. Nic nedemotivuje šestiletého kluka více, než když se celý den moří se skladbou, aby zjistil, že to dělá špatně.
- „Zkraťte to“. Je mi to jasné, chcete se vypovídat, předvést, co všechno víte – to je krásné, ale po 2 minutách už bude dítě koukat z okna a počítat listy na stromě 🙂 Naučte se mluvit v krátkých větách, několik slov stačí. Navenek pak budete i vypadat, že víte, o čem mluvíte, jste konstruktivní a přitom je to celé k věci. A to dítě ocení více než přednášku o barvě dřeva klavíru.
- „Hýbejte se“. Občas je nějaký výklad nutný, ale než sedět na židličce a poslouchat názvy not, dítě spíše ocení, že se zvednete a budete třeba dělat dřepy a zkoušet, kolik not budete schopni vyjmenovat, než uděláte dřep s výskokem 😉 Sezení prostě děti nebaví, tak neseďte 😉
- Mějte pevné nervy, opakujte. I když vám dítě odkýve, že tomu rozumí – a často je to věrohodné, opravdu tomu rozumí, zítra už to vědět nemusí. Vysvětlíte znovu, bude vědět a umět, ale pozítří zase nic. Takže hlavně „klídek“ a vysvětlujte, třeba i 10×. Nenechte na sobě znát, že vám to leze krkem, buďte nad věcí.
Věřím, že vám tento bodový seznam alespoň trošku pomůže, buďte se svým dítětem, ocení to – a třeba se i něčemu zajímavému přiučíte, začnete sami chodit na hodiny klavíru a budete pak hrát spolu 😉
První hodina
17. 9. v 15.45 na místě bydliště.
1. schůzka
Ve čtvrtek 17.00