Prázdninový režim
Ahoj všem,
během velkých letních prázdnin bude výuka samozřejmě též možná, nicméně občas budu na cestách, čili by to nebylo zcela pravidelně, nicméně zase bude jednodušší vytvořit náhradní hodiny, protože ne všichni přes prázdniny zase budete přítomni – více prostoru na ladění rozvrhu 🙂
Pokud byste tedy měli zájem i o výuku prázdninovou, je to u mě možné, jinak jsou podmínky nezměněny 🙂
Posuvky (křížky, béčka a další) a jejich platnost
Během hodin jsem si všiml, že občas se někdy ukáže drobná mlha v pochopení toho, jak fungují křížky, béčka a odrážky, souhrnně tedy posuvky. Jak je z názvu asi jasné, posuvka doslova „posouvá“ notu a její tón někam – podle toho, jestli chceme nahoru či dolů, volíme pak křížek či béčko. Dále existují ještě dvojkřížky a dvojbéčka, která posouvají notu (zcela logicky) dvakrát; a opět buď nahoru či dolů, podle toho, jakou posuvku z nabídky zvolíme.
Jednotlivé posuvky
Malý výčet toho, co která posuvka dělá:
- Křížek posouvá danou notu o půl tónu výše. Pokud čteme takovou notu slovy, přidáváme koncovku ‑is, tedy pokud před notu „f“ dáme křížek, vznikne nám „fis“. V angličtině to funguje stejně jako se symboly „dolaru“ u měny – tedy píšeme křížek před notu, ale čteme ho až „za notou“, tedy místo „sharp f“ čteme „f sharp“, i když píšeme #F.
- Béčko posouvá danou notu o půl tónu níže. Čteme-li takovou notu slovně, přidáváme koncovku ‑es, tedy např. pokud před notu „g“ dáme béčko, čteme „ges“. Platí stejná pravidla jako s křížky pro čtení v angličtině, tedy g s béčkem bychom přečetli jako „g flat“.
- Dvojkřížek posouvá danou notu o dva půltóny výše a připojujeme koncovku ‑isis. Tedy s příkladem „f“ vznikne „fisis“. V angličtině se přidá slovíčko „double“, tedy např. „f double sharp“.
- Dvojbéčko posouvá danou notu o dva půltóny níže a přidáváme koncovku ‑eses, tedy např. „geses“. V angličtině opět slovíčkem double vyjádříme např. „g double flat“.
- Odrážka je posuvka, která ruší veškeré posuvky, které by mohly zrovna platit. Co to však znamená „platit“? O tom se dočteme dále.
Předznamenání
Předznamenání je metoda, jakou jsme schopni deklarovat globální změnu posuvek pro celou skladbu či její nějakou oblast. Lidsky řečeno, jedná se o „přednastavení“ některých tónů, které vždy budeme posouvat. Pokud hrajeme např. v tónině G dur, budeme vždy potřebovat nahradit všechna „f“ tónem „fis“. Pokud bychom psali před každé „f“ křížek, za chvilku by se mohl takový notový text stát nečitelným, proto se právě použije předznamenání. Ihned za klíč (ať už je jakýkoliv) deklarujeme na tu linku, kde leží „f“, křížek, čímž dáme jasně najevo, že nahradíme všechna následující „f“ tónem „fis“. Pokud bychom náhodou zrovna někde potřebovali „f“ místo „fis“, použili bychom odrážku.
Předznamenání platí po celou dobu, dokud není řečeno jinak (nezmění se předznamenání), anebo do konce skladby.
Platnost posuvek
Jak jsme si řekli výše, předznamenání platí po celou dobu skladby, případně pokud není řečeno změnou předznamenání jinak. Ne tak však pro lokální posuvky.
Obecně platí, že daná posuvka platí od místa deklarace až ke konci taktu. Máme-li tedy např. takovýto hudební zápis:
Vidíme, že ihned v druhém tónu dáme před „f“ křížek, budeme tedy hrát „fis“. Dále se v taktu opět objeví „f“, tedy budeme hrát i další „f“ jako „fis“. Nicméně pak končí takt a začíná druhý, tam se nachází opět „f“ – nicméně tentokrát zůstane „f“, platnost křížku již vypršela na konci prvního taktu.
Další zajímavostí s platností lokální posuvek je, že platí pouze pro danou výšku tónu, oproti předznamenání, které mění veškeré tóny daného jména a je jedno, jestli jsou vysoké či nízké.
Zvláštní chování platnosti posuvek
Platnost do konce taktu má však výjimku, když použijeme ligaturu. Ligatura totiž přenáší daný křížek či béčko až do dalšího taktu, tedy např. v tomto zápise:
Zde vidíme, že ligaturou vázané „fis“ se musí přetáhnout do dalšího taktu, tedy jedná se pořád o „fis“, i když je na začátku druhého taktu zapsáno jako „f“. Nicméně hned další tón je opět „f“, protože ligatura nám doslova přetáhne křížek pouze u jednoho tónu, který takto váže. Samozřejmě – pokud bychom měli ligaturou pospojované třeba 4 takty nějakým extrémně dlouhým tónem, např. u varhan v doprovodu, tento křížek se přenáší, dokud ligatura trvá, tedy klidně i tyto 4 takty. Jakékoliv přerušení ligatury ale tento přenos zastaví a museli bychom posuvku znovu deklarovat.
Závěrem
Doufám, že vám tento krátký přehledový text udělal alespoň trošku jasno v tom, jak které věci platí 🙂 Občas jsou některé věci v hudební teorii poměrně zmatené a je třeba si na ně chvilku zvykat. Přeji všem krásný den a hodně úspěchů při studiu hudební teorie.
Přidáno mobilní zobrazení
Dobrý den,
mnoho z vás chodí na tento web prostřednictvím různých mobilních či tabletových prohlížečů – a co bych to byl za webaře, kdybych se tomu trošku nepřizpůsobil. Pokud tedy vlastnítě nějaké normální mobilní zařízení, případně tablet, s nejvyšší pravděpodobností se vám všem ukáže na počítači klasický vzhled, ale na mobilu vhled přizpůsobený mobilům, aby byl text lépe čitelný, stránky lépe použitelné, pokud čtete z mobilu.
Doufám, že se vám mobilní vzhled bude líbit a že to bude fungovat tak, jak si představuji.
Vylepšený procvičovač not!
Zdravím všechny,
vylepšil jsem onen procvičovač not, který jsem avizoval v předchozím příspěvku o hodnocení a nějakou interakci 😉 Tak si hrajte! 😉
Procvičovač not!
Dobrý den všem, postupně vytvářím malý nenápadný procvičovač not, zatím to nic neumí, jen zobrazovat noty, ale časem to bude umět i testování atd., ale pro ukázku se zatím můžete podívat sem: http://klavir.klusik.cz/skripty/notelearner/ Tím, že reloadujete stránku, se vám zobrazí nová nota. Můžete si tak zkoušet notu pojmenovat zatím cvičně 😉 😉 Hodně zdaru
Spojení na mě
Dobrý den všem, stalo se mi teď již opakovaně, že jsme se nedokázali nějak spojit, pro jistotu aktualizuji své kontaktní údaje pro vás:
email: klusik@klusik.cz
telefon: 721 012 698 (to původní platí též, ale tohle jako výchozí).
Děkuji!
Hodina 21. 1. 2016
Dobrý den,
s Káťou jsme se věnovali:
- Enharmonická záměna – ke stejnému tónu se můžu dostat snížením i zvýšením, akorát z různých stran.
- F dur – zopakování, stupnice s 1 béčkem.
- Písničky – není prakticky co vytknout, uvolněte více zápěstí a dejte důraz na správný rytmus, ať to neutíká, jinak je to už pěkné 😉
- Czerny (2) – pomalu celé a dohromady, fakt pomalu.
- Menuet – zlvášť až k symbolu vyznačeným tužkou 🙂 Je třeba správně dodržet prstoklad. Počítejte si to do tří, a´t máte i správný rytmus. Pokud se zadaří, zkoušejte pomalu spojovat dohromady.
Budu se těšit příští čtvrtek 28. 1. 2016 tentokrát U MĚ na klavíru, adresu pošlu v mailu 🙂
Hodina 7. 1. 2016
Dobrý den,
s Káťou jsme se věnovali především:
- E dur a křížkové stupnice. Křížky je třeba uvádět v tom pořadí, v jakém přibývají. Tedy 0 křížků má C dur, jeden křížek má G dur, tedy Fis je první křížek. 2 křížky má D dur a tedy Cis je druhý křížek. E dur má tak 4 křížky Fis, Cis, Gis, Dis, právě v tutom pořadí 😉 😉 V sešitě k tomu máte primitivní „infografiku“ 😀
- Píšničky naprosto výborné, všechny opatřete doprovodem v obratech a trošku uklidněte ruce (zpomalte) 😉 Bezva!
- Obloučky – hrajte oběma úplně ty krajní (spodní) a horní, cílem je, aby si Káťa zvykla na takový ten předklon, který jí k tomu pomůže. Netočte tělem, neohýbejte se, pohyb vychází z toho, že se právě opře nohama pevně o zem a natáhne se ke klávesám 😉
- Menuet – první část pomalu (velmi pomalu) dohromady 🙂 Rozečtěte dalších pár taktů 😉
- Czerny(2) – přesně akordy levá, ty co tam mají být 😉 Správně prstoklad. 2. řádek zvlášť.
Díky a budu se těšit příští týden ve čtvrtek 14. 1. 2016 opět lehce před 17.00.
Hodina 17. 12. 2015
Dobrý den, s Káťou jsme se věnovali následujícímu:
- Písničky
- Už zní fakt pěkně a stabilně 🙂
- Doprovoďte akordy a obraty akordů (rozepíšu pak níže)
- Nechvátejte, hrajte „volně“ v tempu, které Káťa zvládne, není cílem uběhnout sprint za nejkratší dobu, ale nezakopnout a nerozbít si… pusu po cestě 😀
- Představili jsme obraty akordů
- Akord, jak už Káťa správně ví, je souzvuk alespoň 3 různých tónů, např. C‑E-G.
- Akord se jmenuje podle svého spodního tónu, tedy v případě C‑E-G se akord jmenuje „akord C dur“ (stejně jako ta stupnice, ano)
- Pokud bych hrál akord D‑Fis‑A, je to akord D dur atd.
- Nicméně vraťme se k akordu C; vidíte, že má 3 tóny. Souzvuk a jeho charakteristiku poznáme podle toho, jaké tóny hrají, ale už ne tolik KDE hrají. Tedy samozřejmě poznáme, že je akord výše či níže, že bručí či piští – ale pořád slyšíme, že je to C dur (tedy měli bychom…)
- A samozřejmě existují i jiné obměny, než že vezmeme C dur a zahrajeme o o 8 tónů výše, existuje řešení „na půli cesty“ – obraty.
- Vezmeme-li akord ve tvaru, ve kterému ho uvádím, říkám mu, že je to „akord v základním tvaru“ – tedy C‑E-G například.
- Vytvoříme nyní tzv. 1. obrat – tedy obrat „vzhůru“, řekl bych. Podívejte se, jaké tóny akord C obsahuje – C‑E-G. 1. obrat bude obsahovat NAPROSTO STEJNÉ TÓNY, akorát budou v jiném pořadí. Pořadí zjistíme tak, že vezmeme vždy nejspodnější tón (v případě C‑E-G to je tedy C) a tzv. obrátíme ho o oktávu výše, budeme tedy hrát tón C, který je hned nad E‑G (které zbydou). Budeme tedy hrát kombinaci E‑G-C. Tomuto stavu říkáme, že vytvoříme tedy 1. obrat.
- 2. obrat vytvoříme z 1. obratu naprosto stejnou metodou, tedy vezmeme nejspodnější tón – tedy v našem případě E (protože E‑G-C) a opět ho obrátíme o oktávu výše, tedy zahrajeme tón „E“, který byl dole, úplně nahoře – budeme tedy hrát kombinaci G‑C-E.
- Další obrat už je opět zákaldní tvar, akorát o oktávu výše. Nyní ukáži na notách, jak takové obraty vypadají:
[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/12/Obraty_akordu_C_dur.pdf“]
- Uvolňovali jsme dále zápěstí – jak pohyb „obloučkem“ (tedy vzít ruku, zvednout nad klaviaturu a nechat „uvolněně“ viset nad, pak znovu zahrát akord), tak rotaci zápěstím, střídali jsme levou a pravou postupně, aby si zvykly hrát nezávisle. Ve výsledku to bude znít nějak takto:
[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/12/Střídání-v-rotaci-zápěstím.pdf“] - Hráli jsme A dur, které má 3 křížky (fis, cis, gis) a ukázali si, jakým způsobem odvodit, co má další křížky (tedy 4, 5 atd.). Zkuste na tuto metodu znovu přijít (oživit si), abyste ji uměli použít. Nápověda: Co má 0 křížků? Co má 1 křížek? Co má 2 křížky? Co má 3 křížky? (odpověď: C dur, G dur, D dur, A dur). Zkuste si tuty tóny zahrát „odspodu“ od C a uvidíte „jistou souvislost“, která tak doopravdy funguje – tedy odvodíte, co má další křížky (až do 5 křížků), pak se vám to začne rozpadat (resp. nezačne, pokud to uděláte správně, ale museli byste se moc kontrolovat) 😉 Zkuste mi pak schválně do mailu dát informaci, co jste s Káťou vymyslely 😉
- Aplikujte obraty, které jsem rozepsal výše, do všech písniček – tedy pokud je písnička v D dur (hned ta první se zámkem), tak místo toho, abychom museli s doprovodem skákat jak šílenci o 4 klávesy dolů a pak nahoru, když je A a znovu D, využijeme 1. obratu A dur v doprovodu – zkuste si ho odvodit a uvidíte, že doprovod bude velmi snadný. V notách vám nyní napíši, jak bude vypadat střídání D dur a A dur v prvním obratu, ale zkuste to nejdříve vymyslet! 🙂
[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/12/D_dur_a_A_dur_s_1._obratem.pdf“] - Kvůli Menuetu budeme potřebovat basový klíč, zkuste si udělat cvičení v notovém sešitě a naučit se co nejvíc těch tónů, hrajte si je i na klávesy rovnou.
- Menuet – první 4 takty (k čárce) pouze pravou rukou, zkuste to správně rozpočítat, počítejte si do tří nahlas, do tří proto, že je tam 3⁄4. takt (vidíte tam zlomek 3 lomeno 4, že ano) 😉 Takže první-druhá-třetí-první… – tedy žádná „čtvrtá“ 😉 Správně počítejte čtvrťové, osminové, Káťa v tom teď měla trošku mlhu, asi to zapomněla – prosím oživte 😉
No, snad toho bude dost, přes svátky máte fakt co dělat 😀 Budu se těšit 7. 1. 2016 u vás 😉 Nebo – už budu mít domácí výuku, jestli chcete, můžeme zkusit „u nás“, ale zase rád bych se s vámi ještě stýkal, abych vám mohl věci ukazovat 😉 😉 Časem bych to tak ale zavedl, ael třeba až za rok nebo tak 😉 😉
Prosím o vytištění
Dobrý den, poprosil bych o vytištění následující skladby, děkuji: Menuet v G dur.pdf.