Je po­tře­ba, aby se Kat­ka sou­stře­di­la na přes­nost opro­ti rych­los­ti. Ne­ní dů­le­ži­té za­jet prv­ní 3 ko­la a vy­bou­rat se, ale tře­ba do­jet 10., ale do­jet, převedl-​li bych to na zá­vo­dy. Hlav­ně – hra­ní ne­ní závod 🙂

Co jsme ji­nak dě­la­li a co procvičovat:

• Zá­klad­ní po­hyb po kla­vi­a­tu­ře (klá­ves­ni­ci), při­řa­dit tón klá­ve­se (např. že „cé“ je „tu­ta klávesa“)
• Na­jít klá­ve­su „C“ pod­le lo­ka­ce dvou čer­ných klá­ves, kte­ré se na­chá­zí hned nad ním. Hledám-​li te­dy C, na­jdu 2 čer­né klá­ve­sy a hned ta bí­lá pod ni­mi je „C“.
• Za­hrát CDEFG a GFEDC za se­bou obě­ma ruka­ma zvlášť, po­té do­hro­ma­dy. POMALU 
  • dej­te po­zor, krom té rych­los­ti, i na vá­zá­ní tó­nů, je po­tře­ba to hrát po­ma­lu, pro­to­že po­kud se hra­je rych­le, ne­zve­dá ješ­tě prs­ty tak rych­le a tó­ny se přes se­be pře­lé­va­jí. To pak dě­lá pro­blémy. Dů­le­ži­té je, aby zněl je­den tón, ti­cho, dal­ší tón, ti­cho, dal­ší tón…
  • Vá­zá­ní tó­nů pro­be­re­me prak­tic­ky, až bu­de umět tó­ny roz­dě­le­ně. Při­zná­vám, že na tu­té klá­ves­ni­ci se to dě­lá troš­ku špat­ně, má pře­ce jen zvlášt­ní odezvu
• Pro­hléd­li jsme si, jak vy­pa­da­jí no­ty od C do C, ce­lá stup­ni­ce. Ba­cha na mís­to ko­lem „AHC“, čas­to pře­ha­zu­je tó­ny, ji­nak zvlá­dá ori­en­ta­ci do­ce­la zda­ři­le po prv­ním vysvětlení.
• Ba­cha na zve­dá­ní prs­tů při hra­ní – je po­tře­ba zved­nout klá­ve­su, kte­rá ne­má znít, to je jas­né, ale ne prst 5 cen­ti­me­t­rů nad ni! Pou­ze lehce zved­nout 😉 Je opět po­tře­ba tré­no­vat (jak ji­nak) pomalu 🙂

Snad jsem na nic ne­za­po­mněl, ne­psal jsem si po­znám­ky, vě­řil jsem, že si to za­pa­ma­tu­ji po ces­tě domů.

Ji­nak jsme se do­mlou­va­li, po­kud by by­lo mož­né se na ZŠ do­mlu­vit, že by si tam (ale­spoň ob­čas) moh­la za­hrát na re­ál­ný kla­vír, než se­že­ne­te ně­ja­ký re­ál­něj­ší. Sa­mo­zřej­mě když se ne­za­da­ří, nic se ne­dě­je, ale bu­de­me muset dát po­zor na zlo­zvy­ky a špat­nou techniku.

Dá­le je po­tře­ba lehce vy­ře­šit se­ze­ní – stůl je moc vy­so­ko, pří­pad­ně židle níz­ko (pří­pad­ně obo­je). Po­kud se­dí zbo­ku, je po­tře­ba, aby ne­mě­la ru­ce do ji­né­ho tva­ru než do „L“, asi ja­ko pán zde na obrázku:

Kdy­by vás co­ko­livn apadlo, sa­mo­zřej­mě piš­te mai­ly, vo­lej­te (ale spí­še ty mai­ly), rád po­ra­dím, budu-​li scho­pen na dál­ku nějak.

Do­mlu­ve­ni jsme ji­nak na kaž­dý čtvr­tek od 17.00 pří­mo na va­ší ad­re­se, do­kud se ně­co nezmění.