Dob­rý den a ahoj,

Czerny cv. 23

Sklad­bič­ka je v po­sled­ních dvou tak­tech “roz­to­mi­lá”, ro­man­tic­ká a tak – v prv­ních tak­tech kvů­li os­t­ré­mu stac­ca­tu na­jed­nou ne­dr­ží kon­text. Hez­ké tó­ny! (až se to ne­bu­de třís­kat s tím, co máš dě­lat, řek­ne­me si o tom ví­ce, ne­chci ti ví­ce plést hla­vu, než jsem ti ji plet doposud).

Czerny cv. 33

Přes­ně­ji po­sled­ní řád­ku 🙂 Ale to už je OK, když víš, kam “sáh­nout”.

Ba­so­vé tó­ny jsou dost krát­ké a moc ne­do­pro­vá­ze­jí, spí­še tam tak ťuk­nou. Ba­so­vý tón mu­sí být zá­klad­nou harmonie!

Su­per by by­lo roz­dě­lit to na frá­ze (o tom později)

Tem­po je “Alle­gro vi­va­ce” – ve­se­le a živě.

Dušek

Tem­po do­ce­la ok, ně­kte­ré čás­ti se mír­ně zasekávají

Básničky

Du­ro­vý s kříž­ky: Gustav Dal Ana­nas Emi­lo­vi Hned (dur) (fis cis)

Du­ro­vý s béč­ky: Fran­to­va Béč­ka Dur

Mollo­vý s kříž­ky: Emil ho­dil křížky

Mollo­vý s béč­ky: Do­Go Co Fu­níš Bl­bě moll

(za­jí­ma­vé)

Bé dur a D dur

Pra­vou B dur a le­vou D dur – pří­pra­va na zrych­le­ní rukou 🙂

Stupnice dle školy

a moll (va­ri­an­ty, prs­to­klad, roz­lož. akordy)

Dušek

Pod­le za­dá­ní (120 – při­jde mi moc rych­le) 🙂 Po čás­tech se stří­da­vý­mi tó­ny v le­vé a pra­vé, tak hroz­ně na­spe­e­du­ješ, chtě­lo by to vol­ně­ji, na­cvi­čit tře­ba po­řád­ně na 80, po­té při­dat na 100 a až pak na 120, pro­to­že když je to ne­přes­né a zbě­si­lé, ne­má to vý­raz, je to ploché :-/

Czerny (Etudy dle zadání)

Ahoj a dob­rý den,

Píseň beze slov (Mendl Bartholdy)

Čtení

Při čte­ní si to vez­mi na čás­ti, klid­ně je­den takt či men­ší prv­ky a na­uč se kou­sek. Pak dal­ší kou­sek a ty kous­ky po­spo­juj. Je zby­teč­ný, když bys to hrá­la po vět­ších ku­sech, už si ne­pa­ma­tu­ješ, co by­lo na za­čát­ku. Tak­že se cvi­čí in­ten­zin­vě jen a pou­ze to, co se zrov­na hraje.

Tech­ni­ka pod­klá­dá­ní – zkou­šej si to před­klá­ně­cí cvi­če­ní, aby ti šlo udě­lat tře­ba ar­pe­ggio přes 2 ok­tá­vy, jde o pod­lo­že­ní pal­ce o ví­ce než je­den tón, tře­ba o kvar­tu, viz g=>c.

Dušek

S me­t­ro­no­mem, než bu­deš hrát Duš­ka, do­po­ru­ču­ju ro­ze­hrát stup­ni­ci F dur.

Po­kus se sjed­no­tit mís­ta, kte­rá ti jdou s tě­mi, kte­rá ti nejdou a zkus­me te­dy s me­t­ro­no­mem, na 88. Ne­u­tí­kej mu, on na te­be po­čká 🙂 Zkou­šej po­stup­ně, ne­hraj to zby­teč­ně ce­lé s me­t­ro­no­mem a ne­snaž se to tre­fit, s me­t­ro­no­mem se nor­mál­ně hra­jí jen čás­ti, kte­ré po­tře­bu­jí hrát s me­t­ro­no­mem (pře­cho­dy, ob­tíž­ná mís­ta, mís­ta, kde se hůř po­čí­tá, pro­to­že to člo­věk ne­stí­há a tak podobně).

Vý­ho­da me­cha­nic­ké­ho me­t­ro­no­mu je v tom, že je vi­dět, jak to ťuká (je tam to ky­va­dlo), te­dy fun­gu­je to troš­ku ja­ko “me­cha­nic­ký di­ri­gent” 😉 Pro lep­ší “vi­dě­ní” do­po­ru­ču­ju na zá­va­ží na­le­pit z leh­ké izo­lač­ky ten­ký prou­žek, aby to by­lo vi­dět – ta­ko­vé té zá­ři­vě ze­le­né ne­bo oran­žo­vé bar­vy. Uvi­díš to tak lé­pe i jen pe­ri­fer­ním vi­dě­ním, aniž bys mu­se­la pří­mo kou­kat na to, jak to klepe 🙂

Mody

Jed­not­li­vé mo­dy – člá­nek o mo­dech na tu­tom webu 🙂

Technika hraní

Ru­ce jsou vol­né, ja­ko když se tri­blu­je s mí­čem, cel­ko­vě si asi sed­ni dál. Ne­ní to žád­né dr­že­ní míč­ku, jablíč­ka a dal­ších ku­la­tých tva­rů, ru­ce jsou pros­tě uvol­ně­né, ja­ko když s ni­mi plác­neš o koleno.

Cel­ko­vě u kla­ví­ru seď troš­ku dá­le, než se­díš teď. Ve své pod­sta­tě, po­kud jsou no­hy ve­d­le pe­dá­lů, ne­mě­ly by sví­rat ani pra­vý úhel, ale tu­pěj­ší (vět­ší). Ur­či­tě by ne­mě­ly být pod steh­ny. Dal­ší mož­nos­tí, jak otes­to­vat, že se­díš dob­ře da­le­ko, že zku­síš tře­ba le­vou ru­kou za­hrát až hor­ní ok­tá­vu (c4 — c5) ve stup­ni­ci. Po­kud tam v po­ho­dě do­sáh­neš, aniž bys mu­se­la mě­nit po­se­ze­ní, po­tom je to OK (mů­že být). To­též pra­vou dolů.