Hodina 15. 12. 2015
Dobrý den, při výjimečně úterní hodině jsme s Míšou probrali hromadu věcí, pojďme se na ně zaměřit:
- Uvolňování rukou
- Nejprve jsme zopakovali „obloučkový“ pohyb zápěstím, to už docela šlo, takže jsme pokračovali v dalších věcech.
- Využili jsme obloučkového pohybu a hráli jsme dvojtóny (C‑G či nějaké takto vzdálené palec-malíček) v obou rukách současně, aby se tento pohyb dostal do podvědomí co nejvíce. Prosím rozcvičujte se tímto způsobem 🙂
- Zkusili jsme střídavě hrát nějaké tóny (C‑G např. opět) levou a pravou, při tom musí být obě ruce uvolněné, postupně vždy levou, přes to pravou, levou vytáhnout a uvolnit, levou přes pravou, pravou vytáhnout a uvolnit a tak pořád dokola.
- Zopakovali jsme rotaci zápěstím, hráli jsme je jak zvlášť tak dohromady. Poté jsme vyzkoušeli střídavě hrát levou/pravou rotaci, aby se tóny nepřekrývaly, ale byly „za sebou“ (v notách by to vypadalo např. takto:)
[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/12/Střídání-v-rotaci-zápěstím.pdf“]
- Stupnice
- Hráli jsme jednu oktávu zvlášť pravou a levou (od C do C) a pak jsme to spojili (i s tím nadkládáním a podkládáním) dohormady, tentokrát pouze „od sebe a k sobě“, aby jevy nadkládání a podkládání přišly najednou.
- Schválně si vyzkoušejte, jak by to dopadlo, kdybyste to hráli společně nahoru a dolů, nejdřív se podkládá v pravé, pak nadkládá v levé a tak podobně – zatím si myslím, že Míša potřebuje hlavně mechanický přístup, aby se mu to do rukou uložilo; takže začněte třeba na c1 (to uprostřed) oběma palci (palcem jak levé tak pravé) a pravou rukou jeďte nahoru (1−2−3 podložit 1−2−3−4−5) a levou dolů (bude to to samé, že ano – 1−2−3 podložit 1−2−3−4−5).
- No a pak zase „k sobě“, takže skončíte tam, kde jste začali (tedy uprostřed na c1) 😉 Takto se to míšovi zatím bude hrát mnohem lépe, na druhé variantě (společně) zapracuje postupně.
- Písničky
- Pes a Kočka, obě jsme hráli se zjednodušeným doprovodem, takhle to má být.
- Do příště prosím zkuste zapracovat na rychlosti – ať ty dvojhmaty levá ruka střídá rychleji, aby se pravá nemusela zasekávat a čekat. Hrajte si hodně pomalu, poté zrychlujte.
- Czerny (2)
- Výborně, už hrajte celé v kuse.
- To samé, co u bodu s písničkami – levá rychleji střídat, ať není tolik potřeba se zasekávat. Hrajte celé pomaleji, aby tam nemusela levá zběsile létat 🙂
- Menuet – hrajte až k čárce (první 4 takty myslím) pouze pravou rukou! Levou jsme ještě nedělali v basovém klíči.
- Den přeslavný – máte tam jeden takt, zkuste ho správně spočítat (prv-ní-díl-dru-hý-díl) a až to půjde, pokusím se připravit nějakou verzi k vytištění, na které to zahrajete. Nezapomeňte na ligatury! To jsou ty obloučky spoujíjící stejné tóny, druhý se nehraje, pouze ten první přidržuji (pokud písničku znáte, budete vědět, kde se mají hrát, to vymyslíte).
Dobrá práce, budu se tedy těšit příští pondělí 21. 12. 2015 opět kolem 14. hodiny.
Hodina 14. 12. 2015
Dobrý den, trošku jsme zopakovali pár základních věcí:
- Rytmus
- zkoušejte nahlas počítat (prv-ní-dru-há-…) a hrát čtvrťové, osminové, půlové a celé
- pak zkoušejte (pořád nahlas počítejte) to samé, ale v každé ruce něco jiného.
- Polkové a valčíkové doprovody
- Polkový doprovod použijeme tam, kde můžeme hudbu rozsekat na prv-ní-dru-há.
- Valčíkový doprovod naproti tomu tam, kde můžeme rozsekat na tři díly (např. v 3⁄4. taktu)
- Vyzkoušeli jsme si, jak takový polkový a valčíkový doprovod vypadá, zkoušejte si zvlášť jen levou rukou.
- Až půjde, připojte k nějaké písni – ne vše půjde ke všemu, na to musíte přijít a experimentovat.
- Hrajete pořád tóniku, dominantu a subdominantu, případně akordy, které jsou napsané ve zpěvníku.
- Transkripce
- Lehce jsme začali s tím transponováním, věřím, že je to jasné – je potřeba umět vstupní i výstupní tóninu „jako hodinky“, pak to jde „samo“ 🙂 Více informací v článku o transpozicích a harmonii.
Děkuji, příště se uvidíme v pondělí 21. 12. 2015 opět v 16.00 (přibližně).
Článek pro pokročilé a studenty hudební teorie
Vyšel článek o modech, doufám, že vám k něčemu bude 🙂
Mody
Chtěl bych se chvilku věnovat alespoň základnímu přehledu modů. Nemusím tady o vylepšeních do Skyrimu nebo do Fallouta, ale o starých církevních modech, které v určité podobě přetrvaly i do dnešní (tzv. moderní) hudby.
Pojetí modů pochází více-méně ze starověkého Řecka, kde různí matematici/filosofové/hudebníci (vše často v jedné osobě) zkoumali různé hudební zákonitosti a často, byť i třeba náhodou, narazili na nějakou zajímavou spojitost či vlastnost. Hudební teorie, čistá matematika a filosofie často jdou ruku v ruce, takže není vůbec s podivem, že se často všem těmto tématům věnoval pouze jediný člověk. Dnes na tyto pojmy pohlížíme poměrně diskrétně, odděleně, nemyslím si však, že je to tak správně.
Každopádně zpět k modům; tento výraz je poněkud „nový“, dříve Řekové hovořili především o systémech, tonalitě a harmonii. „Modus“ tyto tři věci tak nějak slučuje. Jakým způsobem přesně je dost nad rámec tohoto článku, nicméně původní řecké mody byly pojmenovány prakticky po řeckých místech a lokacích (Phrygia, Lydia, Dorian, Locris, …) a jejich názvy se dochovaly prakticky dodnes.
Postupným přenosem těchto znalostí do „severně západního“ světa, tedy především i do již středověkých krajin, Říma a dalších míst, dochází pak k dalšímu studiu těchto modů na základě právě různých harmonií (toho, jak tóny fungují mezi sebou) a zpěvných písní, které byly sloučeny právě podle modů, do kterých zapadaly (tzv. tonář).
Postupem času se množství základních církevních modů ustabilizoval právě na sedmi, ruku v ruce s tím šel samozřejmě vývoj tónin jako takových (ne vždy se používaly diatonické stupnice, ale třeba pentatonické atp.), ale můžeme tvrdit, že během 14. století už byly mody prakticky usazeny do podoby, v jaké je známe i dnes (a vycházíme z nich takto).
Nyní však trochu prakticky
Podívejme se kupříkladu na standardní, klasickou, tak jak známe, stupnici C dur, tedy řadu tónů v tónině C dur. Začneme na „c1“ a postupně projedeme všechny tóny, až do „c2“, který už není součástí původní stupnice, ale začátkem stupnice další (od c2). Stupnice má (diatonická) 7 tónů, CDEFGAH.
Pokud zahrajeme stupnici C dur tímto způsobem, dostaneme tzv. Ionský modus, tedy durová klasická stupnice je vlastně ionským modem (ono je to spíše opačně, ale raději budeme postupovat od toho, co už známe).
Určitě znáte alespoň jeden další modus – tzn. jakým dalším způsobem zahrát všechny bílé tóny tak, aby to byla nějaká stupnice či tónina? Ano, A moll – tedy AHCDEFG. Tomuto modu říkáme Aiolský modus a pokud hrajete klasické mollové stupnice, určitě jste s aiolským modem obeznámeni až až.
Zcela intuitivně tedy doufám chápete, jak vytvořit další mody – tedy zahrajem „všechny bílé“ od jiného tónu než C (či A). Začneme-li hrát řadu tónů, která začne na „D“, dostaneme takovou „skoro molovou“ tóninu D moll, akorát jen skoro. Tomuto modu říkáme Dórský mód. Oproti mollové stupnici tedy trošku jinak zní na 6. stupni, kde bychom v D mollu očekávali právě B.
Postupujeme-li od E, dostaneme Frygický (Phrygian) mód, který opět zní tak trochu jako molová stupnice, akorát druhý stupeň dělá trošku jiné vyznění.
Postupujeme-li od F, dostaneme Lydický modus, tedy takový zase „skoro durový“, až na tón ve 4. stupni.
Postupem od G dostaneme Mixolydický modus, tedy další „skorodurový“, který se od klasického duru liší pouze na posledním stupni (tedy sedmém).
Od A dostaneme, jak již víme, Aiolský modus, jedná se doopravdy o klasickou mollovou stupnici, říká se jí také „přirozený moll“.
No a nakonec od H dostaneme Lokrycký modus, (locrian), který prostě „zní hrozně divně“ a je jediným modem, kde „kvinta“ není tonálně od 1. do 5. stupně, je zákaldem pro pochopení zkrácených „dimových“ akordů a jejich řady.
Co to tedy ale ten modus vlastně je?
Zatím se tady tím slovem vlastně pořád pouze oháním, ale nevysvětlil jsem pořádně, co to vlastně je. Zjednodušeně se jedná o systém řazení celých a půltónových kroků. Každý modus má nějaký specifický (vycházející z toho, co jsem popsal výše – tedy pokud chcete odvodit např. dórský mod pro A, půjdete půltóny a tóny stejně, jako byste jeli všechny bílé od „D“). Zde pro přehlednost ještě uvádím přehlednou tabulku modů s půltóny:
[ultimatetables 5 /]
Nyní to zkusíme opět prakticky – zkusme třčeba vyrobit G dórský mód. Jaké budou tóny? Pojedeme podle tabulky půltónových kroků, najdeme si dórský modus a můžeme rovnou psát: G A B C D E F G. Doufám, že je princip jasný 🙂
Rozbor Elišky a Moonlight
Dobrý den, zde rozebírám těch několik souborů, které jste mi poslal.
Začněme Eliškou, postupně vezmu všechny soubory:
1. soubor:
- Zde bych vypíchl akorát situaci kolem 0:17, kdy „vjíždíte“ do další části (c dur), ty melodické tóny byly příliš zbrklé.
- Jinak k tomu nemám větších výhrad, doopravdy. Samozřejmě platí pořád to stejné – je třeba zjemnit, zvýraznit melodickou linku, ale jinak prostě OK.
2. soubor:
- Přechod kolem 0:10 do druhé části – je to tam moc „hrrr“, abych tak řekl. Nechte doznít první část, pak začněte teprve s druhou. Buď tam dejte trošku více času klavíru na utlumení pedálu, anebo si tam malinko (podle ucha) zvětšete tu pauzu, ale spíše to první. Víc to prostě oddělte.
- 0:23 a houpání dvaatřicetin – přijde mi (poslechově), že máte „ty spodní“ mnohem delší než ty horní, prostě místo tatatata je to tátatátatáta, jestli mi rozumíte 😉
- 0:26 zakopává to, hrajte si to pomalu a až to bude OK pomalu, pak dostávejte do tempa.
3. soubor:
- Přechod v 0:10 – to samé jako výše; trošku tam nechte zase doznít tu druhou část, ať prostě více vynikne kontrast
- Sexty v 0:18 – jsou moc „ta ta ta“, prostě važte ty horní, oddělujte ty spodní, kdysi jsme si to ukazovali, oživte tuto znalost 😉 Případně ukážeme osobně znovu ve středu.
- Arpeggia v 0:45 – arpeggia zní dobře, ale pak je tam klasickej a moll rozloženej kvintakord a v něm vám to zakopne 2× za sebou dokonce, zajímavé. Opět – zkuste si to zahrát extrémně pomalu a až pak zrychlovat.
- Zakončení v 1:10 nebo kdy – ne tak pohřebně, prostě trošku si to tam klidně zpomalte, ale tohle bylo fakt hodně 😉 😉
Bezva, nyní to samé pro Moonlight:
1. soubor:
- Přechod kolem 0:24 – čistě, správně co tam má být! 🙂 Skoro určitě tam některé tóny byly nepřesně (místo his tam bylo cis a tak podobně)
- Melodická linka obecně – zkuste si vzpomenout, jak jsme vylepšovali výraz kdysi; že jsme ty tóny „stavěli na sebe“, aby to nebyly prostě jen tóny za sebou, ale „nad sebou“ (mluvím o melodické lince třeba hned v začátku ta „gis“ malíčkem)
- Kolem 0:47 – nezpomalujte to tam, to musí „proplout“ 😉
- 1:31 – horní „h“ není skoro vůbec slyšet, je potřeba se do něho více opřít, protože vlastně v levé vám zní basové H a h, v pravé hrajete h moll a pak hdur, které v ten moment lehce přeznívají přes sebe (klavíru chvilku trvá, než dovibruje to předchozí), takže pokud tam zahrajete to h2 jen tak „jen tak“, skoro zapadne mezi vším tím silným „h prostorem“, který tam tvoříte. Jedna možnost je utlumit ten prostor (což bych rozhodně doporučoval, zjemnit), ale pak je potřeba i ta horní háčka (a tu melodii v tuté čáasti obecně) hodně vysvítit. Jinak zapadne.
- Ještě k tim „háčkům“ – jak tam slyšíte (resp. vlastně neslyšíte 😀 ), je tam cis s odrážkou, které zní po celou dobu toho taktu skoro, tedy po 3 doby – a prostě pořád musí znít, nesmí zaniknout během 2. doby či začátku 3. doby, musí být slyšet celou dobu. Proto je třeba zjemnit ten střed (1−2−3 prsty v pravé) a víc zvýraznit ty malíčky 🙂
2. soubor:
- 0:10 – opět, horní melodie musí být víc slyšet, hodně zapadá. Zvlášť v těch přechodových částech, kde se všechno postupně mění.
- 0:23 – musí být slyšet „tááá tááá tááá“, druhá „táá“ vám tam zapadne (před přechodem do arpeggia fis moll)
- 1:35 při střídání směru se zasekněte ne „mezi řadami“, ale na začátku další řady, pak teprve vyčistěte – hezky se vám to spojí 😉
- 1:43 přesně tam ten konec řady 😉
- 1:59 – njednou tak o 40 % kleslo tempo 😉
3. soubor:
- 0:19 – melodický tón nahoře skoro není slyšet při úhozu, natož později (zní tam opět 3 doby, resp. „má“ znít 🙂 )
- 0:36 – vstup do tuté části – moc hrrr, klídek 😉 😉
4. soubor:
- 0:10 ten přechod tam celý – hořejšky vůbec nejsou slyšet, zvýrazněte
- 0:43 to arpeggio je o dost rychlejší než ten zbytek 😉 (a nemá být)
- 1:04 a i to předchozí – „a“ se tam neopakuje, pouze je tam ligatura, hrají se pouze horní tóny 🙂
Jo, tak bezva 😉 😉 Zde jsem vypíchl „problematická“ místa, samozřejmě, že to obsahovalo i spoustu dobrých a pěkných míst, to není tak, že bych si nevážil toho, že je tam máte, proto je tu neuvádím 😉 Takže dobrá práce, budu se těšit buď na další verzi anebo pak osobně 🙂
Hodina 11. 12. 2015
Dobrý den, s Adeélkou jsme se věnovali následujícímu:
- Uvolňování zápěstí
- pohyb obloučky – např. přesouvání (střídání) dvou tónů vzdálených jednu či dvě oktávy, přenos naprosto uvolněným zápěstím
- aplikujte na různé již naučené skladby
- Czerny (2) – spojte již celé dohromady, velmi pomalu 😉
- probrali jsme A dur, 3 křížky, Fis, Cis, Gis, výborně.
- Czerny (3) – též spojte dohromady. Též velmi pomalu 🙂
- HP – hrajte si dál 😉 Časem vytvořím lepší verzi, kde bude víc než jen pár tónů a jednotónový doprovod.
Děkuji a přeji krásný den.
Prosím o vytištění
Dobrý den, poprosil bych o vytištění následující skladby, děkuji: Menuet v G dur.pdf.
Hodina 10. 12. 2015
Dobrý den, s Káťou jsme se věnovali následujícímu:
- C dur, D dur, G dur – všimpli jsme si, jak postupně přibývají křížky, že C dur má 0, G dur má 1 a D dur má 2 😉 Na klávesnici je to vidět jako pořád stejný krok 🙂 (C‑G-D), stejně tak křížky přibývají o stejný krok (Fis-Cis-Dis).
- Příště bych se rád zaměřil na A dur, které má 3 křížky, zkuste tedy vymyslet, které 😉 😉
- Definovali jsme akord jako souzvuk tří a více různých tónů – tedy např. C‑E-G. Musí to být opravdu různé tóny, to je důležité! Pak je te třeba pouze trojhmat C‑G-C, ale není to akord.
- Obloučkové uvolňování zápěstí – přeháněli jsme (skoro divadelně) pohyb, kdy jsme skákali z jedné části na další oběma rukama.
- Zkoušejte si před každým hraním, tahle se uvolňovat 🙂
- Písničky jsme opatřili akordovým doprovodem – tedy tam, kde je akord „C“ použijeme „akord C“, tedy „C‑E-G“, tam jde je „G“, tak z G dur opět 1., 3. a 5. stupeň, tedy G‑H-D, tam, kde je „D“, tam použijeme pořád stejně 1−3−5, tedy D‑Fis‑A (3. stupeň v D duru je Fis, že…)
- Stejnžým způsobem jsme doplnili „káťasong“, což už se rýsuje jako docela zajímavá skladba, časem z toho udělám třeba praeludium 😀
- Czerny (1) – opakujte si pomalu dohroamdy až k 1. repetici (dál nebudeme ani hrát)
- Czerny (2) – spojit druhý řádek, první „vybrušovat“ k dokonalosti 😉
Bezva, budu se opět těšit příští čtvetk 16. 12. 2015 v 17.00 u vás doma.
Hodina 10. 12. 2015
Dobrý den, s Eliškou jsme se věnovali následujícímu:
- Skladby – viz to, co psala paní učitelka, to je dobré, zvýrazňovat melodickou linku, velmi pomalu hrát, výborně.
- Eliška
- Dokončete 1. část a pomalu rozečtěte 2., ta první ať už je hezky plynulá, velmi pomalu dohromady, ale už celá.
- 2. část správně rytmus, zatím pouze zvlášť a ještě pomaleji než tu 1. část 🙂
- Stejně jako u „skladeb“ výše, zkuste vytáhnout co nejvíce melodii v pravé ruce, k tomu, aby to tak bylo, je potřeba mít ruku totálně uvolněnou, tedy hrajte si jako rozcvičku přendavání třeba tóniky C dur (akordu) mezi dvěmi oktávami. Při tom vždy „vyresetujte“ ruku, uvolněte do úplného uvolněna, pak znovu nastavte a zahrajte další akord.
Budu se těšit příští čtvrtek 16. 12. 2015 opět v 15.45.
Nový článek o intervalech
Dobrý den a ahoj, napsal jsem nový článek o intervalech, oběma se vám bude nejspíše hodit 🙂
http://klavir.klusik.cz/intervaly-zakladni-prehled/
Hezký den 🙂