Dob­rý den,

• Ten­tor­kát jsme se za­mě­ři­li na no­vin­ku – rytmus.
• Za­ved­li jsme po­čí­tá­ní na­hlas po slabikách. 
  • No­ty jsme roz­dě­li­li na ce­lé, půlo­vé a čtvr­ťo­vé.
  • Ce­lá no­ta – po­čí­tá se na 4 do­by ja­ko „prv-​ní-​dru-​há-​tře-​tí-​čtvr-​tá“ (ce­lou do­bu zní a ne­zve­dá se).
  • Půlo­vá no­ta – po­čí­tá se na 2 do­by ja­ko „prv-​ní-​dru-​há“ (ne­bo sa­mo­zřej­mě ostat­ní kom­bi­na­ce, ja­ko tře­ba „dru-​há-​tře-​tí“ ne­bo „tře-​tí-​čtvr-​tá“).
  • Čtvr­ťo­vá no­ta – ve­jdou se 4 do ce­lé (pro­to čtvr­ťo­vá) a po­čí­tá se te­dy na 1 do­bu – ja­ko „prv-​ní“ ne­bo „dru-​há“ ne­bo „tře-​tí“ ne­bo „čtvr-​tá“ tře­ba. Zní ale pou­ze na ty­to dvě slabiky.
• Dá­le ať si Ká­ťa pře­hrá­vá stup­ni­ci, jak umí – po­ma­lu, s pod­klá­dá­ním pod 3. prs­tem (pro­střed­ní­ček). Na­ho­ru i do­lů, ale po­ma­lu a klid­ně i do­hro­ma­dy, je po­tře­ba roz­dě­lit ru­ce, tak ať si zvy­ká, že se tře­ba pod­klá­dá jin­de a jin­dy v kaž­dé ru­ce. Je­li­kož je sil­ně le­vo­ru­ce za­mě­ře­na, bu­de tu­tu ru­ku vní­mat ja­ko hlav­ní, tak­že v té to­lik pro­blém ne­bu­de, je te­dy bed­li­vě sle­do­vat pra­vou ru­ku, kde sko­ro jis­tě za­po­me­ne pod­lo­žit ne­bo nadlo­žit (při ces­tě dolů)
• Se­žeň­te si pro­sím no­to­vý se­šit, kla­sic­ký A5 ne­bo ně­ja­ký ta­ko­vý vhod­ný. Bu­de­me si do ně­ho už za­pi­so­vat no­ty, aby uměla 😉
• K půl­tó­nům ješ­tě – je tře­ba si uvě­do­mit, že půl­tó­ny jsou pros­tě „nej­krat­ší vzdá­le­nost“. Po­kud už se me­zi da­né dva tó­ny na klá­ves­ni­ci kde­ko­liv žád­ný dal­ší tón ne­ve­jde, tak vzdá­le­nost těch dvou klá­ves je „půl­tón“. Pla­tí to kde­ko­liv na klá­ves­ni­ci, te­dy vět­ši­nou me­zi „černá-​bílá“ ne­bo „bílá-​černá“, ale u E‑F me­zi tě­mi­to, stej­ně ja­ko me­zi H‑C (je to nej­krat­ší vzdálenost). 
  • Stup­ni­ce se sklá­dá z 8 kro­ků, kde jsou všu­de „ce­lé tó­ny“, te­dy ta­ko­vé, kte­ré jsou slo­že­né z 2 půl­tó­nů – např. C‑D-​E jsou 3 kro­ky po 2 půl­tó­nech (páč me­zi C‑D a je ješ­tě jed­na klap­ka a me­zi D‑E ta­ky). Nicmé­ně me­zi 3. – 4. stup­něm je půl­tón, stej­ně tak me­zi H‑C na­ho­ře (7. – 8. stupeň).
  • Vý­še zmí­ně­né se dá apli­ko­vat kde­ko­liv jin­de, te­dy po­kud za­čne­te hrát tře­ba od G, uvi­dí­te, že má­te tó­ny G‑A-​H (ce­lé tó­ny), H‑C – půl­tón, D‑E-#F (Fis) – po­řád ce­lé tó­ny, pro­to­že me­zi E a Fis je jen je­den půl­tón, te­dy jed­ná se o krok ce­lé­ho tó­nu. No a na­ko­nec má­me Fis‑G, te­dy me­zi 7. a 8. stup­něm onen půl­tón (Fis‑G je nej­krat­ší vzdá­le­nost, te­dy půltón) 😉 😉
  • Ne­boj­te, ča­sem se na to zno­vu ješ­tě za­mě­ří­me, to­hle je fakt dost vir­tu­ál­ní věc a bez zku­še­nos­tí je těž­ko uchopitelná.
• Ať si Ká­ťa zkou­ší hrát v kaž­dé ru­ce ji­nak dlou­hé tó­ny – např. půlo­vé a čtvr­ťo­vé, při­tom ať to na­hlas po­čí­tá (prv-​ní-​dru-​há-​tře-​tí-​čtvr-​tá).
• Sklad­bič­ku, kte­rou si pro­sím vy­tisk­ně­te: http://​kla​vir​.klu​sik​.cz/​p​r​s​t​o​v​e​-​c​v​i​c​e​n​i​-​01/. Na­u­čí­me se no­ty a pak ta­ko­vé­hle za­čne­me hrát. Za­tím ale ne, tak­že spí­še jen „do budoucnosti“ 😉

To by by­lo snad vše, se­ze­ní by­lo lep­ší, tak­že bych tu ku­chy­ni asi takhle ne­chal, za­tím te­dy, jest­li to ne­ní pro­blém a moc tam nepřekážíme.

Zo­pa­ko­va­li jsme, co jsme dě­la­li mi­nu­le, pak jsme se vrh­li na pra­vi­dla du­ro­vých stup­nic.

• Na­čr­tl jsem do se­šít­ku ta­bul­ku, kte­rou bych chtěl, aby si Ká­ťa vy­pl­ni­la, zbý­va­jí po­sled­ní 3 po­lož­ky – te­dy zjis­tit, ko­lik čer­ných klá­ves jsme za­hrá­li, po­kud bychom pod­le klí­če pro du­ro­vé stup­ni­ce za­hrá­li stup­ni­ci od li­bo­vol­ných klá­ves, po­kud si správ­ně pa­ma­tu­ji, zby­lo nám „G“, „A“ a „H“. Po­kud to bu­de­te ře­šit, ná­po­vě­da je, že A má 3 čer­né klá­ve­sy, G má jed­nu a H a má 5. Ale ne­pro­zra­zuj­te to, do­kud na to (správ­ně, po­kud mož­no) sa­ma nepřijde 😉
• Troš­ku jsme se sna­ži­li vy­lep­šit se­ze­ní u klá­ves, ale pros­tě moc to ne­fun­gu­je, klá­ve­sy jsou pros­tě po­řád hod­ně vy­so­ko, příš­tě to zku­sí­me v al­ter­na­tiv­ní míst­nos­ti. Ale dů­le­ži­tá věc, kte­rou jsem se po­ku­sil na­kres­lit i do se­šít­ku, je, že mu­sí dát po­zor na po­lo­hu ru­ky – ja­ko když dr­ží jablíč­ko, žád­ný pla­ca­tý prs­ty, ani moc ohnu­té. A sa­mo­zřej­mě pak po­lo­ha zá­pě­sí, ale to se lé­pe vy­ře­ší, až na­jde­me dob­ré sezení.
• Troš­ku jsme za­brousi­li do pro­ble­ma­ti­ky kříž­ků a bé­ček, mys­lím, že jí je to jas­né, ale je to troš­ku křeh­ké, za­tím se mi ne­po­ved­lo ur­čit, kde tá­pe, v zá­kla­dech ale chá­pe, bu­de­me se to­mu dá­le věnovat.
• Zkus­te hrát a tré­no­vat stup­ni­ce (řa­du tó­nů v da­né tó­ni­ně) od růz­ných bí­lých klá­ves s uži­tím pra­vi­dla du­ro­vých stup­nic, je dů­le­ži­té nad hud­bou tro­chu pře­mýš­let. Bo­hu­žel se jed­ná o dost nud­né a těž­ké vě­ci, ze za­čát­ku, ale již br­zy za­čne­me ně­co hez­ké­ho hrát.
• Též jsme lehce za­ča­li ex­pe­ri­men­to­vat s rytmem, ale to je za­tím asi pří­liš před­čas­né, poz­dě­ji bu­de­me muset od­po­jit ru­ce od se­be a na­u­čit je hrát kaž­dou ně­co ji­né­ho, za­tím však po­tře­bu­je­me sta­bi­li­zo­vat, aby jed­na ru­ka hrá­la ně­co kon­krét­ní­ho správ­ně, od­po­jo­vat mů­že­me až v mo­men­tě, co bu­de co od­po­jit. Po­kud bys­te chtě­li, zkou­šej­te si ta­ko­vé cvičení: 
  • V le­vé ru­ce hraj­te kon­stant­ně ně­ja­ký ryt­mus – asi co vte­ři­nu je­den tón.
  • V pra­vé ru­ce hraj­te to sa­mé (ně­ja­ký ji­ný tón ale), te­dy tó­ny bu­dou hrát současně.
  • Po­té v je­den mo­ment 2× zrych­le­te tó­ny v pra­vé ru­ce – le­vá te­dy bu­de udr­žo­vat ryt­mus, ale pra­vá po­je­de 2× rychleji.
  • Až bu­de Ká­ťa umět no­hy, na­píšu jí to do nich sa­mo­zřej­mě, teď ale­spoň tak­to slov­ně opsané.
• Dej­te pro­sím po­zor na cel­ko­vé tem­po, má sna­hu se dost zrych­lo­vat a zbrkle od tó­nů utí­kat – ať tam pros­tě tó­ny jsou za­hra­né na jis­to­tu a ne jen tak „jak to asi bu­de znít“.

Tak snad jsem na nic ne­za­po­mněl, kdy­by co­ko­liv, sta­čí na­psat na email, rád po­ra­dím. 😉 Příští schůz­ka opět 17.00, čtvr­tek. Krás­ný den 😉