Kříž­ky a béč­ka pat­ří me­zi tzv. po­suv­ky, te­dy sym­bo­ly s funk­cí po­su­nu­tí da­né­ho tó­nu. Jed­no­du­ché pra­vi­dlo – kří­žek da­ný tón zvy­šu­je, béč­ko sni­žu­je. Např. z F udě­lá kří­žek Fis, pí­še­me #F ne­bo Fis. Jak vi­dí­me, při­da­li jsme kon­cov­ku „-is“, kte­rou při­dá­me ke kaž­dé­mu tó­nu, zvýšíme-​li ho (Ais, Eis, Fis, Cis, Dis, Gis). Po­dob­ně to pla­tí i pro béč­ka, kde však tón sni­žu­je­me a při­dá­vá­me kon­cov­ku „-es“, nicmé­ně zde pla­tí ja­zy­ko­vé vý­jim­ky. Tó­ny jsou te­dy Ces, Des, Es, Fes, Ges, As, B (ano H sní­že­né je B).

Pro kla­vír fun­gu­je tzv. enhar­mo­nic­ká zá­mě­na, což je věc, při kte­ré mů­že­me je­den tón za­hrát ja­ko tře­ba Des a sou­čas­ně ja­ko Cis – na kla­ví­ru je to tó­též, pro ostat­ní ná­stro­je však tak pla­tit ne­mu­sí. Pro­to­že se však vě­nu­je­me kla­ví­ru, bu­de­me to tak brát. Po­kud by se mě­lo jed­nat o ně­ja­ké vý­jim­ky z to­ho­to pra­vi­dla, vždy upozorním.