Dob­rý den,

• Uvol­ně­ní ru­kou (pro správ­né a pří­jem­né hra­ní, pěk­né tó­ny atd.) 
  • vib­ra­ce je pře­ja­té slo­vo, čes­ky je to „chvě­je se“ (ale prav­da, moc se nepoužívá) 😀 
  • Když je člo­věk uvol­ně­ný, kla­vír má hez­čí zvuk – viz po­kus s ky­ta­rou, kdy jsme za­hrá­li na kla­vír ně­ja­ký tón a stru­na za­ča­la na ky­ta­ře sa­ma hrát. To sa­mé se dě­je v kla­ví­ru, te­dy když tles­ká­me u kla­ví­ru, chy­ta­jí zvuk po­tles­ku prá­vě stru­ny uvnitř, ne­bo když hra­je­me vel­kou si­lou, kla­vi­a­tu­ra (klá­ve­sy a to, co je dr­ží) vy­dá­va­jí ta­ké zvu­ky, či­li ty­to zvu­ky pak jsou sly­šet pří­mo v kla­ví­ru a to až to­lik ne­chce­me, pro­to­že pak je tón oš­k­li­vý. Ře­še­ní – hrát uvolněně.
  • Kvin­ty
    • Ru­ka ja­ko­by spad­ne „od hla­vy“ (kl­di­ně si ru­ku po­lož­te na hla­vu) a jak vol­ně span­dě před se­be, to je při­ro­ze­ný tvar. Je tře­ba troš­ku zkou­šet, za­se – jde to bez kla­ví­ru, na sto­le, bě­hem če­ká­ní než se pus­tí film ne­bo bě­hem re­kla­my, když če­ká­me atd 😀 
    • Ru­ka se vol­ně po­lo­ží na kla­vír a hra­je­me vlast­ně pou­ze zá­pěs­tím, prs­ty jen do­pa­da­jí na klá­ve­sy a ne­cha­jí je hrát.
    • Ze za­čát­ku po­cit mů­že­me na­vo­dit „dru­hou ru­kou“, viz dr­ží­me jed­nu ru­ku za zá­pěs­tí tou dru­hou, pa­lec nad zá­pěs­tím, uka­zo­vá­ček v dla­ni a uka­zo­váč­kem dru­hé ru­ky (kte­rý je v dla­ni) zve­dá­me zá­pěs­tí prv­ní ru­ky. A ne­chá­me vol­ně dopadat.
    • Ne­ní to hned ze za­čát­ku úpl­ně jed­no­du­ché, na­víc po­kud má­te na­u­če­né troš­ku zlo­zvy­ky z hu­deb­ky, ale to se od­stra­ní (bě­hem chvilky)
  • Cvi­če­ní na uvol­ně­ní palce 
    • Pa­lec pevný 
      • Pa­lec je na mís­tě a okol­ní­mi prs­ty krou­ží­me ko­lem, při­zom ne­vy­tá­čí­me ru­ku (pou­ze při­ro­ze­ně) a sna­ží­me se o vol­ný po­hyb zápěstím
    • Uka­zo­vá­ček pevný 
      • Uka­zo­vá­ček na jed­nom tó­nu a pal­cem ská­če­me kolem
      • pa­lec dě­lá úhoz ze­zho­ra a vel­mi vol­ně, všech­ny ostat­ní prs­ty „spí“, po­kud pros­tě prst ne­po­u­ží­vá­me, tak ne­po­u­ží­vá­me je­ho sva­ly. Vůbec.
  • Tu­ta cvi­če­ní se da­jí dě­lat i bez kla­ví­ru, mů­že­te na sto­le, kde­ko­liv, jde spí­še o to, abychom by­li schop­ni vy­vo­lat po­cit uvol­ně­ní, kte­rý má­me, když se takhle ro­ze­hra­je­me – hned a bez vět­ší pří­pra­vy. S uvol­ně­ný­ma ruka­ma jsme schop­ni hrát šir­ší roz­tah, hez­čí tó­ny, rych­le­ji, umí­me hrát hla­si­tě­ji i po­ti­še­ji (vět­ší kontrast).
• Kou­le­lo
  • zhla­vy pravá 
    • 2. řá­dek za­čí­ná „do­lů“ 😉 
  • při­dá­vá­me le­vou (z hlavy) 
    • T – E‑G-​H
    • D – Dis-​Fis‑H
• HP
  • „hou­pa­vý“
  • přes­ně ryt­mus, tó­ny, kte­ré jsou dlou­hé, ať jsou správ­ně dlouhé 😉 
  • opak teč­ko­va­ný rytmus 
    • teč­ka za no­tou mě­ní dél­ku no­ty,  pro­dlu­žu­je ji o… viz mi­nu­le (zjis­tit) 😀 
  • při­dá­vá­me le­vou (po­řád prv­ní část až k zarážce 😉
  • Akor­dy – všech 6 tó­nů za se­bou, za­čne to v le­vé a skon­čí to v pra­vé nahoře 🙂

Příš­tě za­se takhle v úte­rý 13.30 se bu­du těšit 😉