Hodina 27. 11. 2015
Dobrý den, s Adélkou jsme se věnovali následujícímu:
- Technika
- Řady, podkládání, nadkládání – bezvadné, zkoušejte plynule C dur dohromady, ať nevznikají záseky, ono se tyto jevy poměrně střídají a je potřeba to dostat do rukou.
- Uvolňujte si neustále ruce rotací (CGCGCG), před každou hrou se rozehrajte.
- Zopakovali jsme si G dur, tedy že se začíná od „G“ a že obsahuje 1 křížek, výborně. Na příští hodině se zaměříme na D dur, který má 2 křížky.
- Czerny (2)
- Pravá ruka samotná výborně
- Levá má lehký problém s nalezením tónů, je třeba zpomalit a zahrát s počítáním zvlášť a plynule, pak až spojovat.
- Takže to zkuste spojit, co nejpomaleji, ale co nejplynuleji.
- Už by Adélka měla být schopna to zahrát tak nějak v kuse plynule, i když velmi pomalu.
- Czerny (3)
- Zvlášť pořádně a pak pomalu dohromady až k symbolu repetice (označil jsem tužkou).
- Pomalu si při tom počítejte (prv-ní-dru-há…)
- HP
- Hodně dobré, trošku bych doporučil uvolnit pravou ruku, má ji hodně v křeči, bude se hrát lépe.
- Do příštího pátku se pokusím vytvořit ještě další část, kde budeme pokračovat.
Díky moc, Adélka byla skvěle připravena, velmi dobře se mi s ní pracovalo. Ve škole prý hraje na křídlo, což je bezva! 😉 Budu se těšit na další hodinu na adrese „u mamky“ v pátek 4. 12. 2015 opět v 18.30.
Hodina 26. 11. 2015
Ahoj,
procházej si to, co jsme dělali minule, dal jsem ti tam několik úkolů k prostudování, namátkou jsem zjistil, že o tom vůbec nevíš (ani že to bylo zadáno), vrať se tedy k těmto úkolům. Příště budeme pokračovat.
Cvičení, která hraješ – všechna hezky plynule, na příště si prosím vytiskni na každou stranu zvlášť první 2 strany (s notami, titulku ne!) následujícího souboru: czerny-50-practice-pieces-for-beginners-op-481.pdf
Budu se těšit opět ve čtvrtek 10. 12. 2015 kolem 18.00 (spíše po), až se vrátíte z Bratislavy. Držím palce na konkursu! 😉
Hodina 26. 11. 2015
Dobrý den, s Káťou jsme se věnovali následujícímu:
- Řady (stupnice)
- Plynule, zkoušejte svižněji – ale ne tak, aby se prsty zalamovaly a zápěstí bylo špatně, to si pořád hlídejte.
- Dvojtóny – zkoušejte také svižněji, platí ale to stejné co výše 🙂
- Postupně s dvojtóny zkoušejte nejen prsty 1 – 2, ale i ostatní kombinace ve svižném tempu.
- Písničky
- Zámek
- „nepodvádět“ tóny, prostě pokud hraje s levou rukou, v pravé některé tóny „vošulí“, takže nezní celou dobu, kterou by měly znít. Přesně! 🙂
- Domažlice
- Když není tón v levé ruce, zopakujte ten poslední, ať tam prostě není ticho 🙂
- Já do lesa…
- Zde se hodně propadá zápěstí, protože je pravá těžší, na levou nemá asi tolik „kontrolu“, takže ji postupně získávejte. Pravá vypadá velmi dobře.
- Poštovskej
- Správně tóny (C/A), jinak velmi pěkné 😉
- Zámek
- Czerny (1)
- 1. část dohromady už je pěkná, dojeďte k první repetici zvlášť (je to skoro to stejné) a poté dohromady pomalu spojte.
- Hlídejte si pořád pozici zápěstí.
- Počítejte nahlas 🙂
- Krátké cvičení (sešit, propiskou)
- Už je velmi pěkné, jen by to chtělo plynule, na určitých místech se prostě zasekne a musí chvilku přemáýšlet.
- Hrajte tedy pomaleji a plynule, až půjde pomaleji, lehce zrychlujte a zkoušejte 🙂
- Káťasong
- Dopsali jsme další kousíček, klidně vymyslete další, zase ho napíšeme.
- Hudební teorie
- Když se Káťa vrátila z „falešného závěru“ (chápu, že jí to trošku zmátlo, protože normálně jsme dělali teorii vždy na začátku, teď jsem ji hodil na konec, takže už jsem si vyfotil poznámky a začala zdrhat a řvát „penííízeeee“ uprostřed vyučování, takže se omlouvám za zmatení), věnovali jsme se opět „durovým stupnicím“
- Už si hezky pamatuje, že půltóny jsou do 4. tónu a do 8. tónu.
- Zkuste tedy experimentovat a začněte hrát třeba stupnici od „G“ a „D“ a zjistit, jaké černé při tom mačkáte. Zjistíte, že při „G“ budete mačkat jednu, u D budete mačkat dvě, ale ta jedna bude stejná jako v té od G. Další v pořadí je „od A“ a pak „od E“. Postupně vždy přibyde ta černá, která je jednu pod začátečním tónem, ale chtěl bych, aby si na to Káťa přišla sama, vám takhle říkám nápovědu, ať víte, kam se dostat 😉 Kdyby nebylo jasné, opět příště ukážu 😉
Díky a přeji krásný den, budu se těšit příští čtvrtek 3. 12. 2015 opět kolem 17.00. Hezký den 🙂
Hodina 26. 11. 2015
Dobrý den, s Eliškou jsme se věnovali následujícímu:
- Sonatina
- První část pouze zplynulit, jinak to bylo fajn.
- Doporučuji hrát pomalu a plynule a pak celé zrychlit, jinak se bude pořád zasekávat v některých místech. Nemá smysl dávat do konečného tempa, dokud existují zasekávací místa 🙂
- 1. Skladba z knížky
- Celé dohromady, pracuj s dynamikou 🙂
- To samé co Sonatina – pomalu a až bude celé plynule, zrychlovat.
- F moll
- Zkus dostat do svižnosti, F moll se hraje docela pěkně (sedí v ruce), tam se dá opravdu hezky trénovat rychlost.
- Eliška
- 1. část už spoj dohromady, pomalinku, myslím tím spojit od začátku až k symbolu.
- Zkus zapracovat též na dynamice, různě se to tam mění, klidně experimentuj.
- Zkus nějakým způsobem (nebudu říkat jakým) vymyslet, jak má být „vysvícena“ melodie v pravé ruce. Aby to nebyla jen arpeggia, ale i ta melodie nad tím 🙂
Výborně, budu se těšit na další týden ve čtvrtke 3. 12. 2015 opět v 15.45. A děkuji za hodinu s Mirjam, i pro měly její poznámky k výuce dobrý význam, takže věřím, že se i já zlepším do dalších hodin 🙂 🙂
Hodina 25. 11. 2015
S Adéklou jsme se věnovali následujícímu:
- Řada C dur – 2 oktávy dohromady, správně místa s podkládáním a nadkládáním, vypadá to pěkně, takže ještě dopilovat k dokonalosti 🙂
- Probrali jsme A dur, příště bych se chtěl věnovat F dur, které má 1 béčko. Zkuste si ho připravit, alespoň trošku 🙂
- Rozložené akordy – prstoklady
- Je velmi potřebné, aby při rozložených akordech (obratech) Adélka hrála správně prstoklady, tedy v pravé ruce při směru nahoru 1−3−5, v 1. obratu 1-2-5, ve 2. obratu opět 1−3−5. V Levé je to 5−3−1, 5−3−1 a 5−2−1! Zkoušejte si zvlášť i dohromady 🙂 Více info v sešitě.
- Adélky písnička v C dur
- Zní už velmi pěkně, musíme akorát zapracovat na výrazu.
- Pravá ruka je totiž příliš „líná“, je potřeba trošku přidat na melodii a ubrat na doprovodu. Samozřejmě protože je Adélka silně levoruká, musí si tohle hlídat ještě více, jinak levá opravdu hodně řeže a pravá je jen lehký vánek 🙂
- Pomalinku s pedálem spojujte a hrajte, až to bude dokonalé, dobrá práce 🙂
- Adélky písnička v A moll
- Zde je potřeba pořádně zopakovat pravou ruku, až bude pravá v pořádku, poté přidat levou.
- Pomalu tedy dohromady, pedál čistit tam, kde je napsaný.
- Rozečíst postupně a pomalu zvlášť další část (na další straně), čímž písnička pokračuje.
- Czerny (3)
- Výborně, oživujte, nezapomeňte a už se budeme věnovat zase další skladbě 🙂
Budu se těšit příští středu 3. 12. 2015 tentokrát kolem 18.00, protože M. R. přijde až kolem 19.00, je možné, že spíš přijdu trošku dříve a budu se Adélce věnovat delší dobu, až přijdete, tak přijdete 😉 Budu se každopádně na oba velmi těšit a krásný den, přeji!
Hodina 25. 11. 2015
Dobrý den, s Matějem jsme se věnovali následujícímu:
- Řady C‑C
- Pracujte na pozici zápěstí, ať „nevisí“, ať je souběžně s rukou a klávesami
- Nevynechávejte (nezapomínejte) na prsty, občas se stane, že některým prstem nějakou klávesu přeskočí atd.
- Rotace zápěstí
- Pokoušejte se zahrát krajní tóny (třeba C‑G) v jedné ruce za sebou tak (několikrát), že nebudete hrát „úhozy prstem“, ale zcela si Matěj uvolní zápěstí a bude vlastně hrát pouze rotací tohoto zápěstí.
- Zkoušejte jak pravou tak levou (klidně i dohroamdy) a klidně později i jiné než krajní tóny.
- Stojánek na noty
- Ke klávesům určitě nějaký byl, zkuste ho najít 🙂 Nemůžeme pak hrát pořádně podle not, protože mu noty „leží vedle“ 🙂
- Czerny (2)
- V pravé ruce občas zapomene na něketrý tón, hrajte pomaleji, s počítáním 🙂 Jinak velmi pěkné.
- V levé ruce pořádně přečtěte tóny, které jsou tam napsané, museli jsme je opět vymýšlet, pak už to šlo. Zaměřte se na přesnost, omezte rychlost.
- Zkuste podobně rozečíst i 2. řádek a postupně spojovat s tím prvním.
- Czerny (3)
- Velmi pěkné, akorát občas poplete v pravé ruce C/E/G, hrajte pomaleji, jinak velmi pěkné.
- Postupně spojujte dohromady až k první repetici (označenému symbolu)
- Aby se tóny nepletly, v notovém sešitě je připraven malý kvíz na tóny, prosím doplňte ho, zahrajte si při tom dané tóny.
- Bláznova ukolébavka – do příštího týdne připravím zjednodušenou verzi, kterou bychom mohli začít hrát.
Budu se těšit příští týden ve středu 2. 12. 2015 opět od 14.00.
Intervaly – základní přehled
V článku o intervalech na svém osobním webu (článek již neexistuje, bohužel) jsem je kdysi popsal do poměrně velké hloubky, ale myslím, že důležitý bude i takový „základní přístup“, např. pro lidi, kteří zatím s hudbou nemají tolik zkušeností. Méně matematiky, více praktičnosti 🙂
Základní znalosti
K naprosto zákaldním znalostem, abychom mohli pochopit intervaly, patří obeznámenost s pojmy půltón a celý tón. Zde přichází asi nejjednodušší definice, která může být – půltón je nejmenší vzdálenost, kterou na klavíru můžeme zahrát. Tedy jakékoliv dvě sousední klávesy (ať už jsou černé či bílé) jsou od sebe vzdáleny jeden půltón. No a celý tón – zcela nečekaně – bude 2× delší, tedy bude to vzdálenost 2 půltónů (protože 2× jedna polovina je rovno jedné).
Základní přehled intervalů
Určitě už jste někdy jejich názvy slyšeli, nyní si však uveďme základní tabulku intervalů, poté si je rozdělíme do různých skupin podle významu:
[ultimatetables 3 /]
Více intervalů
Věnujme se nyní pouze „bílým“ intervalům (i když u „černých“ to funguje stejně, jen to pro teď zjednodušme), tedy intervalům, které se nachází pouze na bílých klávesách klavíru. Vezměme si kupříkladu takovou tercii, tedy „třetí tón“.
Začneme-li na klávese „C“, tercie k ní je „E“. Od klávesy „E“ je tercie opět stejně „G“ a od „G“ zase „H“. Prostě „vynecháme jednu bílou“. Problém však nastane, budeme-li toto chtít aplikovat jako obecné pravidlo. Představme si třeba klasickou písničku, takové „ovčáky“. Ty jsou hrány (začátek) jako tóny C‑E-G, tedy dvě tercie nad sebou. Vypadá a zní to nějak takto:
Nyní však udělejme takový pokus, začneme hrát tu samou písničku (tedy 2 tercie nad sebou a tak dále), ale začneme od tónu „E“, tedy prvotní tóny budou E‑G-H:
Sami slyšíte, že „to není ono“, i když to v tom možná tak trochu poznáváte, rozhodně to zní „divně“. To máte rozhodně pravdu, zní to takto opravdu velmi zvláštně. A důvodem je, že popsané intervaly, i když jsme je použili naprosto stejně jako v originále, nejsou jediné intervaly, které máme; intervaly totiž můžeme rozdělit do několika skupin a musíme si dávat velký pozor, jak je rozdělíme.
Nejdříve věc popíšu slovně, poté uvedu opět krásnou přehlednou tabulku 🙂 Začněme tím nejjednodušším – dělením na akordy čisté, velké a malé.
Čisté intervaly máme hned čtyři: primu, kvartu, kvintu a oktávu. Tyto intervaly tedy nemají „velké“ či „malé“ varianty, jsou pouze čisté. Ostatní intervaly můžeme mít velké či malé, tedy konkrétně sekundu, tercii, sextu a septimu. Říkáme tedy, že máme např. „malou tercii“ nebo „velkou sextu“.
Co to však znamená, že je něco „velkého“ či „malého“? Nejlépe si toto ukázat přímo na klaviatuře kláves či klavíru. Podívejme se znovu, jak jsme hráli ovčáky, ony první dvě tercie, když jsme začínali od C – tedy C, E a G. Obě vzdálenosti jsou tercie – to bezpochyby, ale pokud se podíváme na vzdálenost C – E, všimneme si, že musíme přeskočit 3 klávesy, tedy postoupit na 4. půltón od klávesy C. Pokud se však podíváme na tercii od E do G, všimneme si, že klávesy přeskočíme pouze dvě, tedy skočíme na 3. půltón. Jak je toto možné?
Odpovědí budiž právě malé tercie a velké tercie. Velká tercie je tedy taková, která obsahuje „3 další tóny“, resp. vzdálenost je 4 půltónů. Malá je „o půltón užší“, tedy pouze 2 klávesy přeskočíme, čili skočíme na 3. půltón. Vidíme tedy, že ovčáci „od C“ obsahují nejdříve velkou tercii (přeskakujeme 3 tóny) a pak malou (přeskakujeme 2 tóny). Budeme-li ovčáky hrát od E, tak pokud další tón dáme G, vidíme, že nedodržujeme velké a malé intervaly – a tedy skladba zní „divně“. Abychom mohli od E hrát Ovčáky, musíme tedy dodržet stejně intervaly od E, jako jsme je měli od C. Tedy bude to vypadat nějak takto:
Rozšířená tabulka intervalů tedy bude vypadat takto:
[ultimatetables 4 /]
Stručně jsem o intervalech mluvil i v následujícím videu:
Transpozice skladby
S Ovčáky přenesenými do „E“ jsme tak nakousli jedno velké téma, které s intervaly zákonitě souvisí – transpozice, nebo-li přenesení. Podobným způsobem tedy můžeme transponovat naprosto cokoliv, a to odkudkoliv. Začněme však něčím velmi jednoduchým; např. obyčenjou písničkou typu „Ovčáci“, které napíši rovnou ve variantě s levou rukou, abychom si ukázali i transpozici doprovodu (samozřejmě nelze transponovat pouze melodii či pouze doprovod, to bychom dostali dost neharmonickou věc):[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/11/Ovčáci_k_transpozici.pdf“]
Všimněme si nyní, je skladba postavená. Využijme k tomu rozšířenou tabulku intervalů, kterou jsem uváděl výše. K transpozici můžeme využít dvou různých základních přístupů (je jich více, ale tyto dva uvedu jako naprosto základní), které jsou rovnocenné, ale každému vyhovuje nějaký přístup.
Transpozice přes tóninu či stupnici
Jedná se o velmi jednoduchou transpozici, kde danou skladbu „dešifruji“ na zákaldě toho, v jaké tónině původně je a prostě ji zahraji v tónině jiné. K tomu, abych toto mohl krásně provést, ale potřebuji znát dané tóniny, jejich vlastnosti a nejlépe třeba jak zahrát stupnici. Vědět, že třeba pokud hraji zmíněné Ovčáky a transponoval bych je to D Dur, je potřeba poznat, že původně je napsáno v C dur. Je třeba vědět, jaké předznamenání má D dur, který stupeň je který, např. že 4. stupeň v D dur je „G“ a tak podobně. Poté můžeme vlastně „rovnou“ hrát v dané (nové tónině) to, co bychom jinak hrál v tónině původní.
Osobně preferuji tento způsob, přijde mi rychlejší, nicméně pro složitější skladby umí být dost zmatený. Pro jednoduché písničky je však ale naprosto vyhovující.
Transpozice přes intervaly
Oproti předešlému způsobu je tento způsob naprosto obecný, ale je zase potřebná naprostá znalost intervalů, jejich záměn a toho, jak přesně fungují. Pokud však máte toto v malíku, jedná se o naprosto bezva metodu, která je naprosto univerzální, nemusíte znát předznamenání výsledné tóniny a tak podobně. Detailněji si ji tedy teď přibližme.
Přímo na „živém“ příkladu ukážeme relativní metodu – v příkladu zmíněných Ovčáků, přímo v prvním taktě, nejdříve pouze horní řádku (pravou ruku, melodii). Vidíme, že máme za sebou tóny „C“, pak „E“ a pak „G“. Jaké to tedy jsou intervaly? Rovnou vám prozradím, že to je velká tercie následovaná malou tercií. To samé musíme tedy udělat i v cílové tónině, tedy pokud bychom přepisovali třeba do fis dur, nejprve velká tercie, tedy fis-ais, poté malá, tedy ais-cis. A máme melodickou linku v prvním taktu hotovou.
Druhým přístupem (který preferuji) je metoda absolutní, což je metoda, kdy neporovnávám intervaly mezi sebou, ale vždy od základního tónu. Tedy opět v uvedeném příkladě, tóny „C“, „E“ a „G“ mohu vnímat jako „čistou primu“, „velkou tercii“ a „čistou kvintu“ od „C“ (původní tónina). To mohu aplikovat třeba do výsledného H dur, tedy od H je čistá prima H, od H je velká tercie Dis a od H je čistá kvinta Fis.
Jak vidíte, obě tyto metody mohou být pro jednoduchou lidovou píseň poměrně moc velkým kladivem, nicméně pokud bychom takto transponovali např. nějakou složitější skladbu, měli bychom méně problémů než při použití první metody se stupnicemi. Proč? Pokud hrajete lidovku, je prakticky „celá“ např. v C dur, D dur a tak podobně. Vážnou skladbu, pokud byste takto rozebrali na jednotlivé tóniny, nikdy spolehlivě nerozpoznáte – můžete mít např. D moll, ale hned v prvním taktu tam místo „B“ budete mít „H“ a tak podobně. Tedy museli byste znát i všechny mody, které se využívaly. A to je (alespoň mi to přijde v tomto stádiu) zbytečné. Na mody se samozřejmě podíváme později v pokročilých lekcích, zde to však není opravdu potřeba.
Výsledek transpozice
Jak by tedy vypadala uvedená písnička transponovaná kupříkladu do Fis dur? Využiji s výhodou první metody – vím, že Fis dur má 6 křížků a vím, jaké tóny obsahuje, tedy jednoduše (výsledek by byl naprosto stejný i v případě použití druhé metody, jen pro pořádek opakuji, jak jsem k výsledku došel):
[pdf-embedder url=„http://klavir.klusik.cz/wp-content/uploads/2015/11/Ovčáci_po_transpozici_do_Fis_dur.pdf“]
Pro zatím se tedy s intervaly a transpozicemi rozloučíme, ale určitě se k nim ještě někdy vrátíme.
Domluva na první hodinu 1. 12. 2015
Dobrý den, zde budu postupně přidávat materiály, informace a vše, co je potřeba k výuce hry na klavír, kterou společně povedeme.
Domluvili jsme se na 1. 12. 2015 v 16.00 přímo u vás na adrese, prokonzultujeme věci, podíváme se na posed a tak podobně.
Na závěr – nějaká pravidla musí být, proto zde přikládám pravidla své výuky, (klikněte na odkaz) budu rád, pokud si to prohlédnete, aby časem nedocházelo k nějakým zmatkům.
Budu se tedy příští úterý těšit! 🙂
Hodina 23. 11. 2015
Dobrý den, věnovali jsme se následujícím věcem:
- Technika hry
- Snažili jsme se uvolnit zápěstí a připravit se na 2. část v Elišce, hrajte si 1. obrat C dur rozloženě takto s volným zápěstím (E‑G-C). Napojte pak zbylé prsty pro cestu „dolů“ (H, A, G). Tuto sekvenci dokola si zkoušejte pořád dokola, ať je to svižné, plynulé a „neskákavé rychlostí“, jeden jako druhý 🙂
- Rotací zápěstí jsme hráli část těsně před tím, zkuste nacvičit pouze pravou a slepit tyto takty dohromady.
- Eliška
- Zapracovali jsme na výrazu, zlehčení, vysvícení melodie v 1. části.
- Moonlight
- První dvě strany už dejte dohromady, plynule. Máte to dobře rozečtené, takže se pusťte do obou, ať už jsou napojené a plynulé.
- Neměla by tam být žádná technická zrada, nic nového, takže prostě jen uložte a cvičte 🙂
- 3. strana a část s důrazy na různé tóny, cvičte rovnou dohromady (3÷4 stránky se tam drží pouze Gis v levé, to zvládnete) 😀
- Rozečtěte si na té 3. straně ty různě rozložené dimy, ať si nemusíte pak pamatovat jednotlivé tóny, prostě budete vědět, že je to rozložený dim od dis do a třeba, jen musíte projet více oktáv.
Výborně, budu se těšit příští týden 30. 11. 2015 opět v 17.45 😉
Hodina 23. 11. 2015
Dobrý den, celé naše sezení jsme věnovali průpravě v intervalech.
- Půlton a celý tón – půltón je nejkratší vzdálenost mezi dvěma tóny, která může znít (v evropské hudbě). Celý tón je vzdálenost 2 půltónů.
- Základní intervaly jsou tedy správně prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima, oktáva.
- Intervaly můžeme dělit podle různých „rovin“ dělení:
- Čisté, velké a malé (konsonantní a disonantní)
- Čisté intervaly – intervaly, které jsou nejblíže čistému ladění i v temperovaném ladění. Definovat ho můžeme tak, že čistý interval lze vyjádřit nějakým zlomkem k původnímu tónu při ladění (např. 2:1 při oktávě, tedy že strunu rozdělíme na 2 části a podobně). Jedná se tedy o primu, oktávu, kvartu a kvintu.
- Velké a malé intervaly – ostatní, které nejsou čisté a nelze vyjádřit takto jednoduchým zlomkem. Jedná se tedy o tercii, sekundu, sextu a septimu.
- Prázdné a plné
- Prázdný interval je takový, který nenese rozlišovací schopnost, jestli je to dur či moll (zjednodušeně). Jedná se tedy o primu, kvartu, kvintu a oktávu.
- Plný interval je ten, který tuto informaci nese, tedy ty ostatní.
- Překrývá se s dělením na čisté a velké a malé.
- Čisté, velké a malé (konsonantní a disonantní)
- Velké intervaly jsou o půl tónu větší než malé intervaly, např. interval „malá tercie“ obsahuje 2 mezitóny, jedná se tedy o krok na 3. půltón, např. C‑Es. Velký interval je tedy o 1. půltón větší, obsahuje tedy 3 mezitóny a je to krok na 4. půltón – tedy např. C‑E. Taktéž platí pro sextu, septimu a sekundu.
- Dále můžeme intervaly různě zvětšovat a zmenšovat.
- Zmenšit a zvětšit interval můžeme jakýkoliv, ale pokud zvětšujeme, zvětšujeme pouze velký interval, pokud zmenšujeme, zmenšujeme pouze malý interval. Např. zvětšovat můžeme velkou tercii, zmenšovat malou tercii. U čistých intervalů prostě zvětšujeme třeba kvartu a neřešíme její původní „velikost“.
- Můžeme stejným způsobem dvojzvětšovat a dvojzmenšovat.
- Zrcadlení intervalů
- Intervaly můžeme různě zrcadlit „přes tón“.
- Pokud zrcadlíme čistý interval, vznikne čistý interval. Např. vezmeme-li čistou kvintu, ozrcadlíme, vznikne čistá kvarta. Z primy oktáva, z kvarty kvinta.
- Zrcadlíme-li malý interval, vznikne velký interval.
- Víme, že třeba k tercii je zrcadlená sexta. K malé tercii to bude tedy velká sexta. K velké tercii malá sexta.
- platí i pro změnšené a zvětšené (totéž pro dvoj…). Tedy ke zvětšené tercii platí zmenšená sexta.
- Při zrcadlení nechoďte do záporu, dělá to pak blbosti 🙂 (viz ukázka se zmenšenou primou, nic takového vlastně nemáme)
- Zopakovali jsme poté ještě tóniku, dominantu a subdominantu
- Durový akord je tvořen velkou a malou tercií nad sebou, molový malou a velkou nad sebou.
- Pro procvičení zkuste vyřešit a vytvořit prakticky následující intervaly. Samozřejmě pouze existující! 😀
- čistá kvarta
- malá kvinta
- zvětšená kvinta
- zmenšená tercie
- zrcadlete malou tercii od C přes E
- zrcadlete malou tercii od C přes C
- zrcadlete dvojzvětšenou sekundu přes C
- Vzdálenost fis1-c2, co je to za interval? Použijte zrcadlení pro zjištění.
- Interval es1-c2, použijte zrcadlení a zjistěte, co je to za interval.
- Vytvořte tzv. „dim“ akord (diminished), který je tvořen kaskádou 4 malých tercií (pouze). Vytvořte všechny varianty (nápověda, jsou pouze 3, 4. varianta už je jen obratem 1. varianty) 😉
Bylo toho dost, ale to zmáknete, držím palce při matematice a budu se těšit za 14 dní v pondělí 7. 12. 2015 opět u vás v 16.00.