Dob­rý den, ce­lé na­še se­ze­ní jsme vě­no­va­li prů­pra­vě v in­ter­va­lech.

• Půl­ton a ce­lý tón – půl­tón je nej­krat­ší vzdá­le­nost me­zi dvě­ma tó­ny, kte­rá mů­že znít (v ev­rop­ské hud­bě). Ce­lý tón je vzdá­le­nost 2 půltónů.
• Zá­klad­ní in­ter­va­ly jsou te­dy správ­ně pri­ma, sekun­da, ter­cie, kvar­ta, kvin­ta, sexta, sep­ti­ma, oktáva.
• In­ter­va­ly mů­že­me dě­lit pod­le růz­ných „ro­vin“ dělení: 
  • Čis­té, vel­ké a ma­lé (kon­so­nant­ní a disonantní) 
    • Čis­té in­ter­va­ly – in­ter­va­ly, kte­ré jsou nej­blí­že čis­té­mu la­dě­ní i v tem­pe­ro­va­ném la­dě­ní. De­fi­no­vat ho mů­že­me tak, že čis­tý in­ter­val lze vy­já­d­řit ně­ja­kým zlom­kem k pů­vod­ní­mu tó­nu při la­dě­ní (např. 2:1 při ok­tá­vě, te­dy že stru­nu roz­dě­lí­me na 2 čás­ti a po­dob­ně). Jed­ná se te­dy o pri­mu, ok­tá­vu, kvar­tu a kvin­tu.
    • Vel­ké a ma­lé in­ter­va­ly – ostat­ní, kte­ré nejsou čis­té a nelze vy­já­d­řit tak­to jed­no­du­chým zlom­kem. Jed­ná se te­dy o ter­cii, sekun­du, sex­tu a sep­ti­mu.
  • Prázd­né a plné 
    • Prázd­ný in­ter­val je ta­ko­vý, kte­rý ne­ne­se roz­li­šo­va­cí schop­nost, jest­li je to dur či moll (zjed­no­du­še­ně). Jed­ná se te­dy o pri­mu, kvar­tu, kvin­tu a oktávu.
    • Pl­ný in­ter­val je ten, kte­rý tu­to in­for­ma­ci ne­se, te­dy ty ostatní.
    • Pře­krý­vá se s dě­le­ním na čis­té a vel­ké a malé.
• Vel­ké in­ter­va­ly jsou o půl tó­nu vět­ší než ma­lé in­ter­va­ly, např. in­ter­val „ma­lá ter­cie“ ob­sa­hu­je 2 me­zi­tó­ny, jed­ná se te­dy o krok na 3. půl­tón, např. C‑Es. Vel­ký in­ter­val je te­dy o 1. půl­tón vět­ší, ob­sa­hu­je te­dy 3 me­zi­tó­ny a je to krok na 4. půl­tón – te­dy např. C‑E. Tak­též pla­tí pro sex­tu, sep­ti­mu a sekundu.
• Dá­le mů­že­me in­ter­va­ly růz­ně zvět­šo­vat a zmen­šo­vat.
  • Zmen­šit a zvět­šit in­ter­val mů­že­me ja­ký­ko­liv, ale po­kud zvět­šu­je­me, zvět­šu­je­me pou­ze vel­ký in­ter­val, po­kud zmen­šu­je­me, zmen­šu­je­me pou­ze ma­lý in­ter­val. Např. zvět­šo­vat mů­že­me vel­kou ter­cii, zmen­šo­vat ma­lou ter­cii. U čis­tých in­ter­va­lů pros­tě zvět­šu­je­me tře­ba kvar­tu a ne­ře­ší­me je­jí pů­vod­ní „ve­li­kost“.
  • Mů­že­me stej­ným způ­so­bem dvoj­zvět­šo­vat a dvojzmenšovat.
• Zr­ca­dle­ní intervalů 
  • In­ter­va­ly mů­že­me růz­ně zr­cadlit „přes tón“.
  • Po­kud zr­ca­dlí­me čis­tý in­ter­val, vznik­ne čis­tý in­ter­val. Např. vezmeme-​li čis­tou kvin­tu, ozr­ca­dlí­me, vznik­ne čis­tá kvar­ta. Z pri­my ok­tá­va, z kvar­ty kvinta.
  • Zrcadlíme-​li ma­lý in­ter­val, vznik­ne vel­ký interval. 
    • Ví­me, že tře­ba k ter­cii je zr­ca­dle­ná sexta. K ma­lé ter­cii to bu­de te­dy vel­ká sexta. K vel­ké ter­cii ma­lá sexta.
    • pla­tí i pro změn­še­né a zvět­še­né (to­též pro dvoj…). Te­dy ke zvět­še­né ter­cii pla­tí zmen­še­ná sexta.
    • Při zr­ca­dle­ní ne­choď­te do zá­po­ru, dě­lá to pak bl­bos­ti 🙂 (viz ukáz­ka se zmen­še­nou pri­mou, nic ta­ko­vé­ho vlast­ně nemáme)
• Zo­pa­ko­va­li jsme po­té ješ­tě tó­ni­ku, do­mi­nan­tu a subdominantu
• Du­ro­vý akord je tvo­řen vel­kou a ma­lou ter­cií nad se­bou, mo­lo­vý ma­lou a vel­kou nad sebou.
• Pro pro­cvi­če­ní zkus­te vy­ře­šit a vy­tvo­řit prak­tic­ky ná­sle­du­jí­cí in­ter­va­ly. Sa­mo­zřej­mě pou­ze existující! 😀 
  • čis­tá kvarta
  • ma­lá kvinta
  • zvět­še­ná kvinta
  • zmen­še­ná tercie
  • zr­ca­dle­te ma­lou ter­cii od C přes E
  • zr­ca­dle­te ma­lou ter­cii od C přes C
  • zr­ca­dle­te dvoj­zvět­še­nou sekun­du přes C
  • Vzdá­le­nost fis1-​c2, co je to za in­ter­val? Po­u­žij­te zr­ca­dle­ní pro zjištění.
  • In­ter­val es1-​c2, po­u­žij­te zr­ca­dle­ní a zjis­tě­te, co je to za interval.
  • Vy­tvoř­te tzv. „dim“ akord (di­mi­nished), kte­rý je tvo­řen kaská­dou 4 ma­lých ter­cií (pou­ze). Vy­tvoř­te všech­ny va­ri­an­ty (ná­po­vě­da, jsou pou­ze 3, 4. va­ri­an­ta už je jen ob­ra­tem 1. varianty) 😉

By­lo to­ho dost, ale to zmák­ne­te, dr­žím pal­ce při ma­te­ma­ti­ce a bu­du se tě­šit za 14 dní v pon­dě­lí 7. 12. 2015 opět u vás v 16.00.