Zo­pa­ko­va­li jsme si půl­tó­ny, dél­ku tó­nů, ná­zvy tó­nů. Je to­ho hod­ně, ne­chci jít moc dál, do­kud v tom ne­bu­de Ká­tě na­pros­to jas­no. Vel­mi čas­to mi od­po­ví na ně­co ji­né­ho – např. ple­te si, co je to půlo­vá a co je to půl­tón. Ale když si v tom udě­lá jas­no, po­měr­ně dob­ře si pa­ma­tu­je 3. – 4. a 7. – 8. stu­peň, je schop­na vy­ro­bit stup­ni­ci, byť tře­ba ne na prv­ní po­kus, ale po­sle­chem po­zná, že „to ne­ní ono“.

Pro­cvi­čuj­te si s ní pro­sím zá­klad­ní ryt­mic­ké vě­ci: čtvr­ťo­vé, půlo­vé, ce­lé, ať ví, jak se kte­rá pí­še. A zkou­šej­te si hrát tu pís­nič­ku z učeb­ni­ce hu­deb­ky pro ZŠ, hned tu prv­ní o zámku 😉