Hodina 20. 1. 2017
Darum ji chvíli
- Posunout do C dur
Čí to husičky
Ach synku
Příště zase normálně v pondělí 12.00.
Hodina 19. 1. 2017
Dobrý den,
- Uvolňování, rozehrávání, oktávy – všechny stupnice chromaticky postupně C, C#, D, Es etc…
- Beethoven
- První tři řádky s pedálem, čištění až po zahrátí dalšího tónu, aby se harmonie na sebe navazovaly.
- pomaleji, jako vždy 🙂
- víc melodie!
- Meneut
- 3. řádek, levá prstoklad (viz papír)
- první dva řádky – také prstoklad, ale hlavně v pravé, páč tam pokaždé dáváte jiný prst na jiný tón a to je zmatečné.
- pravá celkově palcem se točí pořád kolem géčka.
- Tóniny
- Cis moll a E dur mají stejné předznamenání, tedy 4 křížky (Fis, Cis, Gis a Dis). jsou tedy tzv. paralelní.
- Intervaly
- Prima, kvarta, kvinta a oktáva (1, 4, 5 a 8) jsou tzv. čisté intervaly.
- Zbylé, tedy sekunda, tercie, sexta a septiam jsou malé a velké intervaly. V C dur, pokud jsme po všech bilých a začínáme tónem „c“, budou to buď jen velké nebo čisté intervaly.
Příště středa normálně v 19.00. Předpl do k. ledna 🙂
Hodina 19. 1. 2017 (klavír)
Zbytečně se nestresovat!!!
S rozvahou :)))
Hodina 18. 1. 2017
Bach
3. strana: Napojení poslední řádky na předchozí takty.
- Takty 28 — 31: Plynulejší přechody
- 31 — závěr: taktéž 🙂
Spojování 2. a 3. strany. 24. takt se z nějakého důvodu pořád rozbíjí, zaměřte se na něho 🙂
Intenzivně 24. — 27. takt 🙂 Napojování na několik předchozích taktů, aby čistý g dur vyzněl pěkně.
Menuet
Menuet v G dur – opakování po dlouhé době 🙂
Ovečka
Též opakování dávné písničky, schválně, co to po dak dlouhé době udělá (nehráli jsme tak půl roku). Logické – pokud se tón nachází výše v osnově, bude výše, pokud níže, bude níže. Nemělo by se tedy stávat, že pokud máme za sebou c2 a a1, tak že zahrajeme c2 a a2 🙂
ilopel Hodina 18. 1. 2017
Bach 1
První část zrychlit, nahlas, ať je vše slyšet, co slyšet má být 🙂 Od taktu 8 pořádně, plynule, bez chybných tónů, intenzivní trénink. Až se povede, poté napojení na začáteční takty.
Přechod na 12. takt (poslední řádek na 1. stránce), 11. takt – G dur, prstoklad 1−3−5 (v pravé ruce). Ve 12. taktu v levé ruce žádná magie, prostě volně postavit, prsty co nehrají nemohou být stažené k dlani, prostě volně leží na klávesnici, i když nehrají.
Až do 15. taktu (1. takt na 2. stránce) pořádně, přesně, přechody.
Opeth Heritage
Klavírní intro do alba v F moll, 4 béčka, Bé Es As Des (hes es as des).
Podívali jsme se na první 2 takty oběma rukama, pozor na béčka a odrážky, prstoklad v pravé 🙂
Maličká su (barevná písnička, zelený tisk)
Přidat levou, akordy, T/D, plynule, rytmus, správné tempo. Přiznávkový doprovod polkový – pouze na 2 doby (protože písnička samotná je na 2 doby, musí být i doprovod na 2 doby, aby se to dobře hrálo. Samozřejmě existují varianty, kde to tak není, ale tady to tak rozhodně neplatí, je to jednouchá lidovka, takže tak) 😀 U přiznávkového doprovodu je velmi důležitý spodní tón, takže musí zaznít, i kdyby všechno ostatní se nepodařilo 🙂
Hodina 18. 1. 2017
Stupnice
Řada tónů z nějaké tóniny. Tónina je hromada tónů (jakýchkoliv) a pokud je vezmeme a dáme za sebou do řady, vznikne stupnice.
Stupnice je “vždy” c‑d-e-f-g-a-h-c-d-e-f-g-a-h-c-d-…. jen musíme při různých začátcích přidat různé křížky a béčka pro nějaké stupnice.
Řada křížků: Fis, Cis, Gis, Dis, Ais, Eis, His
Když budeme hrát třeba E dur, tak tak má 4 křížky, takže bude mít vybrané první 4 – Fis, cis, gis a dis. Stupnice bude od E – tedy e‑f-g-a-h-c-d‑e, jen správná písmenka (viz křížky) musíme zakřížkovat. E-#F-#G‑A-H-#C-#D‑E. Zahrajme si ji jako stupnici, prstoklad “normální” 🙂 Pravou i levou, zvlášť i dohromady.
Uvolnění prstů
Při stupnici hrajte velmi pomalu, vždycky zahrajte jeden tón a zbylé prsty uvolněte, je třeba dělat velmi pomalu, aby si ruka zvykla na uvolnění. Když zapomenete podložit, žádné vytáčení lokte!!! Prostě začněte znovu. Nesnažte se “to nějak” dokončit, prostě pokud se nepodaří správně, potom rovnou odznovu.
Intervaly
V E dur (ať se pohybujeme v jedné tónině se vším vždycky) si zahrajeme různé intervaly:
- kvarta od E – souzvuk E‑A.
- sexta od E – souzvuk E‑Cis.
- tercii od E – souzvuk E‑Gis.
Co kdybychom chtěli zahrát souzvuk třeba E‑C a ne E‑Cis. Pokud budou písmenka E‑C (kde e je dole a c je hned nejbližší nahoře), bude to vždy sexta. Ale podle toho, jak se mění křížky (může být křížek u obou tónů v intervalu) se mění jeho “kvalita”. Důležité je, že máme pořád stejná písmenka, jen před některé či oboje dáváme křížky či béčka (či oboje).
Rozeberme si nyní sextu E‑C v E dur, tedy E‑Cis:
- Souzvuk E‑Cis, máme tzv. velkou sextu.
- Uděláme-li souzvuk E‑C, tedy že před Cis dáme odrážku (ruší křížek či béčko), poté se interval zmenší, je menší než před tím. Říkáme, že máme malou sextu. Platí to naprosto obecně, nejen u sexty E‑Cis, ale třeba i u C‑A (velká sexta), pokud zmenšíme, bude malá sexta C‑Ab (C‑As)
Důležité je si uvědomit to, co píšeme výše – písmenka budou pořád stejná. Tedy pokud máme velkou sextu C‑A, nemůžeme říci, že malá sexta je C‑Gis, protože písmenka C‑G nejsou sexta, ale kvinta. Takže musíme snížit áčko – C‑As 😉
Tutomu se říká, že máme velké a malé intervaly. Nicméně ne všechny intervaly mohou být velké a malé. Máme 2 základní druhy intervalů:
Velké a malé (sekunda, tercie, sexta a septima)
Čisté (prima, kvarta, kvinta a oktáva).
Čisté intervaly jsou pouze a jen čisté. Nemají “velké” a “malé” varianty. Jak se však dostat třeba z tónu C na tón Fis/Ges? Pokud nemáme u čistých intervalů velké a malé varianty, potom “to normálně nejde”. Ale my se tam můžeme dostat, když využijeme změněných intervalů.
Změněný interval znamená, že můžeme vzít libovolný interval a zvětšit či zmenšit ho. Problém je, že se pletou slova “velký” a “zvětšený”. Můžeme mít velkou tercii a zvětšenou tercii (každé je něco jiného), ale můžeme mít i zvětšenou kvartu. Zvětšováním přidáme půl tónu k intervalu. Pokud máme tedy např. C‑F (kvarta), přidáme půl tónu k “F” a máme C‑Fis.
Pár příkladů na pochopení a vysvětlení, proč jsme na to takhle přišli:
- C‑E: Přeskočené písmenko znamená, že to je tercie. V našem případě velká tercie.
- C‑Eb (es): Přeskočili jsme písmenko? Ano, přeskočili jsme “déčko”, tedy bude to také tercie, nicméně toto je malá tercie (je menší než ta velká o příklad výše).
- Pokud uděláme interval C-#E (cé-eis), přeskočili jsme pořád písmenko? Pořád jsme přeskočili pouze jedno písmenko, tkaže to pořád bude tercie (přeskočené písmenko = tercie). C-#E bude tedy také tercie, nicméně velká tercie je pouze C‑E, takže C-#E musí být “ještě větší” a říkáme, že je zvětšená.
- Pokud uděláme interval C‑Eb, je to tercie, pokud však k éčku přidáme 2 béčka, udělám C‑Ebb, takže – pořád jsme přeskočili písmenko, pořád je to tercie. Nicméně je menší než tercie C‑Eb, tedy je to zmenšená tercie.
Toto vypadá hrozně zmatečně, ale jakmile to člověk pochopí, zjistíte, že je to vlastně docela jednoduché, jen je to zmatečně nazvané. Pár věcí jako shrnutí:
- prima je čistá
- sekunda je velká či malá
- tercie je velká či malá
- kvarta je čistá
- kvinta je čistá
- sexta je velká a malá
- septima je velká či malá
- oktáva je čistá.
Takže “4 a 4” 🙂 A u všech těchto intervalů můmžeme dělat zvětšené či zmenšené intervaly. Začněme čistými:
- zvětšená prima – C-#C (nezměnili jsme písmenko, tak je to prima, jen jsme přidali křížek)
- zvětšená kvarta – C-#F (C‑F je kvarta a jen jsme přidali křížek)
- zmenšená kvinta – C‑Gb (C‑G je kvinta a jen jsme přidali béčko)
atd.
Nicméně lehká komplikace nastává u velkých a malých intervalů – nedává smysl zvětšovat malý interval, protože se dostaneme zpátky na začátek, stejně tak nedává smysl zmenšovat velký interval. Proto zvětšujeme pouze velké intervaly a zmenšujeme pouze malé intervaly.
Ještě jednou resumé:
- velká sekunda může být pouze zvětšena (ale nemusí 🙂 )
- malá sekunda může být pouze zmenšena (ale nemusí, pokud chceme jen)
- čistá kvarta může být jak zmenena tak zvětšena
- čistá kvinta může být jak zmenšena tak zvětšena
- tercie – zase, pokud je velká, může být pouze zvětšena
Doufám, že to dává smysl, budeme se tomu nadále věnovat. Nicméně dost k intervalům, už jsme toho popsali hromadu 😀
Zahrajeme si v E dur nějaké písničky 🙂
Na tom pražským mostě 🙂 Převedeme do E dur z A dur (ve zpěvníku je napsáno v A dur). Melodie tedy začíná od “gis” 🙂 T/D/S, výborně! 🙂 Kdybych známkoval, napíšu vám jedničku 😀 😀 Na konci písničky tak, jak je napsaná ve zpěvníku, by měla být ještě dominanta na předposlední tóny. Te´d je tam napsaná subdominanta a pak rovnou tónika. Což úplně hezky nefunguje (není to úplně špatné, ale není to ono), měla by tam být subodminanta, potom rychle dominanta na předposlední tón a na konci samozřejmě tónika. 🙂
Příště
Příště se tedy uvidíme opět od 17.00 u nás, nevím, jak máte prázdniny, ale příště myslím ještě 2× by mělo vyjít (prázdniny ostatní mají až v únoru). Pokud samozřejmě nikam nejedete a pokud budete chtít, samozřejmě se můžeme vidět i o prázdninách 🙂
Hodina 18. 1. 2017
Ahoj,
- Zkusili jsme Chopina A moll 🙂
- Menuet
- oapk.
- Vals Amelia 🙂
- První strana 🙂
Hodina 17. 1. 2017
Ahoj 🙂
C moll stupnice
Hrajeme v tom Bacha (Pr. č. 2), tak… že 😉
Má to 3 béčka, bé es as.
Přirozená (aiolská, nic se nezvyšuje, hraje se podle předznamenání, které je dané – v c moll jsou to tedy 3 béčka), harmonická (zvýšený 7. stupeň) a melodická (zvýšený 6. i 7. stupeň).
Dohromady oběma nahoru a přes 2 oktávy.
Bach (P2)
Znovu jsme zopakovali první 4 takty… chtělo by to posun, co? 🙂
Tak zase za týden 😉 😉
Hodina 17. 1. 2016
Dobrý den,
- Bach
- V levé – palec je často „v outu“ mimo klávesnici, hlídejte si jeho pozici, ať pořád někam neutíká 🙂
- nepředržujte tóny z pravé do dalšího taktu, vznikají pak disonance
- Tuning
- takty 16−−18 (druhá strana, 2. – 5. takt
- akordy F‑F-G‑C (resp. Fmaj7, F6, G7, C)
- takty na konci 1. stránky
- pořádně za sebou, plynule
- takty 16−−18 (druhá strana, 2. – 5. takt
- Mozart
- Po kousíčkách
- melodii trošku více
- rytmus ve 2. taktu – na jednu osminovou se vám musí vejít 2 šestnáctinové
- takty 3. a 4. – prstoklady jsou rozepsané tužkou
- Takhle ty 4 takty, je toho až dost 😉 😉
Příští týden příště opět v 17.00.
Hodina 17. 1. 2017
Dobrý den,
- Uvolnění
- zkoušeli jsme různé polyrytmy:
- začali jsme 1:1
- 2:1 a 1:2
- pak jsme dělali 1:3 a 3:1
- a 3:2 a 2:3 😉 😉
- (když se budete moc nudit, zkuste 3:4 a 4:3, ale to je potřeba si rozmyslet „jak na to“)
- pro polyrytmy doporučuju cokoliv od Tool 🙂
- Zkoušetje si v obou rukou hrát akord (4hlasý třeba C dur, to je jedno) a ne příliš rychle ho opakuje a zaměřte se na vytáhnutí jednotlivých tónů z akordu.
- zkoušeli jsme různé polyrytmy:
- Menuet
- prstoklad – co nejvíc „palec na géčko“, první tři prsty jsou trošku šikovnější (obratnější), takže jich využíváme více
- tóny až do hloubky
- čtvrťové s nádechem za (ne před), co čtvrťových dojedeme z osminových legato, ale čtvrťové oddělíme jako „pam pam pam“
- V druhé části, levý prstoklad – aby ve vzestupné řadě vyšly oktávy 1 – 5, vše ostatní je příprava.
- Za repeticí je pak trošku „obtížněnšjí“ místo (ale ne moc), opět – pozor na prstoklady.
- 25. a 26. takt (a pak ještě nějaké u konce) – pozor na levou, tóny se tam přidržují (levá hraje 2 nezávislé melodie)
- Bach (Pr. II)
- C moll (3 béčka)
- První krok je 4 takty nabušit, silně, forte, žádný jemnosti
- když se podaří dohromady, dohromady
- vše velmi pomalu
- synchronizace L+P musí být přesně spolu
- Odkaz ke stažení.
- Prstoklady vyřeště (každý máme trošku jiné kvůli ruce)
Příště se uvidíme zase v úterý v 15.00.