Dorý den,
- Artikulace, ozdoby, výraz hry, lehké opak (přírazy, ozdoby, obal, trylek, staccato, legato)
- D dur, oběma rukama, nahoru i dolů, prstoklad, legato, staccato (najednou).
- K d dur je paralelní tónina h mol
- H mol v pravé má klasický 1−2−3−1−2−3−4−5 prstoklad, v levé ale začínáme 4. prstem, aby nám nevyšel palec na fis.
- paralelní tóninu tedy odvodíme z durové tak, že postoupíme o velkou sextu (nebo malou tercii dolů), využití intervalového obratu, dobré naučit se z hlavy páry (oktáva-prima, septima-sekunda, sexta-tercie, kvinta-kvarta), navíc platí, že čistá-čistá, velká-malou, zvětšená-zmenšná (i u čistých)
- F dur (k ní paralelní je d mol)
- předznamenání 1 béčko, místo „h“ bude „b“, v jiných jazycích (než češtině) je B klávesa mezi A a C, české „béčko“ je „Bb“
- Prstoklad F dur – v pravé 1−2−3−4−1−2−3−4−(2−3−4−1−2−3−4), prostě na béčko vyjde 4. prst, levá – default
- Prstoklad D mol – vše normálně
- Mol – 3 základní varianty:
- aiolská – výchozí stav
- harmonická – zvýšený 7. stupeň
- melodická – zvýšený 7. a 8. stupeň, ale pouze, pokud hrajeme „nahoru“
- Toto vychází z možností doprovodu (tónika, dominanta a subdominanta)
- Pokud jsme v aiolským modu, máme všechny tři harmonické funkce molové
- Pokud jsme v hamrnockém, máme durovou pouze dominantu (protože dominanta obsahuje 7. stupeň a ten jsme zvýšili, proto je durová)
- Pokud jsme v melodickém, tak tónika je stále molová (musí být), ale dominanta kvůli 7. stupni je durová, stejně tak jako subdominanta, která obsahuje 6. stupeň.
- K d dur je paralelní tónina h mol
- Bach (I)
- oživení
- dál je to pořád stejné, klidně si to přečtěte dál, pokud se vám podaří zabojovat s posledním řádkem, výborně, pokud ne, taktéž, páč už jsme skoro na konci 🙂
- rychleji číst basový klíč, v pravé přesně některé vnitřní a horní tóny
- když půjde, přidejte dynamiku – v tempu to vyzní lépe, tedy něco je p, něco je f, crescendo, decrescendo atd.
Příští týden opět 12.30.