Ahoj,

• Ro­ze­hrá­tí, uvolnění
  • https://​you​tu​.be/​t​w​p​f​N​b​C​b​ajo
  •  
• Hu­deb­ní teorie
  • Har­mo­nie – sou­lad, jak ně­co zní dohromady 
    • Sta­tic­ká har­mo­nie – to, co zní na­jed­nou, tak proč tak zní, jak to zní atd. Ale na­jed­nou. Te­dy např. proč fun­gu­je či ne­fun­gu­je souzvuk C-#F‑G-Ab.
    • Dy­na­mic­ká har­mo­nie – jak jdou vě­ci ze sta­tic­ké har­mo­nie za se­bou a jak fun­gu­jí ja­ko ce­lek v ča­se. Te­dy např. proč fun­gu­jí za se­bou akor­dy C dur, G dur a F dur.
  • Kon­so­nan­ce a diso­nan­ce – dva pro­ti­klad­né po­jmy, kon­so­nant­ní je li­bozvuč­ný, pros­tě to dob­ře zní spo­lu, diso­ant­ní je ne­li­bozvuč­ný, te­dy ne­zní dob­ře spolu. 
    • Je to šká­la, ne­dá se ří­ci, že ně­co kon­krét­ně zní kon­so­nant­ně či diso­nant­ně, kaž­dý souzvuk má v so­bě prv­ky kon­so­nan­ce i diso­nan­ce na­jed­nou, např. F‑G (vel­ká sekun­da) je diso­nant­ní, ale když se za­hra­je ko­lem kon­so­nant­ních akor­dů, např. ve Slo­nech, mů­že to fungovat.
• Shosta­ko­vich
  • 1. & 2. řá­dek (prv­ních 8 taktů) 
    • Za­čá­tek přes­ný, tam ne­ní co ře­šit. Jen po­zor, vy­hráv­ka od e2 je tam 3× a ne 2× 🙂
    • Po­sled­ní takt na řád­ce – jen co je s čím (pra­vá a le­vá, jak spo­lu fungují).
    • Hraj si (za­tím) po­ma­lu, ať se to stí­há co nej­ply­nu­le­ji a bez záseků.
  • Dal­ší část (s béčky) 
    • Přes­ný prs­to­klad, ji­nak se to dost bru­tál­ně roz­ho­dí 🙂
    • Opět za­se zvlášť, ru­ce zvlášť, po­té tó­ny do­hro­ma­dy pra­vou a le­vou ru­kou (co je s čím).
    • Klid­ně se pak zvlášť po­dí­vej ješ­tě na dal­ší část (aby by­lo 2× 8 tak­tů od začátku).