Dob­rý večer,

• Uvol­ně­ní
  • Kvin­ty (roz­sa­hy c – g v jed­né ruce) 
    • z výš­ky, vol­ně zá­pěs­tí, ne­boj­te se pře­hnat troš­ku výš­ku, ze za­čát­ku, jde o pro­cvi­če­ní roz­sa­hu sva­lů & kloubů.
• Tak­ty
  • Ob­last, do kte­ré se ve­jde ně­ja­ké množ­ství not. Tak­to­vé ozna­če­ní je de­fak­to zlo­mek, hor­ní či­ta­tel uka­zu­je na množ­ství vě­cí a jme­no­va­tel na vě­ci sa­mot­né – te­dy ²⁄₄ zna­me­ná dvě čtvr­ťo­vé etc.
• Ma­lič­ká su, žlu­tý se­šit str. 9 
  • Po­ma­lu 🙂
  • Prs­to­klad – 1−−5 na c – g 
  • V le­vé zkus­te akor­do­vý do­pro­vod – te­dy hrát dlou­hé akor­dy ke zně­jí­cí melodii. 
    • Zkus­te to na­la­dit tak, aby me­lo­die ne­by­la akor­dem požraná.
• Akor­dy a harmonie
  • Tó­ni­na – sku­pi­na tó­nů, kte­ré můžu vy­u­ží­vat.
  • Stup­ni­ce – se­řa­ze­ná a za­hra­ná tó­ni­na od nej­niž­ší­ho do nej­vyš­ší­ho tónu 
    • Po­u­ží­vá­me (běž­ně) 7tónové stup­ni­ce (di­a­to­nic­ké hepta­to­nic­ké), vel­mi zříd­ka po­u­ží­vá­me např. 5tónové (čín­ské stup­ni­ce), ví­ce se to­ho v tzv. zá­pad­ní hud­bě ne­po­u­ží­vá (na 99 %)
  • Akord – souzvuk ale­spoň 3 růz­ných tó­nů (přes­ně­ji vzdá­le­ných ob tón, te­dy o ter­cii) – po­zná­me to tak, že pís­men­ka, kte­rá jdou běž­ně za se­bou jsou ob jed­no. C‑E-​G, D‑F-​A, etc… 
    • Kaž­dý tón akor­du má v akor­du ně­ja­kou funk­ci, spod­ní tón (pou­ze po­kud je akord v tom­to zá­klad­ním tva­ru!) udá­vá jmé­no akor­du, te­dy akord C dur má tvar C‑E-​G.
  • Har­mo­nic­ké funk­ce – kaž­dý stu­peň ze stup­ni­ce (1, 2, 3… 7) má ně­ja­kou har­mo­nic­kou funk­ci, 1. stu­peň je „do­má­cí“, 5. stu­peň je „ces­tov­ní“. (Tó­ni­ka a dominanta). 
    • Od těch­to stup­ňů sa­mo­zřej­mě mů­že­me vy­ro­bit akor­dy; těm zkrá­ce­ně tak­též ří­ká­me tó­ni­ka a do­mi­nan­ta, byť jsou to akord v tó­ni­ce c dur (tl).
    • Hlav­ním cí­lem je ur­čit kdy k me­lo­dii po­u­žít to či ono (či dal­ší funkce).4
• Czer­ny ⁴⁸¹⁄₂
  • Zkus­te prv­ní řá­dek zvlášť, pří­pad­ně s akor­dy (uvi­dí­te, že to jsou kla­sic­ké T/​D)
  • V té­to sklad­bě se pak na ně­co spe­ci­fic­ké­ho zaměříme.

Příští pon­dě­lí k ve­če­ru platí.