Krás­ný den,

• Ro­ze­hrá­tí
  • Vol­ně zá­pěs­tím ně­ja­ké in­ter­va­ly – kvin­ty, sex­ty nej­lé­pe, ty má­te za­tím hod­ně pod kontrolou. 
    • Sa­mo­stat­ně pra­vou či le­vou sa­mo­zřej­mě i ok­tá­vy, pro dal­ší cvi­če­ní ale spí­še bez­peč­něj­ší kvit­nu či sextu.
  • Ryt­mi­ka
    • Na­stav­te na me­t­ro­no­mu 60 BPM (1× za vte­ři­nu) a to bu­dou va­še čtvr­ťo­vé.
    • Obě­ma ruka­ma hraj­te ně­ja­ký bez­peč­ný in­ter­val. (Viz výše)
    • Pak za­čně­te dě­lat růz­né va­ri­an­ty (na stří­dač­ku v pra­vé a le­vé, dru­há ru­ka bu­de vždy hrát čtvr­ťo­vé, ať vám to dr­ží tempo). 
      • Kom­bi­na­ce půlo­vých a čtvr­ťo­vých (1÷2 : 1)
      • Kom­bi­na­ce os­mi­no­vých a čtvr­ťo­vých (2:1)
      • Kom­bi­na­ce os­mi­no­vé tri­o­ly a čtvr­ťo­vých (te­dy 3:1)
      • Kom­bi­na­ce šest­nác­ti­no­vé a čtvr­ťo­vých (4:1)
    • Až se vám bu­de be­ze vět­ších švů da­řit pře­jít me­zi jed­not­li­vý­mi kom­bi­na­ce­mi (nej­vět­ší ma­sa­kr jsou pře­chod z a do tri­ol, pro­to­že to pros­tě ne­ní dě­le­né po dvou, ale po třech, tak­že tře­ba 2->3->4 ne­bo tak, je to tře­ba mít pod kon­t­ro­lou), za­čně­te i růz­ně kom­bi­no­vat jed­not­li­vé dél­ky not vzá­jem­ně – te­dy že bu­dou čtvr­ťo­vé (me­t­ro­nom po­je­de po­řád čtvr­ťo­vé na 60 BPM) a v le­vé po­je­de­te na­jed­nou tře­ba os­mi­ny a v pra­vé šest­nác­ti­ny, pak se za­se vrá­tí­te do čtvr­ťo­vých (aby se to uklidnilo).
    • Sa­mo­zřej­mě zjis­tí­te, že ně­kte­ré kom­bi­na­ce vám hlad­ce ne­pů­jdou, hlav­ně ty s tri­o­la­mi (tam ne­pů­jde te­dy nic) – po­ly­ryt­mus. Po­ly­ryt­mus je te­dy stav, kdy je­dou spo­leč­ně dvě ne­zá­vis­lé ryt­mic­ké lin­ky, kte­ré jsou ne­sou­dě­li­tel­né (ne­ní to 4:2 ne­bo 2:1, ale tře­ba 3:2 ne­bo 4:3 a podobně).
  • Po­sed
    • Pa­ty před se­be a na zem, 3bodový sta­bi­li­zač­ní systém
• Si­be­lius
  • Prv­ní řádek 
    • Pou­ze pra­vou, do­ko­la a do­ko­la, ať je to přes­né, správ­ně tó­ny atd. Klid­ně 5 mi­nut v ku­se, ne­u­stá­le to opa­kukj­te. Po­tře­bu­je­te do­stat do au­to­ma­ti­ky te­nhle takt 🙂
    • Pak za­se pou­ze le­vou (a nic víc).
    • Na­ko­nec te­pr­ve spojíte. 
    • Vi­dí­te sa­ma, že po­tře­bu­je­te po­stup­ně zpřes­ňo­vat – ne­hraj­te pro­to 20 tak­tů „na­půl,“ ale vez­mě­te tře­ba jen ty­hle dva tak­ty a ať jsou do­ko­na­lé 🙂 Le­vá, ať přes­ně ví, kam sko­čit (bez pře­mýš­le­ní), nad pra­vou vů­bec ne­bu­de pře­mýš­let, ta si tam bu­de hrát do­ko­leč­ka ta svo­je os­ti­na­ta a vů­bec ji ne­bu­de­te ře­šit (v tu­té etudě se spí­še ře­ší po­řád levá).