Co jsme pro­bra­li (ale­spoň v hy­po­te­tic­ké rovině):

• Tó­ni­na, stup­ni­ce (tó­ni­na je sou­sta­va tó­nů, stup­ni­ce je me­to­da jak tó­ni­nu zahrát) 
  • správ­ný prs­to­klad při hra­ní C‑dur – 1, 2, 3, 1, 2, 3, 4, 1, 2, 3, …
  • půl­tó­ny se na­chá­zí me­zi 3. a 4. stup­něm, dá­le me­zi 7. a 8.
• Všech­ny stup­ni­ce (du­ro­vé) lze po­sklá­dat tak že se hra­jí ce­lé tó­ny a půl­tó­ny sys­té­mem po­psa­ným vý­še (tzn. půl­tó­ny v du­ro­vé stup­ni­ci jsou me­zi 3−−4 & 7−−8)

Úko­ly do příště:

1. Vy­zkou­šej­te si všech­ny stup­ni­ce od bí­lých tó­nů, te­dy C dur, D dur, E dur etc.
2. Udě­lej­te si ta­bul­ku s množ­stvím kříž­ků pro kaž­dou z nich a se­řaď­te prv­ních 6 stup­nic, te­dy 0 kříž­ků až 5 křížků.
3. Zkus­te vy­mys­let, ja­kým způ­so­bem kříž­ky „při­bý­va­jí“, uvi­dí­te, že to ne­ní pou­ze ná­hod­ně, kříž­ky též při­bý­va­jí ur­či­tým způsobem

Po­zor! Po­kud bu­de­te hle­dat ty stup­ni­ce, ne všech­ny ma­jí jen kříž­ky, mů­že­me mít stup­ni­ci s béč­kem. Jak to po­znat? Po­kud má­te ve­d­le se­be bí­lou a čer­nou klá­ve­su, tak ni­kdy ne­hra­je­te bílá-​černá-​bílá ne­bo černá-​bílá-​černá (pro­to­že to by by­ly 2 půl­tó­ny za se­bou a to v du­ru ne­ní). Pros­tě vždy ale­spoň jed­nu pře­sko­čí­te. A ta, kte­rou pře­sko­čí­te, je dů­le­ži­tá k roz­po­zná­ní, jest­li je tam béč­ko či kří­žek. Uve­du na pří­kla­du G dur a F dur.

• G dur – po­je­de­te ke kon­ci E, Fis, G. Tzn. že pře­sko­čí­te F.
• F dur – po­je­de­te G, A, B, C, te­dy pře­sko­čí­te H.

Po­kud tón, kte­rý pře­sko­čí­te, mu­sí­te zvý­šit, abys­te ho za­hrál, např. te­dy v G‑dur z F na Fis, stup­ni­ce má kříž­ky. Po­kud mu­sí­te sní­žit, ja­ko H na B u F dur, stup­ni­ce má béč­ka. Snad jsem to se­psal pochopitelně 🙂

To by by­lo vše, bu­du se tě­šit příš­tě nashledanou 🙂