Prázdninový režim
Ahoj všem,
během velkých letních prázdnin bude výuka samozřejmě též možná, nicméně občas budu na cestách, čili by to nebylo zcela pravidelně, nicméně zase bude jednodušší vytvořit náhradní hodiny, protože ne všichni přes prázdniny zase budete přítomni – více prostoru na ladění rozvrhu 🙂
Pokud byste tedy měli zájem i o výuku prázdninovou, je to u mě možné, jinak jsou podmínky nezměněny 🙂
Hodina 30. 3. 2017
Dobrý den,
Písničky
Šly panenky
Rytmus – přesněji osminové a čtvrťové mezi sebou 🙂 Hraní s metronomem (klidně nějakou aplikaci na mobilu).
Na konci je u “budete máááá” spojeno tzv. ligaturou, tedy obloučkem, který spojuje dvě stejné noty za sebou. Jejich délka je poté součtem délek jednotlivých not, tedy např. dvě čtvrťové spojené ligaturou zní stejně dlouho jako půlová. Dvě osminové stejně dlouho jako čtvrťová.
Přidáme leovu ruku 🙂
Transpozice do C dur – použili jsme “převodní tabulku” na T/D/S (viz nástěnka). Na transpozici je písnička dost těžká, ale prokousali jsme se 🙂
Severní vítr (zelený zpěvník) D dur, 2 křížky (fis cis)
Akordy – D dur 😉 Pravidlo 3:2 pro dur a 2:3 pro mollový akord (přeskočení kláves). Použijeme je k písničce 🙂
Cib cib
Polkový doprovod 🙂 Pozor u G7 na “f” v levé, občas skočí “e” a vznikne tak Em, místo G7 🙂
Příště
Příště zase běžně v 17.00. Krásný den.
Hodina 23. 3. 2017
Dobrý den
Tři citronky
s akordy, obraty, bezva 🙂
Pokročilejší akordy
G7, G6, G9 –
G+9 se dá také zapsat jako Gadd9 – protože v angličtině “add” je “přidat”, nebo-li plus 😉
Sus akordy
C+4 – přidáme 4. stupeň, v céčku je to tedy “f”, je to tedy souzvuk C‑E-F‑G, ale moc se nepoužívá, místo něho se používá “ořezaná” verze, která neobsahuje “e”, tedy C‑F-G, takže – akord to pořád bude “něco 4”, ale současně jsme odebrali třetí. Určitě nebudeme používá šílené počty typu G+4 – 3 atd (to se takhle fakt nepoužívá), ale řekne zkratkou “sus” (z anglického “suspended”, tedy “potlačeno”), že jsme nezahráli střeední tón. Potom akord, který se jmenuje Csus4 je C‑F-G – a logicky Csus2 je C‑D-G.
Susové akordy mají jednu hrozně zvláštní vlasnost, když se dělají jejich obraty. Třeba – pokud se udělá obrat Csus4, dostaneš Fsus2 a takové “šílenosti” 😀
Zmenšené a zvětšené akordy
Zvětšuje a zmenšuje se hlavně kvinta v základním akordu, tedy v “céčku” je to místo C‑E-G třeba C‑E-Gb a máme zmenšený akord C, když ho zahrajeme z C moll, tedy C‑Eb‑G, tak dostaneme C‑Eb-Gb, kterému říkáme “zmenšený moll” a značí se zkratkou “dim” (z anglického “dimminished”, nebo-li zmenšený)
Zní hrozně “divně”, používá se prakticky hlavně jen jako přechod odněkud někam, málokdy (skoro nikdy) se na něm nezůstává.
Ve své podstatě máme jen 3 dim akordy, všechny ostatní jsou vzájemně jen samy sobě obraty.
Kombinace
Akordy se dají totiž různě i kombinovat. Buď se dá udělat několik úprav najednou, třeba Gsus4add9 bude souzvuk G‑C-D‑a (o oktávu výše). Jenže ta pravá zábava začíná až tím, že můžueš kombinovat všechny akordy se všemi. Třeba pokud zahrajeme akord C/G, budeme hrát souzvuk G‑H-D-E-G‑C, tohle by se psalo hrozně šíleně (přes sus a add), takže je je jednodušší napsat C/G – nebo-li slovně “cé nad gé”.
Další zvlášní označení
V některých zpěvnících se “moll” akordy značí malým písmenem, takže “A” je “A dur” a “a” je “a moll”, ale to by bylo nepřehledné, takže se často používá “mi” – tedy “Ami” je “A moll”.
Akord “maj” nebo “maj7” – velmi podobný “sedmičce”, ale o půl tónu výše. Protože “maj” je z anglického “major”, neboli pokud dáme “maj7”, znamená to “velká septima”, pokud je tam jen 7, znamená to “malá septima”.
Křížek za písmenkem před alternací jen znamená, že místo C je to třeba Cis durs, to je celé 😉
Z harmonie tak prakticky víš všechno důležité, co se akordů týče – a to je naprosto skvělé, v lidovkách se to sice moc nepoužívá, většinou u populární hudby nebo třeba soundtracků a podobně, nicméně když tak hezky už umíš vymyslet akordy a obraty k písničkám, byla by škoda si neříci všechno, že 🙂
Další písničky
Klidně si vymyslete z libovolného zpěvníku další písničky, pěkně s akordy a se vším 😉 😉
Hodina 2. 2. 2017
Šly panenky
Výběh nahoru (c‑e-g-b‑d) zatím určitě nezahrajete pravou rukou jako samostatný běh bez podkládání (na to ta ruka ještě není dost velká a připravená), proto určitě použijte podložení pod třetím prstem – tedy prstoklad 1−3−1−3−4 (nebo 5).
Doprovod v levé – tóniku v základním tvaru, ostatní v nějakých obratech.
V tónech, které si ruce předávají (akord F, horní tón C – v melodii je také C), nehraje levá, ale levá pustí daný tón a pravá ho zahraje (protože je to melodie a má přednost).
První 4 takty – nácvik (je to těžší písnička, takže jako se skladbami – per partes, po částech)
Trénink na nezávislost & uvolněnění rukou – zahrajte akord a zamávejte levou 🙂 Je to těžší, než se zdá 🙂 🙂
Ve dvojhmatech budeme hrát jen tu horní, časem až pak obě.
Jak si krásné…
Zkusme s máváním, viz nahoře. Je třeba se rovnou trefit na dominantu a tóniku, ale to docela jde 🙂
Transpozice do F dur s jedním béčkem 🙂 T/D akordy v levé, jsou stejné jako v “panenkách” 🙂
Transpozice do D dur s dvěma křížky 🙂 T/D.
Na tom pražským…
Zahrajeme v “originále” (v A dur) a transponujeme do céčka (bez křížků a béček) – ono i do “relativně jednoduchého” céčka se transponuje všelijak, protože ruce jsou navyklé chodit na křížky a tady prostě nebudou 🙂
Maličká su
Transpozice do H dur => 5# – Fis, Cis, Gis, Dis, Ais (trošku hardcore, ale zase u tutý písničky… proč ne). Budeme hrát pouze tóniku a dominantu v septakordu (H & Fis7) – H je H‑Dis-Fis, Fis7 je Ais-E-Fis. Fakt se mi hrozně líbí, jak S. hraje transpozice, prostě v jejím věku po roce hraní vlastně dokázat transponovat “za běhu” písničku třeba do H dur (což je fakt maso), to je fakt klobouk dolů 🙂
Příště zase mrkneme na intervaly a budeme s tím dále dělat. A přijdu trošku dříve, abych nahradil dnešní brzký odchod 🙂
Hodina 26. 1. 2017
Písničky
Na tom pražským mostě
Originál je v áčku a zkusíme dát do éčka, zkusíme se s tím zase trošku poprat 😉 Máme i další písničky. T/D/S, byla přehozená dominanta se subdominantou 😀 (ale jako fakt úplně všude, nic se neděje, jen jsme opravili a už to funguje) 😉
Je to trošku těžší písnička, takže v klidu, po kouskách a pak spojit.
Když jsem husy pásala
Transpozice do d dur.
Maličká
Je tam napsaná A moll a D moll, jak se vytvoří? A‑C-E a D‑F-A. A moll akord bych hrál v 1. obratu, D moll v základním tvaru, G7 už klasicky jako G7 😉 A moll tedy jako C‑E-A.
Zlobí rytmus, je tam hodně pomlk a střídání osminových a čtvrťových, tedy dost rytmických změn, často se stane, že jsou všecky stejné, pomlka není “počkaná” a tak podobně.
Zkusme přesně pouze pravou (úplně), jakmile se dodrží pomlky, funguje to 😉 😉
Jak si krásné
Občas trochu magie v prstokladech 🙂 T/D Transpozice do F dur – má jedno béčko, klávesa “h” se sníží na “Hb”, označované pouze jako “B” 😉
F dur stupnice
V pravé ruce je zrada – musí se podložit už až pod 4. prstem 😉
Šly panenky silnicí
F dur! 😉
Basový klíč
už jsme na něho narazili, zkuste si oživit (viz materiály tady na webu, případně v sešitech), podíváme se na něho příště trošku detailněji, abychom si mohli zahrát písničku (Tiersen – Comptine d’un autre ete – noty ke stažení dodám časem).
Posunu hodiny na ščtvrtek kolem páté (spíš lehce dřív), podle dopravy etc.
Hodina 18. 1. 2017
Stupnice
Řada tónů z nějaké tóniny. Tónina je hromada tónů (jakýchkoliv) a pokud je vezmeme a dáme za sebou do řady, vznikne stupnice.
Stupnice je “vždy” c‑d-e-f-g-a-h-c-d-e-f-g-a-h-c-d-…. jen musíme při různých začátcích přidat různé křížky a béčka pro nějaké stupnice.
Řada křížků: Fis, Cis, Gis, Dis, Ais, Eis, His
Když budeme hrát třeba E dur, tak tak má 4 křížky, takže bude mít vybrané první 4 – Fis, cis, gis a dis. Stupnice bude od E – tedy e‑f-g-a-h-c-d‑e, jen správná písmenka (viz křížky) musíme zakřížkovat. E-#F-#G‑A-H-#C-#D‑E. Zahrajme si ji jako stupnici, prstoklad “normální” 🙂 Pravou i levou, zvlášť i dohromady.
Uvolnění prstů
Při stupnici hrajte velmi pomalu, vždycky zahrajte jeden tón a zbylé prsty uvolněte, je třeba dělat velmi pomalu, aby si ruka zvykla na uvolnění. Když zapomenete podložit, žádné vytáčení lokte!!! Prostě začněte znovu. Nesnažte se “to nějak” dokončit, prostě pokud se nepodaří správně, potom rovnou odznovu.
Intervaly
V E dur (ať se pohybujeme v jedné tónině se vším vždycky) si zahrajeme různé intervaly:
- kvarta od E – souzvuk E‑A.
- sexta od E – souzvuk E‑Cis.
- tercii od E – souzvuk E‑Gis.
Co kdybychom chtěli zahrát souzvuk třeba E‑C a ne E‑Cis. Pokud budou písmenka E‑C (kde e je dole a c je hned nejbližší nahoře), bude to vždy sexta. Ale podle toho, jak se mění křížky (může být křížek u obou tónů v intervalu) se mění jeho “kvalita”. Důležité je, že máme pořád stejná písmenka, jen před některé či oboje dáváme křížky či béčka (či oboje).
Rozeberme si nyní sextu E‑C v E dur, tedy E‑Cis:
- Souzvuk E‑Cis, máme tzv. velkou sextu.
- Uděláme-li souzvuk E‑C, tedy že před Cis dáme odrážku (ruší křížek či béčko), poté se interval zmenší, je menší než před tím. Říkáme, že máme malou sextu. Platí to naprosto obecně, nejen u sexty E‑Cis, ale třeba i u C‑A (velká sexta), pokud zmenšíme, bude malá sexta C‑Ab (C‑As)
Důležité je si uvědomit to, co píšeme výše – písmenka budou pořád stejná. Tedy pokud máme velkou sextu C‑A, nemůžeme říci, že malá sexta je C‑Gis, protože písmenka C‑G nejsou sexta, ale kvinta. Takže musíme snížit áčko – C‑As 😉
Tutomu se říká, že máme velké a malé intervaly. Nicméně ne všechny intervaly mohou být velké a malé. Máme 2 základní druhy intervalů:
Velké a malé (sekunda, tercie, sexta a septima)
Čisté (prima, kvarta, kvinta a oktáva).
Čisté intervaly jsou pouze a jen čisté. Nemají “velké” a “malé” varianty. Jak se však dostat třeba z tónu C na tón Fis/Ges? Pokud nemáme u čistých intervalů velké a malé varianty, potom “to normálně nejde”. Ale my se tam můžeme dostat, když využijeme změněných intervalů.
Změněný interval znamená, že můžeme vzít libovolný interval a zvětšit či zmenšit ho. Problém je, že se pletou slova “velký” a “zvětšený”. Můžeme mít velkou tercii a zvětšenou tercii (každé je něco jiného), ale můžeme mít i zvětšenou kvartu. Zvětšováním přidáme půl tónu k intervalu. Pokud máme tedy např. C‑F (kvarta), přidáme půl tónu k “F” a máme C‑Fis.
Pár příkladů na pochopení a vysvětlení, proč jsme na to takhle přišli:
- C‑E: Přeskočené písmenko znamená, že to je tercie. V našem případě velká tercie.
- C‑Eb (es): Přeskočili jsme písmenko? Ano, přeskočili jsme “déčko”, tedy bude to také tercie, nicméně toto je malá tercie (je menší než ta velká o příklad výše).
- Pokud uděláme interval C-#E (cé-eis), přeskočili jsme pořád písmenko? Pořád jsme přeskočili pouze jedno písmenko, tkaže to pořád bude tercie (přeskočené písmenko = tercie). C-#E bude tedy také tercie, nicméně velká tercie je pouze C‑E, takže C-#E musí být “ještě větší” a říkáme, že je zvětšená.
- Pokud uděláme interval C‑Eb, je to tercie, pokud však k éčku přidáme 2 béčka, udělám C‑Ebb, takže – pořád jsme přeskočili písmenko, pořád je to tercie. Nicméně je menší než tercie C‑Eb, tedy je to zmenšená tercie.
Toto vypadá hrozně zmatečně, ale jakmile to člověk pochopí, zjistíte, že je to vlastně docela jednoduché, jen je to zmatečně nazvané. Pár věcí jako shrnutí:
- prima je čistá
- sekunda je velká či malá
- tercie je velká či malá
- kvarta je čistá
- kvinta je čistá
- sexta je velká a malá
- septima je velká či malá
- oktáva je čistá.
Takže “4 a 4” 🙂 A u všech těchto intervalů můmžeme dělat zvětšené či zmenšené intervaly. Začněme čistými:
- zvětšená prima – C-#C (nezměnili jsme písmenko, tak je to prima, jen jsme přidali křížek)
- zvětšená kvarta – C-#F (C‑F je kvarta a jen jsme přidali křížek)
- zmenšená kvinta – C‑Gb (C‑G je kvinta a jen jsme přidali béčko)
atd.
Nicméně lehká komplikace nastává u velkých a malých intervalů – nedává smysl zvětšovat malý interval, protože se dostaneme zpátky na začátek, stejně tak nedává smysl zmenšovat velký interval. Proto zvětšujeme pouze velké intervaly a zmenšujeme pouze malé intervaly.
Ještě jednou resumé:
- velká sekunda může být pouze zvětšena (ale nemusí 🙂 )
- malá sekunda může být pouze zmenšena (ale nemusí, pokud chceme jen)
- čistá kvarta může být jak zmenena tak zvětšena
- čistá kvinta může být jak zmenšena tak zvětšena
- tercie – zase, pokud je velká, může být pouze zvětšena
Doufám, že to dává smysl, budeme se tomu nadále věnovat. Nicméně dost k intervalům, už jsme toho popsali hromadu 😀
Zahrajeme si v E dur nějaké písničky 🙂
Na tom pražským mostě 🙂 Převedeme do E dur z A dur (ve zpěvníku je napsáno v A dur). Melodie tedy začíná od “gis” 🙂 T/D/S, výborně! 🙂 Kdybych známkoval, napíšu vám jedničku 😀 😀 Na konci písničky tak, jak je napsaná ve zpěvníku, by měla být ještě dominanta na předposlední tóny. Te´d je tam napsaná subdominanta a pak rovnou tónika. Což úplně hezky nefunguje (není to úplně špatné, ale není to ono), měla by tam být subodminanta, potom rychle dominanta na předposlední tón a na konci samozřejmě tónika. 🙂
Příště
Příště se tedy uvidíme opět od 17.00 u nás, nevím, jak máte prázdniny, ale příště myslím ještě 2× by mělo vyjít (prázdniny ostatní mají až v únoru). Pokud samozřejmě nikam nejedete a pokud budete chtít, samozřejmě se můžeme vidět i o prázdninách 🙂
Hodina 11. 1. 2017
Husy
Správně rytmus 🙂 Podívej se do not, jak to tam je 🙂 Počítání hodně pomůže, takže ho zaveďte. Doprovodíme T/D.
Je tam akord G7 – copa to je za akord? 🙂 Jak se tvoří obrat: Spodní posuneme o oktávu výš, takže v případě G‑H-F to bude H‑F-G. Zkusme tedy písničku doprovodit s G7 (všude) 🙂 Tímhle způsobem jsme schopni vytvořit jakokýkoliv “sedm” akord, říkáme mu dominantní septakord – co je akord víme (souzvuk alespoň 3 různých tónů), septakord jen znamená, že je široký v základním tvaru “sept” – jako interval septimy. Intervaly si najdi, dělali jsme je (prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima a oktáva), běžný akord se tak jmenuje kvintakord, protože je široký jednu kvintu (dává to smysl, je to logické, docela) 🙂
Husy si zahrajme v transpozici do jiné tóniny, např. do G dur. Nesmíme tak zapomenout na předznamenání G duru, tedy že má 1 křížek, tedy Fis. D7 tak bude souzvuk Fis-C‑D.
Dále transpozice do D dur – to má 2 křížky, tedy Fis a Cis, jak bude vypadat tónika a dominanta: T: D‑Fis‑A, D7: Cis-G‑A
Proč vůbec v tuté písničce hrajeme dominanta v septakordu? Odpověď: Protože by (v c dur) v melodii “déčko”, ke kterému by se hrála dominanta H‑D-G, bylo moc silné. Zahrjamee tedy G7 (dominantní septakord), čímž nebude v doprovodu déčko, ale efko, tedy nebude se zdvojovat žádný tón a bude to znít lépe.
Na tom pražským mostě (str 44)
Originál ve zpěvníku je to v (Fis, Cis, Gis křížky) A dur. T/D/S dohromady 🙂 Zkuste si transponovat (přenést) do G dur (1 #), D dur (2 #) a C dur (0 #) 🙂
Stupnice
Stupnice, protože je to řada, tak vždykcy jsou vedle sebe všechna písmenka – C‑D-E-F-G-A-H‑C. A jen se začne různě, např. pokud začneme v E, tak to bude E‑F-G-A-H-C-D‑E, jen musíme přidat ty křížky – tedy E‑Fis-Gis-A-H-Cis-Dis‑E. A pokud hrajeme Cis dur, který má 7 křížků, znamená to, že musíme zvýšit všechny – tedy Cis-Dis-Eis-Fis-Gis-Ais-His-Cis.
Závěrem
Příště tedy opět normálně v 17.00 u nás 🙂 Kdyby cokoliv, zase stačí dát vědět.
Hodina 7. 12. 2016
Dobrý den,
- A dur, 3#, Fis, cis, gis (opak)
- E dur 4# – FIs, cis, gis, dis
- „kočka leze dolů“ – v E dur (musí jít od „h“)
- T/D/S akordy
- T: E dur – E-#G‑H
- D: H dur – #D-#F-H
- S: A dur – E‑A-#C
- Maličká su
- transpozice do E dur
- nechávtat 🙂
- V zahradě
- transpozice do E
- Ach synku
- Normálně v C
- Transpozice do E
- Hrály dudy
- „éčko“ hrajte klidně po celé délce klávesy, zní všude (tedy doufám, že i u vás 😀 ) Nemusí se pak ruka tak zvláštně kroutit.
- 4 takty (jen) zkusme transponovat do C dur 😀
- velké skoky, transponuje se hůře 🙂
- Menuet
- Zopakovat délky not
- půlová na 2 doby
- celá na 4 doby
- čtvrťová na 1 dobu
- osminová na 1⁄2 doby
- Půlová s tečkou – 3 doby.
- levá má chuť „viset“ při dlouhých tonech v první řádce.
- nechávtat! 🙂
- palec pořád nad klávesami, ne mimo v „outu“ 🙂
- Podívejte se dál – takt 9−−16 🙂
- Pravá je skoro stejná jako od začátku, jen poslední 2 takty jsou jiné, tak to nepleťte 😉
- Levá je ale jiná, napište si tužkou písnemka (pokud možno jen někde, třeba pokud se stejný tón objeví podruhé někde, už ho nepiše). Nezapomeňte na „FIS“ (jsme v G duru)
- V levé se vám nejspíše zamotají prsty ve 3. řádce, protože je tam velmi magický prostoklad 🙂 TO si příště rozebereme detailně, teď je důležité vědět, co je tam vůbec za tóny 🙂
- Zopakovat délky not
Příště tedy opět ve středu 17.00.
Hodina 30. 11. 2016
Dobrý den,
- A dur, oapkování
- Křížky, 3 a to sice ve správném pořadí
- správné pořadí znamená, jak postupně přibývají. Tzn. co přibyde první, tedy „fis“. Pak co přibyde druhé – „cis“ a nakonec přibyde to třetí, takže „gis“.
- všechny křížky v řadě jsou „jak básnička“ – fis cis gis dis ais eis his, využijeme zde jen 3.
- Stupnice
- pomalu a přesně
- od sebe, pomalu a přesně
- uvolnění rukou, před „přistáním“ nesmí ruka „zpevnit“, musí být pořád volná, jako když ruku volně pustíme z upažení a necháme spadnout.
- T/D/S
- nezapomenout na „fis“ v subdominantě
- Křížky, 3 a to sice ve správném pořadí
- Maličká su
- Transpozice od „A“, bezva
- Jak si krásné
- Jen T/D, v místě „nahoru“ je pak možno dát subdominantu, ale není povinná 🙂
- v a dur není dis 😀
- Ach synku
- T/D/S podle pocitu,
- když je v melodii „cé“, nemůžeme hrát dominantu 😉
- Voděnka studená
- Transpozice do A dur 🙂
- Stejný prstoklad jako v „C“
- střídání T/D/S, je to dost rychlé, nechvátejte 🙂
- Křížky a béčka,
- zkoušeli jsme cis dur se sedmi křížky (a velmi dobře), ale zůstaňme zatím u A dur a časem do E dur a víc zatím ne, časem 🙂
- Hrály dudy (str. 20)
- v pravé jako rozložený akord „E dur“ ve 2. obratu 🙂
- Menuet
- pravá ruka vázání v „řadách“, jednotlivé tóny jsou každý zvlášť (tenuto)
- 7. taktu v levé ruce trošku haproval rytmus v levé ruce
Příště tedy ve středu v 17.00 opět 🙂
Hodina 16. 11. 2016
Dobrý den,
- Opak C/G/D a vstup do A dur – 3 #, Fis, Cis, Gis
- 3#, A dur, správně křížky ve správném pořadí, tedy tak jak přibývají.
- Levou/pravou, jen řada nahoru s plynulým přechodem dolů (zpět na „a“ po dosažení vrcholu)
- Dohromady od sebe a k sobě, pozor na křížky! 🙂
- Dohromady společně nahoru a dolů, pomalu!
- Prsty, hlavně tedy v levé, se snažte držet pořád nad klávesami, ať neutíjakí jinam.
- Akord A dur (1−3−5)
- obraty, ty stejné tóny, jiné pořadí, zkus si je vymyslet
- V zahradě
- Zahrajeme v A dur
- (pravou a levou zvlášť)
- akordy – Tónika, dominanta, vědět, kolikáté stupně jsou které stupně
- nechvátejte při hraní, už je toho dost jiného a je toho dost třeba sledovat, tak ať to S. stíhá 🙂
- Zahrajeme v A dur
- Ach synku (ve zpěvníku, strana 9 (prej))
- zkouška zpěmati 😉
- pravá super, přidáme levou – experimentálně, přidáváme T/D/S „podle citu“ (dost těžké, jak člověk hraje, často ztratí pojem o tom, co je správně a co špatně, takže třeba neslyší, že je něco špatně). V některých místech může být „to či ono“.
- variace na valčíkový doprovod, protože valčíkový doprovod je příliš „uskákaný“ a není to s tím až tak hezké, až doroste ruka
- Voděnka
- prstoklady jsou už ok a stabilní
- rytmus – počítání, každá slabika zvlášť 😉
- Dohroamdy s počítáním, přesněji rytmus, přechody T/D/S už jsou skoro Ok, takže ještě trošku doladit 🙂
- Menuet
- než jsou 3 čtvrťové, tak se tam před první z těchto tří objevuje malá mezírka, tu je třeba zalepit, aby to byla řada až do té čtvťové
- další 2 takty, ať jich je 8
- 7. takt
- prstoklady v pravé (pozor 🙂 )
- v levé je to jednoduché
- 8. takt
- pravá – příraz velmi volně a pomalu
- levá – prstoklad (pozor 🙂 )
- 7. takt
- spojte pomalu dohromady 1−−8, ať je to navazující, plynulé a prostě co nejlepší 🙂
Příště opět ve středu 17.00.