Dob­rý večer,

• Ro­ze­hrá­ní
  • Ok­tá­vy
  • Roz­lo­že­ný akord (1 – 2‑3 – 1‑3 – 5‑4 – 3‑2 – 1‑2 – 3…) 
    • Cí­lem je, aby to by­ly tri­o­ly. Po­dob­ný me­cha­nis­mus roz­lo­že­né­ho akor­du je v Pro Eliš­ku v zá­vě­reč­né čás­ti, než se vrá­tí zpět k hlav­ní­mu tématu.
• Sad Mummy
  • Prv­ních 8 tak­tů do­hro­ma­dy v po­ho­dě, ny­ní tře­ba zply­nu­lit do jed­no­ho os­mi­tak­to­vé­ho bloku 🙂
  • Kaž­dý takt je­den pedál.
  • Vel­mi po­ma­lu – 80 BPM /​os­mi­no­vou, te­dy 40 na čtvr­ťo­vou (ale 40 už se ne­dá hlí­dat moc), ale ply­nu­le. Až to bu­de ply­nu­le, po­té je mož­no zrych­lit a za­se – ne­zrych­luj­te dál, do­kud to ne­ní plynule 🙂
• The Me­a­dow
  • Pře­cho­dy me­zi jed­not­li­vý­mi tak­ty (na 2. a 3. řádce) 🙂 
  • Le­vá jem­ně, viz mi­nu­le! 🙂 Za­tím na to mu­sí­te vě­do­mě mys­let, ale ča­sem se „to pře­pne“ do au­to­ma­tic­ké­ho re­ži­mu a pů­jde to sa­mo 🙂
  • Zkus­me to do před­po­sled­ní řád­ky na 1. strán­ce, dost se to opa­ku­je, tak proč ne 🙂

Příští tý­den v úte­rý běž­ně v 18.00 🙂

Dob­rý večer,

• Ro­ze­hrá­tí 🙂
  • ok­tá­vy 4hlasně, zvý­raz­ně­ní kon­krét­ních tó­nů v souzvu­ku (tím, jak jsou to ok­tá­vy a všech­no stej­né tó­ny, tak je to dost těž­ké, pro­to­že 4 céč­ka pros­tě zně­jí ja­ko „céč­ko“) 😀 
  • Nad­klá­dá­ní prs­tů a dla­ně nad pal­cem, prá­ce pal­cem, pal­ce v kvin­tě, při pře­ho­ze­ní tro­jek „dovnitř“ se ru­ce po­t­ka­jí 🙂 U vás je to na kvartě 🙂
  • In­ter­va­ly a vztah k akordům 🙂
• Me­a­dow
  • V le­vé žád­ný strach, po­u­ži­je­te pe­dál a „zhoup­ne­tre se přes ukazováček“ 🙂
• Sad Mummy – na­jdě­te no­ty, při­nes­te (ne­bo po­šle­te, já zkouknu) 🙂

Dob­rý den,

• Ro­ze­hrá­ní se
  • Ok­tá­vy nad se­bou, chro­ma­tic­ky (roz­lo­že­ně 1−2−3−4 ne­bo 1−3−2−4)
• Tier­sen
  • Cel­kem se za­tím vě­nuj­me prv­ním dvě­ma řádkům.
  • Prv­ní 4 tak­ty – le­vá se mu­sí na­u­čit (na­u­či­la) dva akor­dy, kte­ré tam jsou (Dm a Amadd9), do to­ho pra­vá pou­ze se­stup­nou řa­du – ale tak, aby z to­ho vy­lez­la a při tom ne­by­la „moc spros­tá,“ pros­tě tak ako­rát. Při­tom jsou to dlou­hé tó­ny, tak­že je po­tře­ba po­čí­tat s tím, že bu­dou znít takt a půl, te­dy je tře­ba na­sta­vit ta­ko­vou hla­si­tost me­lo­die, aby to by­lo ne moc po­ti­chu, ale ani ne moc bru­tál­ní, je to po­řád jem­ný, me­lan­cho­lic­ký valčíček.
  • Dal­ší 4 tak­ty (5−−8) jsou prak­tic­ky to­tož­né, jen po­zor na dvo­ji­ci tri­ol, je tře­ba, aby za­padly co nej­přes­ně­ji do ryt­mu (půlo­vé je tře­ba roz­dě­lit na 6 dílů). 
    • Po­čí­tej­te si do šes­ti ne­bo 2× do tří (raz-dva-​tři-​raz-​dva-​tři). Ne­nech­te se unést rych­los­tí, pros­tě na kaž­dé „raz“/„dva“/„tři“ bu­de jed­na os­mi­no­vá triola 🙂
• Westworld
  • Prv­ní stra­na – ryt­mic­ké vě­ci, zkus­te po­čí­tat do 2× do 6 (páč do 12 se po­čí­tá bl­bě) – prv-ní-dru-há-tře-tí-čtvr-tá-pá-tá-šes-tá 🙂
  • Roz­jeď­te 2. stra­nu, mrk­ně­te, co se tam nachází 🙂

Dob­rý den,

• Ro­ze­hrá­tí
  • Po­ly­ryt­mus 3:2 ve stupnici 
    • Vez­mě­te troš­ku sviž­ně­ji a pra­vou ply­nu­le, ať ne­če­ká na le­vou! 🙂 V rych­lej­ším tem­pu (ne moc!) usly­ší­te, jak to má­te ply­nu­lé či ne, v po­ma­lém se ztrá­cí troš­ku po­cit ze stup­ni­ce ja­ko ta­ko­vé (páč se to zvu­ko­vě roz­pa­dá na jed­not­li­vé tóny).
• Westworld
  • In­tro – v po­ho­dě, jen to­lik nechvátejte
  • Me­lo­die
    • Spo­jo­vá­ní s le­vou rukou 
      • Zní to dob­ře, jen ne­chvá­tej­te na dlou­hé tó­ny, nech­te je být dlouhé.
      • Zpo­mal­te vy­hráv­ku (2. tak, 3. řád­ka) se šest­nác­ti­na­mi; jsou pou­ze 2× krat­ší než os­mi­ny, tak­že žád­né „pa­ra­a­a­am“, ale pěk­ně „pa-​da-​dam..“ 🙂
      • Zkus­te na tu­tu vy­hráv­ku sko­čit pal­cem, je to a) krat­ší ces­ta, za b) vy­u­ži­je­te ví­ce ši­kov­ných prs­tů 1−−3 🙂
• Rue des Cascades
  • Vzduš­ně, jem­ně, le­vá sla­bě­ji, pra­vá ne­mů­že moc sle­po­vat tó­ny, ji­nak by se v dol­ních po­lo­hách zvuk dost „sle­pil do­hro­ma­dy“. Spí­še je to ta­ko­vé non-​legato, te­dy „ne vá­za­ně“. Ale po­zor, roz­hod­ně ne­ní stac­ca­to, což jsou vý­ra­zo­vě dost od­liš­né tó­ny, kte­ré se „tvo­ří ji­nak“ (za­tím jsme ne­dě­la­li úplně).
• La Val­se d’A­me­lie (Tier­sen)
  • Me­lo­die je po­měr­ně jed­no­du­chá, spíš zkus­te zjis­tit, co je tam za har­mo­nii (akor­dy)

Dob­rý den,

• Ro­ze­hrá­tí rukou
  • Ok­tá­vy
    • Při za­hrá­tí uvol­ni­te ost­ta­ní prs­ty, ať si leh­nou 🙂 Zá­pěs­tí troš­ku ní­že (zhru­ba v úrov­ni kláves).
  • Stup­ni­ce C dur, nad­klá­dá­ní, pod­klá­dá­ní, dohromady 
    • Bez­vad­né 🙂
    • Zkus­me te­dy zkom­bi­no­vat se 3:2 po­ly­rytmem, pří­pad­ně s 3:2 (pro­hoď­te pra­vou a le­vou, resp. te­dy to, co ryt­mic­ky hrají 😀 ).
  • Po­ly­ryt­mus 4:3 v tó­nech C‑G v pra­vé a C‑F (na­ho­ře skon­čí na R na G a L na F sou­čas­ně a za­se jdou dolů).
• Czer­ny ⁵⁹⁹⁄₁₃
  • Troš­ku do sviž­né ply­nu­los­ti (ať to ne­ní kostrbaté).
  • Po­zor na le­ga­to v pra­vé ruce
  • Le­vá mé­ně vý­raz­ně (byť ba­so­vý tón mu­sí pře­znít ce­lý takt, ale jak to bu­de­te hrát sviž­ně­ji, ono ho tam ví­ce zbyde).
  • Sta­čí ur­či­tě k prv­ní re­pe­ti­ci, dá­le už se nic pře­vrat­né­ho nestane 🙂
• Czer­ny ⁵⁹⁹⁄₁₄
  • Kvů­li le­vé ru­ce (do­pro­vod ty­pu Mozart 😀 )
  • Le­vá je jed­na „dlou­há plo­cha“, nic tam ne­vy­stu­pu­je, ne­dý­chá – pros­tě tu-​tu-​tu-​tu-​tu-​tu-​tu-​tu-… 🙂 Ne­smí se ne­chat pra­vou ru­kou jen tak roz­ho­dit, byť má na to sa­mo­zřej­mě chuť 🙂
  • Tak­též max 8 tak­tů (mož­ná sta­čí jen 4)
• Westworld
  • Pe­dál na kaž­dý takt, pří­pad­ně kaž­dou har­mo­nic­kou změ­nu (na­zna­čí­me do papíru).
  • In­tro
    • V po­ho­dě, jen važ­te pe­dá­lem přesněji 🙂
  • Me­lo­die
    • Me­lo­die je v ok­tá­vách, tak­že pla­tí to, co jsme dě­la­li o okátá­vách – vol­ně zá­pěs­tí, ostat­ní prs­ty vol­ně, ne­hra­jí a spí (nejsou v kře­či nad klávesami).
    • Při spo­jo­vá­ní P+L vám le­vá hod­ně po­mů­že s rytmem a struk­tu­rou, páč je hod­ně rov­ná a vlast­ně vám dr­ží ryt­mus, pra­vá jen dor­há­vá me­lo­dii „dle ci­tu“ (tak, jak to zná­te z poslechu).

Příští tý­den te­dy běž­ně 18 pří­pad­ně dám vědět 🙂