Dob­rý den,

na dal­ších ho­di­nách se do­mlu­ví­me do kon­ce led­na. Stře­deč­ní i pá­teč­ní jsem te­dy zrušil.

Dob­rý den,

• Me­nu­et
  • „blok“
  • Do 13. tak­tu do­po­ru­ču­ji v le­vé za­čít ješ­tě na kon­ci 12. tak­tu „géč­kem“ ma­líč­kem (5. prs­tem), abys­te měl návaznost4
  • Až pů­jde le­vá úpl­ně au­to­ma­tic­ky (tře­ba že do­ká­že­te hrát le­vou a k to­mu po­ví­dat co jste měl k obě­du), po­tom až spo­jit do­hro­ma­dy. V pra­xi bychom tak moh­li če­kat tře­ba rok, než se ru­ka ně­co ta­ko­vé­ho na­u­čí, tak­že sa­mo­zřej­mě za­čne­te do­hro­ma­dy dří­ve, až je le­vá „ale­spoň tro­chu“ funkční.
  • Za­tím nečtě­te (po­kud ne­chce­te) dál, za re­pe­ti­cí se tam úpl­ně všech­no změ­ní, tak ať to­ho na­jed­nou ne­má­te víc a ne­mo­tá se vám to. 
• Bes­ky­de
  • Z hla­vy (zpa­mě­ti) s T/​D/​S, super 😉 
  • pau­zy ne na 2 do­by, ale na 1, aby se čtvr­ťo­vé­ou do­hro­ma­dy mě­ly 2 do­by (2÷4. takt)
• Po­slech
  • Schop­nost ro­ze­znat tó­ny v akor­dech (a dal­ších kombinacích) 
    • Ro­ze­znat vyš­ší a niž­ší tón
    • Ro­ze­znat po­čet tó­nů naráz 
      • čím bliž­ší in­ter­val, tím hůř se rozeznává
    • Za­hrát akord (ne­bo ví­ce­zvuk) a ně­ja­ký ji­ný či po­u­ži­tý tón (z akor­du) a há­dat, jest­li tam byl či ne 
      • Za­hrát akord a ob­sa­že­né tó­ny za­zpí­vat (chce umět intonovat)
    • Za­hrát přes se­be růz­né souzvu­ky (byť ne­kon­so­nant­ní, ne­li­bozvuč­né, hnus­né) zku­sit ro­ze­znat po­čet tó­nů a stej­ně ja­ko vý­še, jest­li je ně­ja­ký ob­sa­že­ný či ni­ko­liv, pří­pad­ně to umět zazpívat.

Dob­rý den,

• Me­nu­et
  • le­ga­to, kde má být le­ga­to (pra­vá i levá) 
    • viz cvi­če­ní ní­že, apli­kuj­te na­by­té zku­še­nos­ti do Menuetu 🙂
  • jed­not­né (byť po­ma­lé) tempo. 
    • zkus­te si před­sta­vit, jak rych­le zmák­ne­te tu kri­tic­kou část a pod­le to­ho za­čně­te rov­nou i od za­čát­ku a zkus­te navázat 🙂
  • Ro­ze­čte­me dal­ší tak­ty, co se tam dě­je, ať má­me k re­pe­ti­ci pře­čte­no a mů­že­te to hrát ja­ko půlku 
    • pra­vá, až na po­sled­ní 2 ta­ky, je na­pros­to stej­ná ja­ko v tak­tu 1−−8.
    • le­vá – po­měr­ně jed­no­du­chá, ale po­zor na prs­to­kla­dy, jsou zde moc důležité
    • po­stup­ně spo­jo­vat, opět po tak­tech – tak­že 2 tak­ty, až pů­jdou, dal­ší 2 tak­ty atd. 
      • takt 9−−10
        • čtvr­ťo­vé v 10. tak­tu jsou všech­ny stej­né, od­dě­le­né, všech­ny stej­ně, aby to ne­by­lo „pá­á­ram­pam,“ ale „pam­pam­pam“
        • v 9. tak­tu akor­tá po­zor na vý­mě­nu prs­tu v le­vé a opět pla­tí v pra­vé le­ga­to, viz vý­še i níže
        • tré­no­vat do­ko­la, do­kud ne­bu­dou ply­nu­le spojené.
        • Pak zkus­te na­po­jit na před­cho­zí takt
      • takt 11−−12
        • 12. takt – os­mi­ny ať jsou os­mi­ny (s na­u­če­ním se pů­jde sa­mo od sebe)
      • ce­lý 2. řá­dek spo­jit, po­ma­lu, ale ply­nu­le (co nej­ply­nu­le­ji), ta mís­ta, me­zi na­u­če­ný­mi část­mi bu­dou mož­ná troš­ku drh­nout, ale je tře­ba je pro­jet a obrou­sit. Až bu­de ce­lý 2. řá­dek, necho´dte za­tím dál, ale hraj­te spo­leč­ně s 1. řád­kem v jed­not­ném tem­pu – po­kud si nejste jis­tý, zkus­te po­u­žít me­t­ro­nom (ale je to pak mož­ná těž­ší než bez něho)
• Cvi­če­ní na legato 
  • pra­vou a le­vou po­stup­ně růz­né vě­ci a bu­de­me je spo­jo­vat do­hro­ma­dy tak, aby nám le­vá ne­o­vliv­ňo­va­la pra­vou v le­ga­tu (a sa­mo­zřej­mě i na­o­pak, ale to je ješ­tě těžší 🙂 )
  • po­kud se ně­ja­ký krok ne­bu­de da­řit, zpo­ma­lí­me tak, aby to šlo
  • všech­ny tó­ny hra­je­me po­měr­ně na­hlas a „do hloub­ky“ (ne jen po­vrch­ně), ať jsou hez­ké tó­ny z toho
  • Kro­ky
    1. pra­vou dvo­ji­ci ně­ja­kých tó­nů (stří­da­vě), ať už v ter­cii, kvin­tě ne­bo ja­kých­ko­liv ji­ných in­ter­va­lech a le­ga­to
    2. le­vou ru­kou k ní při­dá­me ryt­mic­ky stej­né tó­ny, ale pou­ze je­den tón, te­dy např. po­kud v pra­vé bu­de­me hrát c‑e-​c-​e-​c‑e…, v le­vé bu­de­me hrát pou­ze c‑c-​c-​c‑c
    3. pra­vou ru­kou po­řád to stej­né, le­vou 2× del­ší tó­ny, te­dy např. po­kud v pra­vé jsou os­mi­ny, v le­vé jsou čtvrťové
    4. le­vou to stej­né (tak­že. např. ty čtvr­ťo­vé) a v pra­vé bu­de­me hrát ryt­mic­ky po­řád to stej­né, te­dy např. os­mi­no­vé ke čtvr­ťo­vým, ale tó­ny bu­de­me hrát vze­stup­nou řa­du 4 tó­nů – te­dy C‑d-​E-​f-​C-​d-​E-​f-​C-​d-​E‑f – na kaž­dé „vel­ké“ pís­me­no v le­vé při­jde za­čá­tek čtvrťové
    5. sko­ro to stej­né co v bo­dě vý­še, ale v le­vé bu­de­me stří­dat 2 růz­né tó­ny –C‑E-​C‑E… tak­že v le­vé i pra­vé bu­dou le­ga­to oba 😉 
• Te­o­rie – D dur 
  • tó­ni­ka, do­mi­nan­ta, subdominanta
  • vaz­ba tó­ni­ka – dominanta 
    • úpl­né a ne­ú­pl­né vazby
    • vaz­ba je jen to, co ře­ší­me me­zi změ­na­mi akor­dů, ja­kým způ­so­bem to svázat.

Příští tý­den opět ve stře­du v 18.00 😉 

Dob­rý den,

• D dur
  • 2 #, F# a C#
  • pra­vá ok, le­vá už téměř ne­le­pí, super!
  • T/​D/​S a ob­ra­ty, „do­jet dovnitř“
• Tré­nink slu­chu na in­ter­va­lech a akordech 
  • za­čne­me na dvoj­hla­sech, ne­ní tře­ba (za­tím 😀 ) znát přes­ně zvuk „D“ atd., ale vě­dět, jak zní in­ter­va­ly (vzdá­le­nos­ti) me­zi tóny.
  • po­jme­no­vá­ní in­ter­va­lů: Zá­klad­ní pře­hled intervalů
  • Ze za­čát­ku tré­nuj­te in­ter­va­ly, kte­ré do­le za­čí­na­jí „céč­kem“ a k nim při­dá­vej­te růz­né tó­ny a zkou­šej­te to naposlouchat.
  • Zkus­te za­hrát ně­ja­ký in­ter­val na­sle­po (ne­bo ať vám to po­mů­že za­hrát ně­kdo dru­hý) a tak­to si je zkou­šej­te pros­tě naposlouchat.
  • Tu­tu věc vy­u­ži­je­me poz­dě­ji k in­den­ti­fi­ka­ci ce­lých akor­dů a např. k to­mu, abys­te byl scho­pen do­pro­vo­dit pís­nič­ku, po­kud ji sly­ší­te v rá­diu. Vy­u­ži­je­me tzv. re­la­tiv­ní­ho slu­chu a zku­sí­me si na­po­slou­chat po­stup­ně co nej­ví­ce přes­ných tó­nů (per­fect pitch)
• Bes­ky­de
  • Hla­si­tě­ji (vý­raz­ně­ji), ne­ní tře­ba „šo­lí­chat“ 🙂
  • opa­ko­vat po čás­tech, ví­ce jis­to­ty, ne­boj­te se to­ho, chy­by jsou pros­tě jen chy­by, kte­ré v příš­tím opa­ko­vá­ní opravíte 🙂
  • troš­ku ply­nu­le­ji pře­cho­dy i me­zi „stej­ný­mi akor­dy“, v pra­vé le­ga­to a v le­vé akor­dy za­čně­te mě­nit o troš­ku dří­ve, ať stí­há­te nejen změ­nu, ale i sa­mot­ný úhoz. 
  • 2. a 3. řádek 
    • pra­vou – za­pra­co­va­li jsme tam nadlo­že­ní 2. prstu
    • le­vou – sub­do­mi­nan­ta (F dur) ve 2. ob­ra­tu (kvart­sexta­kord), 5−2−1 prstoklad
    • spo­jo­vá­ní dohromady
  • spo­jit ce­lý, tzn. vě­nuj­te se teď hlav­ně 2. a 3. řád­ce, po­té až zo­pa­kuj­te prv­ní a spoj­te dohromady.
• Me­nu­et
  • opa­ko­vá­ní

Dob­rý den,

• Ro­ze­hrá­ní v G dur 
  • Do­hro­ma­dy, pře­dá­vá­ní „G“, te­dy ru­ce pou­ze ok­tá­vu od sebe 🙂
  • Do­hro­ma­dy mno­hem po­ma­le­ji, abys­te všech­no stíhal
  • Cvi­če­níč­ko na nad­klá­dá­ní & pod­klá­dá­ní – za­sek­nout pa­lec a „ob­ska­ko­vat“ okol­ní tóny.
  • v le­vé pro­blém s vá­zá­ním (ne­chtě­ným) me­zi 5. a 4. prs­tem, pro­to zkou­šej­te „na­prázd­no“ stří­dat 5−4−5−4. Až se po­ve­de le­ga­to či non-​legato, po­té vez­mě­te je­den a k ně­mu pár­krát ťuk­ně­te 4. prs­tem, po­té na­o­pak, te­dy bu­de dr­žet 4. prst a pá­tým bu­de­te „při­ťuká­vat“ tó­ny kolem.
• Me­nu­et
  • Opak prv­ních čtyřech tak­tů za se­bou – po­zvol­ně, ply­nu­le, do­hro­ma­dy a pomalu!
  • po­čí­tá­ní na­hlas, po­ma­lu a přesně
  • ze za­čát­ku všech­no na­hlas, aby by­ly tó­ny „s jistotou“
  • prv­ní dva takty 
    • V le­vé se též vá­že (viz na­zna­če­né ob­louč­ky) prak­tic­ky ce­lá prv­ní řádka
    • V pra­vé správ­ně ná­de­chy a vá­zá­ní, ně­kte­ré vě­ci jsou vá­za­né, ně­kte­ré ne (viz mi­nu­lá hodina)
  • dru­hé dva takty 
    • pra­vá při pře­su­nu skvě­le, ne­o­tá­čí se zá­pěs­tí, ru­ka se pros­tě posouvá
    • le­vá stá­le váže
    • v pra­vé ná­de­chy na čtvr­ťo­vé stej­ně ja­ko v prv­ních dvou tak­tech, le­ga­to v osminových
  • Takt 5 a 6 
    • V 5. tak­tu dří­ve pouš­tět ma­lí­ček z „d2“, aby tam ne­do­chá­ze­lo k přeslechu.
    • Le­ga­to a ná­de­chy po­dob­ně ja­ko v před­cho­zích taktech.
    • V pře­cho­du me­zi 5. a 6. tak­tem spo­lu bo­ju­jí dvě chy­by o nad­vlá­du – v le­vé se vám chce hrát „h“, v pra­vé pak „c2“, ně­kdy to, ně­kdy ono, ně­kdy obo­je. To obo­je způ­so­bu­je, že po­kud chce­te mít hez­ké le­ga­to me­zi tě­mi­to tak­ty, ne­zbý­vá vám na ně „pro­ce­so­ro­vá ka­pa­ci­ta“. Hraj­te te­dy ex­trém­ně po­ma­lu, rozfá­zuj­te si po­hyb, po­čí­tej­te na­hlas do tří.
• Beskdye
  • Syn­chro ru­kou – ať jdou obě stej­ně (akor a prv­ní tón) 😉 
  • Prv­ní řá­dek „do dokonala“
  • Správ­ně pře­su­ny pra­vé, ne moc (ne­pře­hnat to s tím pohybem)
  • Ryt­mus me­lo­die os­tře­ji, dob­ře od­dě­lit čtvr­ťo­vé a osminové
  • Sviž­ně­ji na­poj­te na se­be roz­hra­ní me­zi tak­ty 3−−4, po­ml­ka ne­ní tak dlou­há 🙂 Klid­ně po­u­žij­te me­t­ro­nom na sle­pe­ní, ale lé­pe, když bu­de­te po­čí­tat do dvou nahlas
  • Po­dí­vej­te se na dal­ší řá­dek (resp. oba, ony jsou sko­ro stej­né), za­čne­me na „a1“ opět 3. prs­tem, zvlášť pou­ze me­lo­dii, správ­ně ryt­mus, zkus­te, kdy­by se tam ob­je­vi­ly ně­ja­ké div­né prs­to­kla­dy, vy­mys­let, jak to ro­zum­ně za­hrát bez mno­ha pře­sou­vá­ní ruky.
  • Po­dí­vej­te se na akor­dy, jak se bu­dou hrát (F je sub­do­mi­nan­ta v 2. ob­ra­tě, te­dy C‑F-​A, prs­to­klad 5−2−1)

Příš­tě opět stře­da 16. 11. 2016 opět v 18.00 🙂