Ahoj,

• uvol­ňo­vá­ní zhora
  • su­per
• hra­ní oktáv
  • ok­tá­va je roz­sah me­zi „stej­ný­mi“ tó­ny, ale nej­blí­že jin­de (např. c1 – c2)
  • dů­le­ži­té je hrát je „zá­pěs­tím“ a ne ce­lým před­lok­tím, v ok­tá­vě „si od­po­čiň“ a při hra­ní dal­ší jen na chvil­ku zak­ti­vi­zuj zá­pěs­tí a zno­vu do­lů. Hod­ně prá­ce sa­ma udě­lá gra­vi­ta­ce, tím, jak ru­ka dost vá­ží, tak se pros­tě „uvol­ní le­že­ním“ v ok­tá­vě (či ji­ném intervalu).
• Czer­ny ⁵⁰⁄₁
  • Prv­ních 8 tak­tů, ví­ce ne, super 😉
  • Zkus do to­ho za­pra­co­vat le­ga­to – ital­sky vá­zá­ní, te­dy tó­ny me­zi se­bou ne­ma­jí žád­nou me­zír­ku. Do­sáh­ne­me to­ho jed­no­du­še tak, že zpr­vu za­hra­je­me dal­ší tón a až pak pus­tí­me před­cho­zí, tím se udě­la­jí „pře­cho­dy“. V re­á­lu po­tom na zá­věr tam ty­to pře­li­té tó­ny ne­bu­dou, tó­ny se bu­dou hrát vá­za­ně „po­měr­ně samy“.
• Czer­ny ⁵⁰⁄₂
  • Prv­ní 4 tak­ty – jsou dů­le­ži­tý kvů­li legatu.
  • le­vá ru­ka – tó­ny „nad sebou“
  • do­hro­ma­dy s pra­vou – dů­le­ži­té je, aby pra­vá co nej­ví­ce vá­za­la, i když se le­vá zve­dá (a ano, ne­ní to lehké).
• Kníž­ka
  • str. 8 – ryt­mic­ké cvi­če­ní s os­mi­no­vý­mi notami
  • všech­ny tu­ty kom­bi­na­ce, co ta­dy jsou, jsou i v pís­nič­ce na stra­ně 9.
• Ma­lič­ká su, str. 9
  • za­čně­me pra­vou – abychom umě­li tóny
  • ryt­mus me­lo­die, po­čí­tá­ní „prv-​ní-​dru-​há“
  • do­pro­vo­dí­me po­mo­cí T/​D (viz níže) 
    • hra­je­me je­den tón na ce­lý takt
• har­mo­nie
  • stup­ni­ce – řa­da tó­nů od ně­kud do ně­kam (např. od c do c)
  • stup­ni­ci mů­že­me očís­lo­vat 1−−7 (8. tón je vlast­ně zno­vu 1.)
  • Tak­to očís­lo­va­né stup­ně ma­jí kaž­dý ně­ja­kou har­mo­nic­kou funk­ci, te­dy to, jak co s čím fun­gu­je a proč. 
    • 1. stu­peň – do­má­cí, od­kud čas­to za­čí­ná­me a sko­ro vždy kon­čí­me, ří­ká­me mu tó­ni­ka.
    • 5. stu­peň – „ces­tov­ní“, kte­rý je pro­ti­klad k 1. stup­ni, ří­ká­me mu do­mi­nan­ta.
  • Po­mo­cí těch dvou úpl­ně zá­klad­ní tó­nů mů­že­me do­pro­vo­dit hod­ně pís­ni­ček (ne všechny).
• stup­ni­ce – jak to prak­tic­ky hrát 🙂
  • ru­ka má 5 prs­tů, stup­ni­ce 8 tó­nů (7+1), tak­že to nevychází.
  • pra­vá ruka
    • prs­to­klad na­ho­ru: 1−2−3−1−2−3−4−5
    • prs­to­klad do­lů: 5−4−3−2−1−3−2−1
  • le­vá ruka
    • prs­to­klad na­ho­ru: 5−4−3−2−1−3−2−1
    • prs­to­klad do­lů: 1−2−3−1−2−3−4−5
  • Jak se do­sta­ne­me z „3“ do „1?“
    • vy­u­ži­je­me nad­klá­dá­ní a pod­klá­dá­ní pal­ce (pod dlaní)
    • nad­klá­dá­me nad pal­cem, pod­klá­dá­me pa­lec pod dlaní

Příští tý­den s te­bou po­čí­tám opět ve 14.00.