Šel tudy

Hraj­te si vel­mi po­ma­lu, le­vá se ne­smí pro­pa­dat, po­řád si hlí­dej­te zá­pěs­tí, ať je na úrov­ni klá­ves, ne ní­že. To­též v pra­vé, ale tam je to “sa­mo od se­be” lep­ší, pro­to­že jak je tam me­lo­die, nu­tí to ru­ku být ví­ce “na­ho­ře” a ne­pro­pa­dat se.

Jede jede na straně 141

Opět – po­ma­le­ji, zby­teč­ně nechvátejte.

Cvičení na straně 123

Po­kud ru­ka ne­hra­je, ne­zna­me­ná to, že “je mi­mo”, je pros­tě jen při­pra­ve­ná na dal­ší hra­ní “po­blíž”.

Práce na uvolnění rukou

Hrá­li jsme si uvol­ňo­va­cí cvi­če­ní (uká­žu osob­ně), cí­lem je, aby ru­ka šla ces­tou „co nejmen­ší­ho od­po­ru“, s kla­vi­a­tu­rou ne­ní cí­lem se prát, ale na ni vol­ně a hez­ky hrát 🙂 K to­mu nám slou­ží (k pří­pra­vě na tu­to) ně­ko­lik uvol­ňo­va­cích cvi­če­ní: ne­chat ru­ku spad­nout (uká­žu), zve­dá­me prs­ty (uká­žu) a ne­chá­me prs­ty le­žet na kla­vi­a­tu­ře, aby tam pros­tě le­že­ly a po­kud dru­hou ru­kou za­hra­je­me tó­ny, na kte­rých prs­ty le­ží, po­kud jsou dob­ře uvol­ně­né, prs­ty se pro­pad­nou, po­kud jim pod se­bou zmi­zí klá­ve­sa. Tím­to způ­so­bem je dob­ré mít ru­ku na­sta­ve­nou při ja­kém­ko­liv hra­ní, ať už čehokoliv.

Využití soustředěnosti

Po­kus­te se, klid­ně ně­ko­li­krát týd­ně, vy­u­žít sou­stře­dě­nos­ti J., men­ší dí­tě ne­vy­dr­ží ví­ce než 20 mi­nut in­ten­ziv­ní­ho sou­stře­dě­ní – roz­lož­te tu­tu zá­těž klid­ně do ně­ko­li­ka dní, je na­pros­to zby­teč­né jít přes li­mit, po­kud vi­dí­te, že už se tře­ba ne­sou­stře­dí či té­ma­tic­ky od­bí­há ji­nam. Po­kud od­bí­há od té­ma­tu, ale ke kla­ví­ru, je to též od­bí­há­ní ji­nam 🙂 Na kla­vír mů­že hrát ve vol­ném ča­se, jde o pří­pra­vu ru­kou, tě­la a vů­bec mys­li na to, aby se do­ká­zal poz­dě­ji sou­stře­dit na del­ší hu­deb­ní ku­sy tře­ba. Do­po­ru­ču­ji li­te­ra­tu­ru J. G. T. Bo­ri­sov­ny – U kla­ví­ru bez slz, kde se pří­pra­vě ma­lých dě­tí vel­mi ze­vrub­ně věnuje.