Krás­ný den,

• Uvol­ně­ní, ro­ze­hrá­tí, po­sed etc.
  • Kvin­ty – ko­rekt­ní po­hyb v zá­pěs­tí, uvol­ně­né prsty.
  • Ok­tá­vy – jen zku­sí­me, jak fun­gu­jí po del­ší době 
    • Sko­ro tam jsou, troš­ku ne­čis­to­ty, při­dá­va­jí se pa­ra­zit­ní tóny.
    • V ok­tá­vě je to vlast­ně o prá­ci pal­ce, 2. – 4. prst jsou ve­d­le se­be a ne­po­ci­ťu­jí žád­né ten­ze. Je tře­ba si na­jít „ide­ál­ní“ mís­to, pro mě v ok­tá­vě C v le­vé ru­ce fun­gu­je mít 2. prst v le­vé ně­kde ko­lem #F, v pra­vé více-​méně taktéž.
  • Ryt­mic­ké sku­pi­ny – dě­le­ní po dvou a po třech, bezva.
• Shosta­ko­vich
  • Pra­vá zvlášť, le­vá zvlášť.
  • Os­mi­no­vé a čtvr­ťo­vé no­ty (ryt­mic­ký rozdíl).
  • Správ­ně v pra­vé cí­tí­te stac­ca­to, je to po­chod, ten má ta­ko­vé ráz­né do­by, ale stac­ca­to už je do­ce­la dost, spí­še ty no­ty pros­tě od­děl­te, te­dy non-​legato (ne vázaně).
  • Spo­jo­vá­ní dohromady. 
    • Spí­še si udě­lej­te ma­lý kou­sek, tře­ba je­den takt, a ten se na­uč­te úpl­ně do­ko­na­le, pak te­pr­ve jdě­te na dal­ší. Po­kud hra­je­te při cvi­če­ní na­jed­nou tře­ba 2 řád­ky, za pr­vé se sta­ne, že na kon­ci 2. řád­ky ne­ví­te, co je na za­čát­ku 1., pro­to­že je to dáv­no, za dru­hé se v tom snad­no ztra­tí­te (Kde jsem? Co tu dělám? …). 
    • Až vám je­den takt po­le­ze bru­tál­ně na ner­vy, ješ­tě v něm chvil­ku vy­drž­te, do­kud ho ne­bu­de­te chtít vy­ho­dit z ok­na a pro­stře­lit vzdu­chov­kou, pak v něm po­řád zů­staň­te, do­kud ne­bu­de do­ko­na­lý. Pak až jdě­te na dal­ší takt (či jev) a opa­kuj­te stej­ně ja­ko prv­ní takt. Pak takhle opa­kuj­te spo­je­ní tu­těch dvou tak­tů či ně­ja­kých je­vo­vých sku­pin (např. v tu­tom pří­pa­dě ce­lý 1. řá­dek). Do­kud se ne­po­ve­de 1. řá­dek úpl­ně do­ko­na­le, bez zá­drh­lů, bu­de čis­tý a tak po­dob­ně, ne­choď­te vů­bec na 2. řá­dek, i když je prv­ní­mu řád­ku dost po­dob­ný. Zů­staň­te pros­tě v prv­ním řád­ku tak dlou­ho, do­kud bu­de tře­ba, aby to zně­lo úpl­ně do­ko­na­le 🙂
    • V le­vé se vám čas­to stá­vá, že na­mís­to géč­ka za­hra­je­te áčko.