Dob­rý večer,

• Uvol­ně­ní rukou 
  • Od­dě­le­ní – trik s ko­líč­kem, na­saď­te syn­ko­pic­ký do­pro­vod na ně­ja­kou pís­nič­ku na 2 ne­bo 4 do­by (pec nám, ská­kal,…) a na „dí­ru“ v syn­ko­pic­kém udě­lá­te le­vou ně­ja­ký po­hyb (ťuk­ne­te do kla­ví­ru, do ko­líč­ku, oto­čí­te list, ně­co takového) 🙂 
    • Hraj­te do­sta­teč­ně po­ma­lu ať se to stí­há hlav­ně ply­nu­le, rych­lost ne­ní (za­tím) ani tak cílem.
• Pre­lu­di­um (Bach, I)
  • Za­čně­me zno­vu. Hrajme si s vý­ra­zem. Vez­mě­me te­dy prv­ních 4 tak­ty ma­xi­mál­ně a zkus­me násleudjící: 
    1. Udr­žet to ce­lé plo­ché (všech­ny tó­ny stej­ně, žád­né výstřelky)
    2. Udě­lat vl­nu – zvý­raz­nit pře­cho­dy z 1. do 2. tak­tu, pak stej­ně z 3. do 4. tak­tu (ma­lin­ko při­dá­vej­te hla­si­tost a za­se ubírej
    3. Za­ex­pe­ri­men­tuj­te s dů­ra­zy na růz­né tó­ny (pří­mo se vy­lu­ču­je s 1. bo­dem) – např. co se sta­ne (zvu­ko­vě), dáte-​li prv­ní tón sil­ně­ji, když bu­de­te dá­vat pou­ze 2. tó­ny sil­ně­ji a tak podobně).