Dobrý den,
- Tah
- G7 => C, protože G7 obsahuje interval H‑F, který se snaží uzavřít do C‑E. Půltóny jdou k sobě (nebo od sebe). Můžeme toho využít!
- Ve kterém jiném akordu se nachází interval H‑F? Např. v Des7. A tím pádem vás Des7 (nebo Cis7) táhne taktéž do C dur, byť to zní trošku exoticky, ale to nám zrovna nevadí. Sice pokud je to akord Cis7, nemáme tam fón „F“, protože je to spíše „Eis“, nicmně využijeme enharmonické záměny, tedy že Eis = F (v našem příadě).
- Takže! Pokud víme, že nás Des7 táhne do C, může nás i G7 táhnout do Fis – z úplně stejného důvodu, interval H‑F z G dur se snaží uzavřít na Fis a Ais 🙂
- Této magii říkáme tritónová substituce 🙂
- Můžeme využít např. pro přechod C=>F#, tedy C=>G7=>#F 😉 (do zvětšené kvarty se přechází dost naprd, tohle je poměrně snadná a použitelná cesta) 😉
- Kadence
- Klidně využijte toho, co u někdo napsal – otevřte noty (čehokoliv co se vám líbí, oslovuje vás atd.) a podívejte se, jak to „napsal mistr“.
- Při improvizaci toho klidně využijte – pokud mozart napíše G moll, Cm6, Dm7 a Gm a funguje to, bude to fungovat i pro vás 🙂
- Improvizace
- Např. sekvence C‑F-G‑C, lze alternovat jako C-D‑G7-C (ale není to nutné, ale bude to v tutom případě lepší)
- Tučně a červněně zvýrazněna podsekvence, které využijeme dále – aby se neopakovalo pořád T‑S-D‑T, začneme v paralelní tónině, tedy z C dur do A moll, z A moll je subdominanta D moll => a to je červené místo, uzavřeme kadencí Dm->G7->C jako nahoře, což je spojitost a můžete použít krásně za sebou a funguje to 😉 😉
- Harmonie
Příště 🙂