Dob­rý den,

• Ori­en­ta­ce na klávesnici 
  • c1 (cé ma­lé jed­na), c2, a2, h4, c5, f (ef ma­lé), c (cé ma­lé), C (cé vel­ké), C1 (vel­ké C 1, ale nečte­me tak­to, čte­me „cé kon­tra“), A2 (nej­hlub­ší tón na vět­ši­ně kla­ví­rů, mů­že být i niž­ší v ur­či­tých pří­pa­dech až do C2, čte­me „cé subkontra“)
• Zá­klad­ní pojmy 
  • tó­ni­na
    • mno­ži­na tó­nů, ve kte­ré se pohybujeme
  • stup­ni­ce
    • vy­jme­no­va­ná řa­da tó­nů z da­né tóniny
  • akord
    • nejmé­ně 3 růz­né hla­sy do­hro­ma­dy -> souzvuk, te­dy: „Souzvuk nejmé­ně tří růz­ných tónů.“
    • souzvuk je de­fi­no­va­ný na zá­kla­dě tó­nů, kte­ré ob­sa­hu­je, te­dy po­kud ob­sa­hu­je „li­bo­vol­ně ně­jak“ tó­ny C, E a G (píšu vel­ké, pro­to­že ne­roz­li­šu­je­me jaké)
    • tvar, kte­rý je od­li­šen ob­ra­ty, nej­u­z­ší va­ri­an­ty, kte­ré jsou od­dě­li­tel­né, zna­me­ná to, že ji­né kom­bi­na­ce už nejsou úz­ké, tzn. že bychom ne­by­li schop­ni akord zú­žit. Uz­ký akord zna­me­ná, že má­me tó­ny ve­d­le se­be nej­blí­že, jak to jde.
  • du­ro­vý a mollo­vý akord 
    • pra­vi­dlo ³⁄₂ a ²⁄₃ (např. C dur a D moll, ve zpěv­ní­ku se pí­še ja­ko C a Dm ne­bo „d“ ne­bo „dmi“)
  • půl­tón – nej­krat­ší vzdá­le­nost za­hra­tel­ná na kla­ví­ru, sou­sed­ní tón, sou­sed­ní pra­žec na ky­ta­ře etc. Má­me te­dy 12 mo­nochro­ma­tic­kých tó­nů (C, C#, D, D# etc.) a na tom je po­sta­ve­na sko­ro všech­na tzv. zá­pad­ní hudba. 
    • půl­tó­ny jsou sa­mot­ným dů­vo­dem pro to, že po­kud za­čne­te stup­ni­ci (např. ce­lou bí­lou) hrát od ji­né­ho tó­nu, po­kaž­dé bu­de mít ji­ný vý­raz – na kla­ví­ru totiž bu­dou půl­tó­ny po­su­nu­té po­kaž­dé v ji­ném stupni.
• Jak hrát technicky 
  • zá­kla­dem je úpl­ná vol­nost to­ho, co mu­sí být volné.
  • ru­ka se nej­lé­pe uvol­ní tím, že ji pus­tí­me na ko­le­na a vol­ně ne­chá­me dopadnout 
    • ne­brz­dí­me
  • Jak uvol­nit ru­ku lépe 
    • Ok­tá­va – vzpo­me­ne­me si, jak je ru­ka uvol­ně­ná těs­ně po pá­du na ko­le­no ne­bo na stůl před se­bou a zku­sí­me si tu­ten po­cit vy­ba­vit, když hra­je­me ok­tá­vu. Všech­ny sva­ly přes zá­pěs­tí jsou uvol­ně­né, ru­ka vlast­ně gra­vi­ta­cí vi­sí na klá­ves­ni­ci. Je to o uvě­do­mě­ní jed­not­li­vých sva­lo­vých skupin.
    • Hez­ký tón vznik­ne teh­dy, když tón kul­ti­vu­je­me, te­dy má ně­ja­kou ener­gii, klid­ně vel­kou, ale co nej­ví­ce jí smě­řu­je­me na vy­ro­be­ní tónu 
      • prst mu­sí být vol­ný, ostat­ní prs­ty, kte­ré zrov­na nic ne­hra­jí mu­sí být v „re­ži­mu spánku“
• Co si vlast­ně zkou­šet a če­mu se věnovat 
  • te­o­rie – mít pře­hled, po­vě­do­mí, nej­lé­pe ak­tiv­ní, vše ale­spoň pasivně.
  • hra­ní
    • uvol­ňo­vá­ní (pád)
    • pa­cem si klid­ně po­mož­te dru­hou ru­kou, do dře­va to pak dě­lá „krás­né ťukance“
    • Na příš­tě si vez­mě­te růz­né zpěv­ní, co­ko­liv má­te, abychom se moh­li po­dí­vat na to co hra­je­te a tře­ba vy­mys­le­te ně­ja­ký (byť vzdá­le­ný) cíl, kte­rý bys­te chtě­la za­hrát (kon­krét­ní sklad­bu ne­bo tak něco)

Příš­tě 21. 12. 2016 opět ve 7.45, po­kud za­pla­tí­te na účet, tak do 21. 1. 2017 má­te předpl. 🙂