Dob­rý den,

• Uvol­ňo­vá­ní
  • ok­tá­vy ne­bo ji­né intervaly 
    • Uvol­ňo­vá­ní pal­ce, zve­dá­me pa­lec do ur­či­té výš­ky, ostat­ní prs­ty jsou krás­ně volné.
    • u hra­ní kvint ne­bo ok­táv zá­pěs­tím je dů­le­ži­té, aby všech­ny prs­ty by­ly uvol­ně­né – i v po­lo­ze „zved­né zápěstí“
  • lok­ty
    • nech­te vol­ně vi­set tam, kde zrov­na vyjde.
    • po­hy­bl loktem se vy­u­ží­vá např. při dlou­hý řadách
    • po­slo­ou­chej­te svo­je ru­ce, tě­lo vám dá­vá sig­ná­ly, jen je sta­čí poslouchat 🙂
• Me­nu­et
  • 1. část
    • uhlaď­te ryt­mus, zkus­te se tře­ba na­hrát (jen zvuk na mo­bil a tak) a pak si to po­slech­nout, hod­ně vě­cí ne­ní sly­šet bě­hem hra­ní, pro­to­že má­te před­sta­vu, co chce­te udě­lat, tak pak vě­ří­te, že jste to udě­la­la, ale sku­teč­nost mů­že být odlišná. 
    • Ře­še­ním tu­to­ho je na­u­čit se do­ko­na­le po­slou­chat svo­ji hru, ve své pod­sta­tě to spo­čí­vá v tom, že jste „vlast­ně 2 li­di“ – člo­věk, kte­rý hra­je a člo­věk, kte­rý po­slou­chá. Zá­kla­dem dob­ré­ho hra­ní (krom to­ho tu sklad­bu umět a vě­dět sa­mo­zřej­mě, kde se co na­chá­zí), je prá­vě i dob­rý poslech. 
    • Zkus­te si nejdří­ve před­sta­vit, jak bu­de me­lo­die znít – tře­ba si ji za­zpí­vat. Ob­čas usly­ší­te, že vnitř­ní před­sta­va o me­lo­dii a ryt­mu je troš­ku ji­ná než to, co z vás na­ko­nec „vy­le­ze“ 😀 Prin­cip stej­ný ja­ko u „od­dě­le­ní po­slu­cha­če a hrá­če“, ako­rát je to jed­no­duš­ší – člo­věk tak ně­jak lé­pe umí ovlá­dat svůj hlas než kla­vír, po­kud za­čí­ná na kla­vír (hlas po­u­ží­vá ce­lý život).
    • Oz­do­by ma­lin­ko ryt­mič­tě­ji a dy­na­mič­tě­ji (viz ta­nec Waltz), ze za­čát­ku klid­ně pře­há­ně­je­te ten pří­zvuk, ve sku­teč­nos­ti tam pak ne­ní, tó­ny jsou všech­ny stej­né, jen ty oz­dob­né jsou „slab­ší“.

Příš­tě za­se v so­bo­tu, kdy­by co­ko­liv, dej­te vě­dět a do­mlu­ví­me se.