Krás­ný večer,

• Ro­ze­hrá­tí, uvolnění
  • Ok­tá­vy, polyrytmy
  • Ok­tá­vo­vé sko­ky (od palce)
• Si­be­lius – Etuda č. 2. (op. 76)
  • Etud­ka na rych­lost, vý­raz i sko­ky v le­vé (all in one 😉 )
  • Za­čne­me za­tím pou­ze prv­ním řád­kem, aby se nám po­da­řil pěk­ně ply­nu­le spo­jit do­hro­ma­dy pra­vou a le­vou. V pra­vé je prak­tic­ky ne­u­stá­le stej­né „os­ti­na­to“, v le­vé má­te při­znáv­ko­vý do­pro­vod se sil­ným (téměř) krá­če­jí­cím basem. (Krá­če­jí­cí bas je troš­ku ješ­tě víc hard­co­re, tam se fakt je­de tón za tónem).
• The Ce­me­te­ry
  • Prv­ní 4 řád­ky ex­ce­lent­ně, tam prak­tic­ky ne­ní co řešit 🙂
  • 2. část už po­tře­bu­je jen troš­ku „vy­leš­tit,“ ale ji­nak už je ta­ké v pohodě 😉 
  • 3. část
    • Jen zrych­le­te pře­cho­dy me­zi jed­not­li­vý­mi akor­dy a pak už to bu­de tak­též v poho 😉 
    • V po­sled­ním tak­tu po­tře­bu­je­me, aby zně­ly všech­ny 3 tó­ny v pra­vé, já vím, že je to „ne­pří­jem­ný akord“ na úhoz, ale to se pod­dá stej­ně ja­ko „ten C moll výše.“

Ou­kej, tak za­se v úterý 😉