Ví­tej­te u to­ho­to mé­ně „tra­dič­ní­ho“ dí­lu, ve kte­rém se ne­bu­de­me vě­no­vat pří­liš te­o­rii, ale hlav­ně a pře­de­vším pra­xi. Chtěl bych totiž s vá­mi pro­cvi­čit zá­klad­ní ryt­mi­ku a troš­ku zku­sit růz­né fí­gle. Bu­de­me si­ce vy­pa­dat ja­ko dě­ti ve škol­ce, že bu­de­me tles­kat do ryt­mu, ale je to pros­tě nej­je­e­no­duš­ší ces­ta, jak se na­u­čit ryt­mu a je­ho cítění.

Za­čně­me s ně­čím jed­no­du­chým. Zkus­te pod­le svých nej­lep­ších zna­los­tí pro­vést (za­tles­kat) ná­sle­du­jí­cí rytmus:

Zkus­te si ho vy­t­les­kat (či vy­ťu­kat prs­tem, pa­lič­ka­mi či kl­lid­ně lží­cí o ta­líř). Po­kud si mys­lí­te, že to má­te správ­ně, po­slech­ně­te si prv­ní pří­lo­hu 001: Prv­ní ryt­mus.

Ale po­kroč­me. V ná­sle­du­jí­cím ob­ráz­ku vi­dí­te 2 ná­stro­je na­ráz – ky­ta­ru a ba­su. Po­kud má­me no­to­vé os­no­vy spo­je­ny tak­to ča­rou vle­vo, pat­ří ja­ko by do „stej­né­ho řád­ku“ – čte­me te­dy všech­ny no­to­vé lin­ky na­jed­nou. Te­dy po­kud má­me pod se­bou tře­ba 10 ta­ko­vých li­nek v parti­tu­ře pro or­chestr, di­ri­gent mu­sí stí­hat číst všech­ny lin­ky naráz.

Po­kud si ten­to ryt­mic­ký ex­pe­ri­ment chce­te pře­hrát, spusť­te v pře­hrá­va­či do­le sto­pu 002: Ky­ta­ra a basa. 

Ješ­tě bys­te se moh­li ptát, co zna­me­ná ta ma­lá os­mič­ka pod či nad klí­či. Jed­ná se o ozna­če­ní trans­po­zi­ce. Po­kud na­píšu pod klíč os­mič­ku, bu­du hrát ce­lý řá­dek (resp. ob­last od to­ho­to klí­če) o 8 tó­nů níže[ref]tedy o ok­tá­vu ní­že, až se bu­de­me vě­no­vat in­ter­va­lům, bu­de­te moud­řej­ší :-)[/​ref].

Ny­ní k vlast­ní­mu ryt­mu. Po­saď­te se tak, že si bu­de­te mo­ci plá­cat do ko­len (na steh­na) obě­ma ruka­ma. A pro­veď­te ná­sle­du­jí­cí postup:

1. Pra­vou ru­kou vy­t­les­kej­te do steh­na pou­ze ryt­mus ky­ta­ry (le­vou nech­te le­žet na dru­hém stej­ně a po­kus­te se, aby se vů­bec nehýbala)
2. Až bu­de­te mít v pra­vé ru­ce jis­to­tu, po­lož­te ji na stehno a ne­hý­bej­te s ní.
3. Le­vou ru­kou vy­t­les­kej­te do steh­na pou­ze ryt­mus ba­sy. Po­kud mož­no opět ne­hý­bej­te pra­vou rukou.
4. Až bu­de­te mít jis­to­tu i v le­vé ru­ce, po­kus­te se „za­hrát“ na steh­na oba par­ty na­ráz – tzn. pra­vou ru­kou tles­kej­te ky­ta­ru, dru­hou tles­kej­te ba­su. Od bo­du č. 3 je to oprav­du vel­ký krok, tak­že jest­li se vám po­ved­ly před­cho­zí kro­ky fakt rych­le a v po­ho­dě, ta­dy to mů­že troš­ku drh­nout. Tak­že to ne­vzdá­vej­te, pěk­ně po­ma­lu, oprav­du po­ma­lu (ne­u­chvá­tej­te to, to ne­má smy­sl) si to vy­t­les­kej­te a až se to po­ve­de, zkus­te to troš­ku zrych­lit tak, aby to zně­lo ja­ko ve zvu­ko­vém sou­bo­ru 002.

Po­sled­ní ryt­mic­ké cvi­če­ní, kte­ré dnes uve­du, bu­de za­lo­že­no na spe­ci­fic­kém ryt­mu ka­pe­ly Iron Mai­den, čas­to ho vy­u­ží­va­jí. Ne­ní to nic slo­ži­té­ho, ale mu­sí­me se na­u­čit ješ­tě jed­nu věc, než se tak sta­ne – akcentu.

Abychom ho však po­cho­pi­li, je po­tře­ba de­fi­no­vat po­čí­tá­ní. Tak, jak se no­ty „ve­jdou“ do tak­tů, mů­že­me je i po­čí­tat. Prv­ní čtvr­ti­nu, dru­hou čtvr­ti­nu a tak dá­le. Když si tles­ká­te rytmy, zkus­te si při tom po­čí­tat „prv-​ní dru-​há tře-​tí čtvr-​tá“. Kaž­dá sla­bi­ka je vlast­ně jed­na os­mi­no­vá (vi­dí­te, že to má osm sla­bik do­hro­ma­dy). Či­li jed­na čtvr­ťo­vá je na dvě sla­bi­ky atd.

Ak­cent je ve své pod­sta­tě i to, co je ak­cent v ja­zy­ce, te­dy pří­zvuk. Zkus­te si pře­hrát (pře­tles­kat) před­cho­zí cvi­če­ní tak, abys­te vždy na prv­ní do­bu da­li pří­zvuk – tlesk­li troš­ku os­tře­ji. Tak­že ja­ko­by prv-ní dru-​há tře-​tí čtvr-tá.

Ny­ní si před­stav­te ná­sle­du­jí­cí ryt­mic­ký part:

Po­kud bychom to za­hrá­li bez ak­cen­tu, bu­de to znít ja­ko 003: Bez ak­cen­tu. Iron Mai­den při ta­ko­vých os­mi­nách dě­la­jí ak­cent ná­sle­dov­ně: prv-ní dru-há tře-​tí čtvr-tá prv-ní dru-há tře-​tí čtvr-tá a po­řád do­ko­la. Tak­že ja­ko­by Oo­o­O­o­o­O­o­O­o­o­O­o­o­Oo. Schvál­ně po­rov­nej­te s 003: S ak­cen­tem.