Ahoj,

• In­ter­va­ly
  • V hud­bě se tak ozna­ču­je vzdá­le­nost a ne ča­so­vý rozsah.
  • In­ter­va­ly se jme­nu­jí stej­ně ja­ko tří­dy v gym­ná­ziu (pri­ma, sekun­da etc.)
  • Ma­jí spous­tu růz­ných mož­nos­tí dělení:
    • Dě­le­ní pod­le typu: 
      • Čis­té intervaly 
        • Pri­ma, kvar­ta, kvin­ta a oktáva.
        • Čis­té jsou z ně­ko­li­ka dů­vo­dů, ně­kte­ré ne­bu­dou hned po­cho­pi­tel­né, bu­de­me se jim vě­no­vat poz­dě­ji. Dů­vod, kte­ré­mu ale ro­zu­mět za­tím bu­de­me je, že čis­té in­ter­va­ly nám ne­o­vliv­ňu­jí tó­no­rod da­né­ho mís­ta ve sklad­bě. Tó­no­rod je vlast­nost, jest­li je tzv. měk­ká ne­bo tvr­dá zně­lost – dur ne­bo moll.
        • Moll je „smut­něj­ší“, tkli­věj­ší va­ri­an­ta, dur je ve­se­lej­ší. To, jest­li je ně­co dur ne­bo moll se po­zná pod­le in­ter­va­lů, kte­ré jsou po­u­ži­té. Čis­té in­ter­va­ly nám prá­vě tu­to vlast­nost vů­bec neovlivňují.
      • Vel­ké a malé 
        • Dě­lí­me te­dy na vel­ké… a malé.
        • Roz­díl vel­ké­ho a ma­lé­ho in­ter­va­lu je pou­ze je­den půl­tón, např. vel­ká ter­cie je skok o pře­sko­če­ných 3 klá­ve­sách (včet­ně čer­ných a bí­lých), ma­lá ter­cie jen dvou. To­hle pla­tí obec­ně pro všech­ny vel­ké a ma­lé in­ter­va­ly, tak­že sekun­da, sexta a septima.
    • Dě­le­ní pod­le alternace: 
      • Al­ter­no­va­né (upra­ve­né, zvět­še­né či zmenšené) 
        • Všech­ny in­ter­va­ly mů­že­me zvět­šit či zmen­šit, včet­ně čis­tých. Ale pla­tí do­ho­da, že u vel­kých a ma­lých se zvět­šu­jí jen vel­ké a zmen­šu­jí jen malé.
      • Ne­al­ter­no­va­né (všech­ny běž­né, co jsou výše)
  • Všech­ny ty­to in­for­ma­ce mů­že­me po­u­žít k prá­ci s akor­dy, je­jich od­vo­zo­vá­ní, ty­py etc etc…
• Akor­dy
  • V pís­nič­ce „kou­le­lo se“ je ně­ko­lik akor­dů, kte­ré jsou ozna­če­ny růz­ný­mi dal­ší­mi písmeny: 
    • Em – „m“ (ma­lým pís­me­nem) zna­čí „moll“, po­kud tam ne­ní nic, je to dur (jsou vý­jim­ky). Moll se z an­li­g­čit­ny (mi­nor, z ital­šti­ny mi­nor) se zna­čí „-mi“, te­dy mís­to „Em“ by by­lo „Emi“. Dal­ší mož­nost ozna­če­ní mollu je ma­lým pís­me­nem a vel­kým dur, te­dy „e“ bu­de Em, a E bu­de E 😀 To­hle se moc ne­po­u­ží­vá, pro­to­že je to bru­tál­ně nepřehledné.
  • Du­ro­vý a mollo­vý akord: 
    • Du­ro­vý akord (v zá­klad­ním tva­ru) je po­sta­ven z dvou ter­cií nad se­bou: Do­le vel­ká, na­ho­ře malá.
    • Mollo­vý akord: Ma­lá do­le, hor­ní velká.
  • Pří­kla­dy na akordy: 
    • Em
      • E moll, po­sta­ve­ný je te­dy z ma­lé a vel­ké ter­cie a tó­ny měl: E‑G-​H.
    • #F ne­bo F#, Fis dur: 
      • Tó­ny #F-#A-#C (Fis, Ais, Cis)
    • Ná­hod­ně si zkou­šej akor­dy, www​.ran​dom​chord​.com mů­že troš­ku po­mo­ci ti ně­ja­ký vygenerovat.
• Tó­ny obecně
  • Do­po­ru­ču­ji pro­cvi­čo­vač: http://​www​.kla​vir​.klu​sik​.cz/​s​k​r​i​p​t​y​/​n​o​t​e​l​e​a​r​n​er/
  • Pří­pad­ně exis­tu­jí za­jí­ma­vé apli­ka­ce pro mo­bi­ly, kte­ré jsou schop­ny vy­ge­ne­ro­vat akord a z mi­k­ro­fo­nu po­slou­chat, jest­li ho hra­ješ dob­ře (ná­zev nevím).
• Zpět k písničce
  • Ny­ní jsme schop­ni vy­mys­let všech­ny akor­dy k pís­nič­ce. Ne­řeš­me, co je to H7, za­hrajme tam za­tím čis­tě H, po­stup­ně bu­de­me při­dá­vat dal­ší znalosti.
  • Prs­to­klad
    • Po­kud ne­ní tře­ba ně­ja­ké­ho vět­ší­ho roz­sa­hu, ze za­čát­ku sta­čí jed­no­du­ché pra­vi­dlo, že tó­ny ve­d­le se­be hra­jí prs­ty, kte­ré jsou ve­d­le se­be. Máme-​li te­dy např. řa­du c‑d-​e-​f-​e-​d‑c, tak ji za­hra­je­me 1−2−3−4−3−2−1. To­to po­ru­ší­me, po­kud ví­me, že by nám v bu­douc­nos­ti ne­sta­či­ly prs­ty (např. vy­le­tě­la holubička).
    • Zkus­me apli­ko­vat na Kou­le­lo se prs­to­klad tak, abychom hrá­li co nej­ví­ce sou­sed­ních tó­nů sou­sed­ní­mi prsty.

Příš­tě až do lé­ta pla­tí čtvr­tek 19.00. Před­pl. do kon­ce června.