Dob­rý den,

• Ru­ce a uvolnění 
  • Pra­vá ru­ka čas­to „uka­zu­je do stro­pu“, zkus­te zpomalit.
  • Etu­dy od Czer­né­ho – hraj­te si tak, jak hra­je­te, te­dy s růz­ný­mi ob­mě­na­mi, ryt­mic­ký­mi, dy­na­mic­ký­mi a obec­ně všelijakými.
  • Akor­dy v le­vé (Czer­ny, ⁵⁰⁄₂) hraj­te ví­ce zá­pěs­tím a při zve­dá­ní na dal­ší akord po­zor na nad­měr­né na­ta­že­né před­lok­tí, zkus­me zve­dat pou­ze zá­pěs­tím, aby si ru­ka od­po­či­nu­la „v akordu“
  • Mož­nost roz­lo­že­né­ho akor­du v Czer­ny ⁵⁰⁄₂ – vel­mi po­ma­lu 🙂 ob­je­ví se na­jed­nou v le­vé hro­ma­da tó­nů, tak­že bu­de dost na­hlas, je nut­no kom­pen­zo­vat a hrát hez­ky me­lo­dii, aby by­la sly­šet. Po­kus­te se hrát v le­vé „co nejstej­ně­ji“ tó­ny prá­vě bez pří­zvu­ků a akcentů.
• Ří­hov­ský
  • Le­ga­to v pra­vé i levé. 
    • Le­ga­to tó­ny jsou ta­ko­vé, kte­ré zní vá­za­ně, te­dy mu­sí vy­tvo­řit „vá­za­nou obál­ku“, je to de­fak­to leh­ký pře­zvuk, ale jen lehký!
  • Po­zor na pa­ra­zit­ní ak­cen­ty v le­vé ruce. 
    • Zkus­te si před­sta­vit, že me­lo­die a do­pro­vod jsou od­dě­le­né nástroje.

Dob­rý den,

• Uvol­ňo­vá­ní
  • ok­tá­vy ne­bo ji­né intervaly 
    • Uvol­ňo­vá­ní pal­ce, zve­dá­me pa­lec do ur­či­té výš­ky, ostat­ní prs­ty jsou krás­ně volné.
    • u hra­ní kvint ne­bo ok­táv zá­pěs­tím je dů­le­ži­té, aby všech­ny prs­ty by­ly uvol­ně­né – i v po­lo­ze „zved­né zápěstí“
  • lok­ty
    • nech­te vol­ně vi­set tam, kde zrov­na vyjde.
    • po­hy­bl loktem se vy­u­ží­vá např. při dlou­hý řadách
    • po­slo­ou­chej­te svo­je ru­ce, tě­lo vám dá­vá sig­ná­ly, jen je sta­čí poslouchat 🙂
• Me­nu­et
  • 1. část
    • uhlaď­te ryt­mus, zkus­te se tře­ba na­hrát (jen zvuk na mo­bil a tak) a pak si to po­slech­nout, hod­ně vě­cí ne­ní sly­šet bě­hem hra­ní, pro­to­že má­te před­sta­vu, co chce­te udě­lat, tak pak vě­ří­te, že jste to udě­la­la, ale sku­teč­nost mů­že být odlišná. 
    • Ře­še­ním tu­to­ho je na­u­čit se do­ko­na­le po­slou­chat svo­ji hru, ve své pod­sta­tě to spo­čí­vá v tom, že jste „vlast­ně 2 li­di“ – člo­věk, kte­rý hra­je a člo­věk, kte­rý po­slou­chá. Zá­kla­dem dob­ré­ho hra­ní (krom to­ho tu sklad­bu umět a vě­dět sa­mo­zřej­mě, kde se co na­chá­zí), je prá­vě i dob­rý poslech. 
    • Zkus­te si nejdří­ve před­sta­vit, jak bu­de me­lo­die znít – tře­ba si ji za­zpí­vat. Ob­čas usly­ší­te, že vnitř­ní před­sta­va o me­lo­dii a ryt­mu je troš­ku ji­ná než to, co z vás na­ko­nec „vy­le­ze“ 😀 Prin­cip stej­ný ja­ko u „od­dě­le­ní po­slu­cha­če a hrá­če“, ako­rát je to jed­no­duš­ší – člo­věk tak ně­jak lé­pe umí ovlá­dat svůj hlas než kla­vír, po­kud za­čí­ná na kla­vír (hlas po­u­ží­vá ce­lý život).
    • Oz­do­by ma­lin­ko ryt­mič­tě­ji a dy­na­mič­tě­ji (viz ta­nec Waltz), ze za­čát­ku klid­ně pře­há­ně­je­te ten pří­zvuk, ve sku­teč­nos­ti tam pak ne­ní, tó­ny jsou všech­ny stej­né, jen ty oz­dob­né jsou „slab­ší“.

Příš­tě za­se v so­bo­tu, kdy­by co­ko­liv, dej­te vě­dět a do­mlu­ví­me se.

Dob­rý den,

• Uvol­ňo­vá­ní
  • všech­ny me­to­dy (opak)
  • zpět­ná vaz­ba – po­lo­že­ní na klá­ve­sy a když prst jde do­lů s klá­ve­sou, je to dob­ré zna­me­ní, že je prst (nej­spí­še) uvol­ně­ný, resp. br­zy bude. 
  • vr­há­ní – ne­snaž­te se za kaž­dou ce­nu stre­fo­vat me­zi dvo­ji­ce čer­ných, spí­še „těs­ně pod ně“, ko­neč­ky prs­tů ohma­tá­vá­te prostředí.
• Me­nu­te
  • Prv­ní 4 tak­ty „vy­do­ko­na­lo­vá­ní“
  • apli­ka­ce uvol­ně­ných ru­kou z cvičení

Příš­tě, až to bu­de mož­né, ozve­me se vzájemně.

Dob­rý den,

• Vo­děn­ka
  • ok
• G dur (do­ko­la)
  • Zkus­me do­hro­ma­dy – per par­tes, pros­tě prv­ní pod­lo­že­ní, až se za­da­ří ply­nu­le, po­stup­ně se pro­pra­co­vat ke 2. pod­lo­že­ní a pak je to na­jed­nou ce­lé plynule 🙂
  • T/​D/​S a dal­ší har­mo­nic­ké funkce 
    • Růz­né souvislosti
    • Při­ro­ze­né, har­mo­nic­ké a me­lo­dic­ké varianty 
      • při­ro­ze­ný je ten, kte­rý má ce­lý tó­no­rod stej­ný – všech­no dur ne­bo moll
      • har­mo­nic­ký je ten, kte­rý má do­mi­nant­ní akord změ­ně­ný tó­no­rod, te­dy u a moll bu­de e dur do­mi­nan­ta a u c dur tó­ni­ky bu­de do­mi­nan­ta ne g dur, ale g moll
      • me­lo­dic­ký změ­ní jak sub­do­mi­nan­tu tak dominantu.
      • Tó­ni­ka mu­sí zů­stat stej­ná, pr­to­o­že tó­ni­ka ur­ču­je tó­no­rod ce­lé sklad­by (ne­bo pasáže)
• Me­nu­et
  • úpra­va prs­to­kla­du 3. řá­dek levá
  • le­vá v prv­ní řád­ce po­řád na mís­tě, všech­ny tó­ny ma­jí po­řád stej­né prsty
  • oz­do­by, po­kud mož­no, troš­ku rych­lej­ší, aby byl pros­tě do­mi­nant­ní po­sled­ní (3.) tón
  • v le­vé přes­ně, ob­čas ně­ja­ký tón úlétne

Příš­tě te­dy Zbůch, 9.00.

Dobt­rý den,

• G dur
  • In­ter­va­ly – ja­ko řa­do­vé čís­lov­ky žen­ské­ho ro­du (po­češ­tě­né)
    • pri­ma, sekun­da, tercie…
    • In­ter­val – vzdá­le­nost me­zi dvě­ma tóny
    • Po­sle­cho­vá cvi­če­ní (při­pra­vit)
      • cvi­če­ní na po­slech růz­ných in­ter­va­lů spo­leč­ně – ter­cie se sex­tou, sekun­da s sep­ti­mou atd., jed­ná se o in­ver­ze in­ter­va­lu, což je zá­klad tvo­ře­ní ob­ra­tu akordu
  • T/​D/​S
    • od­dě­lit po­jmy „tó­ni­ka“ od pojmu „akord v tónice“
    • ob­ra­ty
• Mollo­vé akor­dy a tóniny 
  • též se jme­nu­jí pod­le pís­men­ka, kde se za­čí­ná, tak­že G moll atd.
  • v akor­du se ako­rád pro­ho­dí „2 a 3“, te­dy du­ro­vý akord má „3 a 2“ a mo­lo­vý má „2 a 3“, te­dy tro­chu lé­pe, du­ro­vý má do­le vět­ší ter­cii než na­ho­ře, mo­lo­vý opačně.
  • Proč zní mollo­vá ji­nak než du­ro­vá (v pře­kla­du měk­ká a tvrdá) 
    • při po­su­nu v pa­ra­lel­ní tó­ni­ně (např. z C dur do A moll) se změ­ní mís­to půl­tó­no­vých kro­ků, v du­ru je me­zi 3. a 4., po­té me­zi 7. 8., v mo­lu je 2 – 3 a 5 – 6.
• Me­nu­et
  • při me­lo­dic­ké oz­do­bě je po­tře­ba „ukrást“ z před­cho­zí čtvr­ťo­vé troš­ku do­by na prv­ní 2 to­ny me­lo­dic­ké oz­do­by, kde 3. tón je ten, kte­rý mu­sí vy­jít na „dru…há…atd.“ 😉
  • zkou­šej­te si jen dlou­hý try­lek, nejdří­ve po­ma­lu, ale ví­ce­ro kom­bi­na­ce­mi prs­tů: 12, 23, 34, 45, 13, 24, 35 (v tu­tom po­řa­dí při­bý­vá i obtížnost)
  • čtvr­ťo­vé v 2. tak­tu nejsou „tak krát­ké“, pros­tě „pam pam“ a ne „p… p…“ 🙂
  • 8. takt, me­lo­dic­ký pří­raz troš­ku del­ší, já ho hra­ji troš­ku del­ší než os­mi­nu, tak­že „áč­ko“ při­jde těs­ně před spod­ním „d“ v levé

Příští tý­den nej­spí­še v so­bo­tu opět do­po­led­ne, kdy­by co­ko­liv, sta­čí dát vě­dět, li­mit je pá­tek 17.00, od té do­by kdykoliv 😉