Dob­rý den,

• G dur – jed­no­ok­tá­vo­vý běh jen na­ho­ru a ce­lý ply­nu­le, le­vou i pra­vou, pří­pad­ně dohromady
• Me­nu­et
  • Do­hro­ma­dy po tak­tech a zevrubně
  • 1. takt
    • Zvý­raz­nit pra­vou ru­ku na úkor le­vé (je to melodie)
    • le­ga­to ve vze­stup­né řa­dě až do „d2“ v 2. taktu
    • od­dě­lit prv­ní d2 od g1 (po čtvr­ťo­vé) ne­pa­tr­ným nádechem.
    • syn­chro­ni­za­ce le­vé „a ma­lé“ s os­mi­no­vou řa­dou v pra­vé, le­vá je o troš­ku dřív, většinou.
  • 2. takt
    • od­dě­lit v pra­vé všech­ny 3
    • do tu­to­ho tak­tu mu­sí 1. takt do­slo­va vplout
    • sle­pit s 1. tak­tem plynule
  • 3. takt
    • for­ma po­dob­ná 1. tak­tu, od­dě­lo­vat, co se od­dě­lo­vat má, vá­zat co se vá­zat má
  • 4. takt
    • Ta­dy ješ­tě ví­ce ru­ka (pra­vá) chce sa­ma od se­be dr­žet hor­ní „g2“, tak­že o to ví­ce je tře­ba ta­dy se sna­žit ho od­dě­lit a za­hrát zvlášť (ale ne sko­kem, nor­mál­ně zvlášť).
    • Tó­ny, do kte­rý se jde ze­spo­du (pří­pra­vou) jsou na­ho­ře vlast­ně „vy­vr­cho­le­ním me­lo­die“ (lo­kál­ní frá­ze), tak­že ty mu­sí být oprav­du zřetelné.
• Bes­ky­de
  • do­pl­ně­ní T/​D (akor­dy) do prv­ních ně­ko­li­ka tak­tů (prv­ní řá­dek, případně)
  • všech­no zve­dá­me při změ­ně T/​D (za­tím, ča­sem si uká­ze­me, jak a kdy to dě­lat jinak)
  • me­lo­die po­řád víc mu­sí být slyšet!
  • do­kud se ne­řek­ne ji­nak, pla­tí da­ná har­mo­nie (akord, harm. funk­ce etc.)

Příš­tě te­dy pá­tek 14.00.