Dob­rý den

Tři ci­t­ron­ky

s akor­dy, ob­ra­ty, bezva 🙂

Po­kro­či­lej­ší akordy

G7, G6, G9 –

G+9 se dá ta­ké za­psat ja­ko Gadd9 – pro­to­že v an­g­lič­ti­ně “add” je “při­dat”, nebo-​li plus 😉

Sus akor­dy

C+4 – při­dá­me 4. stu­peň, v céč­ku je to te­dy “f”, je to te­dy souzvuk C‑E-​F‑G, ale moc se ne­po­u­ží­vá, mís­to ně­ho se po­u­ží­vá “oře­za­ná” ver­ze, kte­rá ne­ob­sa­hu­je “e”, te­dy C‑F-​G, tak­že – akord to po­řád bu­de “ně­co 4”, ale sou­čas­ně jsme ode­bra­li tře­tí. Ur­či­tě ne­bu­de­me po­u­ží­vá ší­le­né po­čty ty­pu G+4 – 3 atd (to se takhle fakt ne­po­u­ží­vá), ale řek­ne zkrat­kou “sus” (z an­g­lic­ké­ho “suspen­ded”, te­dy “po­tla­če­no”), že jsme ne­za­hrá­li stře­ed­ní tón. Po­tom akord, kte­rý se jme­nu­je Csus4 je C‑F-​G – a lo­gic­ky Csus2 je C‑D-​G.

Su­so­vé akor­dy ma­jí jed­nu hroz­ně zvlášt­ní vlas­nost, když se dě­la­jí je­jich ob­ra­ty. Tře­ba – po­kud se udě­lá ob­rat Csus4, do­sta­neš Fsus2 a ta­ko­vé “ší­le­nos­ti” 😀

Zmen­še­né a zvět­še­né akordy

Zvět­šu­je a zmen­šu­je se hlav­ně kvin­ta v zá­klad­ním akor­du, te­dy v “céč­ku” je to mís­to C‑E-​G tře­ba C‑E-​Gb a má­me zmen­še­ný akord C, když ho za­hra­je­me z C moll, te­dy C‑Eb‑G, tak do­sta­ne­me C‑Eb-​Gb, kte­ré­mu ří­ká­me “zmen­še­ný moll” a zna­čí se zkrat­kou “dim” (z an­g­lic­ké­ho “di­m­mi­nished”, nebo-​li zmenšený)

Zní hroz­ně “div­ně”, po­u­ží­vá se prak­tic­ky hlav­ně jen ja­ko pře­chod od­ně­kud ně­kam, má­lo­kdy (sko­ro ni­kdy) se na něm nezůstává.

Ve své pod­sta­tě má­me jen 3 dim akor­dy, všech­ny ostat­ní jsou vzá­jem­ně jen sa­my so­bě obraty.

Kom­bi­na­ce

Akor­dy se da­jí totiž růz­ně i kom­bi­no­vat. Buď se dá udě­lat ně­ko­lik úprav na­jed­nou, tře­ba Gsus4add9 bu­de souzvuk G‑C-​D‑a (o ok­tá­vu vý­še). Jen­že ta pra­vá zá­ba­va za­čí­ná až tím, že můžu­eš kom­bi­no­vat všech­ny akor­dy se vše­mi. Tře­ba po­kud za­hra­je­me akord C/​G, bu­de­me hrát souzvuk G‑H-​D-​E-​G‑C, to­hle by se psa­lo hroz­ně ší­le­ně (přes sus a add), tak­že je je jed­no­duš­ší na­psat C/​G – nebo-​li slov­ně “cé nad gé”.

Dal­ší zvláš­ní označení

V ně­kte­rých zpěv­ní­cích se “moll” akor­dy zna­čí ma­lým pís­me­nem, tak­že “A” je “A dur” a “a” je “a moll”, ale to by by­lo ne­pře­hled­né, tak­že se čas­to po­u­ží­vá “mi” – te­dy “Ami” je “A moll”.

Akord “maj” ne­bo “maj7” – vel­mi po­dob­ný “sed­mič­ce”, ale o půl tó­nu vý­še. Pro­to­že “maj” je z an­g­lic­ké­ho “ma­jor”, ne­bo­li po­kud dá­me “maj7”, zna­me­ná to “vel­ká sep­ti­ma”, po­kud je tam jen 7, zna­me­ná to “ma­lá septima”.

Kří­žek za pís­men­kem před al­ter­na­cí jen zna­me­ná, že mís­to C je to tře­ba Cis durs, to je celé 😉

Z har­mo­nie tak prak­tic­ky víš všech­no dů­le­ži­té, co se akor­dů tý­če – a to je na­pros­to skvě­lé, v li­dov­kách se to si­ce moc ne­po­u­ží­vá, vět­ši­nou u po­pu­lár­ní hud­by ne­bo tře­ba soun­d­trac­ků a po­dob­ně, nicmé­ně když tak hez­ky už umíš vy­mys­let akor­dy a ob­ra­ty k pís­nič­kám, by­la by ško­da si ne­ří­ci všech­no, že 🙂

Dal­ší písničky

Klid­ně si vy­mys­le­te z li­bo­vol­né­ho zpěv­ní­ku dal­ší pís­nič­ky, pěk­ně s akor­dy a se vším 😉 😉