Ahoj,
- Rozehrátí, uvolnění
- Klasicky
- Chromatický Czerný
- Opak. prvních 2 taktů
- Staccata na konkrétních tónech systematicky a ne „ťup,“ spíš je to feeling než technika.
- Vědomé držení palce – tedy palec nevisí kamsi dolů, ale je volně na klávesnici. Když visí, zbytek dlaně se namáhá a pohyb pak není tak uvolněný a plynulý (pokud hrají ostatní prsty).
- Spíše 3 takty – začínají být i plynulé, fajne, fajne.
- Finální tempo je dost svižné, ale 4 šestnáctiny na 120 BPM na čtvrťovou není zase tolik u chromatiky, dá se to. Ale stejně vždycky nejdříve začni pomalinku a až pak zrychluj do ifnálního tempa.
- Do rychlosti – vzpomeň, jak jsme hráli běhání, stupnice a tak podobně – 2×4 tóny (prostě stupnice) v pevném tempu, zkus to aplikovat na F dur, ať si zvykne ruka – to se pak hodí právě do tuté etudy na 2. takt hned, kde je vlastně upravený F dur.
- Zkus se zaměřit pouze na podložení (na tu část,) tedy B->C->D->C prsty 4−1−2−1 (dokolečka) – a ať jsou co nejstejnější. Pro levou ruku symetrická varianta např. A‑H-C#-H
- Bear
- Takové opáčko, no 🙂
- Tý jo, chtělo by to zase oživit 🙂
- Postupně jsme krásně projeli všechno, ale ještě by to určitě párkrát chtělo, přece jen je tam ještě dost „nevyjasněných míst,“ kvůli kterým to pak se rozpadá.