Dobrý den,
- Stupnice
- řada tónů, která začíná na nějakém počtátečním tónu a končí na tom stejném tónu, akorát jinde (výše nebo níž)
- velmi pomalu, prstoklad v pravé 1−2−3−1−2−3−4−5, dolů je to přesně naopak, v levé ruce je to celé naopak, tedy nahoru se jde 5−4−3−2−1−3−2−1 a dolů 1−2−3−1−2−3−4−5.
- pozvolně (plynlue), není třeba rychle, plynulost je cíl.
- všechny tóny nahlas (zatím)
- nadkládání a podkládání
- pohyb zápěstím
- není to rotace
- přes palec se „převalujeme“
- cvičení „okolo palce“
- palcem zasekneme nějaký tón a obskakujeme ho dokola 2. a 3. prstem tak, aby se ruka nevytáčela, ale volně posouvala přes palec (lineárně), co nejméně rotace.
- Je důležité si uvědomit, že se zápěstí musí pohybovat, běžný stav je, že máme snahu tam prst dotlačit otočením zápěstí, což sice není špatně, ale pro teď potřebujeme naučit ruku kompletnímu pohybu zápěstí.
- Při hraní stupnice dohromady nastává „nadložení“ a „podložení“ v každé ruce jindy. Proto ze začátku budeme hrát stupnice od sebe a k sobě. Potom tyto jevy nastávají společně a prstoklad v obou rukách je stejných.
- Tónina
- skupina či množina tónů, které mohu používat
- má nějaký název, např. c dur, a moll, fis dur etc…
- Velký úkol – naučit se souvislosti mezi bílými, černými, proč kde a jak které hrát atd.
- Půltón
- Nejmenší krok na klavíru, který jste schopna nahoru či dolů z libovolného tónu udělat. Nejbližší klávesa nahoru či dolů.
- Pojmenování černých kláves – podle tónů (bílých), se kterými sousedí, tedy C‑Cis-D-Dis-E-F-Fis-G-Gis-A-Ais‑H.
- přidání půltónu přidá k písmenku „-is“, v angličtině přidávají „+sharp“, např. „fis“ odpovídá „F sharp“
- ubrání půltónu (posun o půltón dolů) přidá k písmenku „-es“, v angličitně přidají celé slovo „+flat“ – „a flat“
- enharmonická záměna – např. že „eis“ je stejná klávesa jako „f“
- Celý tón
- vzdálenost 2 půltónů, prakticky to znamená že vždy musíte přeskočit jednu klávesu, ať je černá či bílá.
- Když hrajeme stupnici, vidíte, že střídáme celé a půltóny – používáme tedy obou dvou, říkáme tedy, že hrajeme diatonickou stupnici (dia – oboje, tonická – tóny)
- Durová stupnice (tvrdá, veselá tónina)
- Očíslujeme si všechny tóny ve stupnici postupně 1−−8.
- Všimneme si, že první 3 tóny jsou „celé tóny“, poté je jeden půltón, poté zase 3 celé a na konci jeden půltón.
- důsledek – půltón se nachází mezi 3−−4 a 7−−8 stupněm. TO PLATÍ NAPROSTO OBECNĚ.
- Odvozování tóniny na základě půlónů a celých tónů je sice přesné a 100% funkční a rychlé, ale pro člověk je totálně nepříjemné si pamatovat. Proto se využívá mnohem delší, ale příjemnější cesty, kterou popisuji v článku o odvozování.
- Chtěl bych, abychom se pohybovali nyní v G dur, tedy v tónině, která začíná „g“ a má 1# a to sice „fis“.
- Czerny(50/1)
- Prvních 8 taktů postupně, oživíme, zahrajeme a tak
- spojování dohromady
- v levé pozor na uskakující palec mimo klaviaturu, mějte ho nad „géčkem“ pořád připravený.
- zápěstí prsty rovně, když budou šejdrem, bude se vám blbě hrát
- Menuet
- Písničky z knížky
- V zahradě (str. 26) (C dur, tedy 1. stupeň je C)
- unisono – jednohlasně, pravá i levá hrají „totéž“, akorát o oktávu jinde.
- harmonický doprovod – používáme 3. různé stupně, v tuté písničce nám stačí jen 2 stupně.
- 1. stupeň – tónika, zkrác. T
- 5. stupeň – dominanta, zkr. D
- pod celým taktem jeden dlouhý tón, buď T nebo D
- první linka je „e1“ 🙂
- spojujte plynule, ať mezi takty nejsou přestávky
- nemusí být rychle, plynule je cíl
- palec v levé
- V zahradě (str. 26) (C dur, tedy 1. stupeň je C)
Příště 23. 11. 2016 ve 12.30 na jednu hodinu, poté 24. 11. 2016 v 10.30.