Dobrý den,
- Uvolnění
- Vrhání tónů
- V levé zasekneme palec do „c“ a 3., 4. a 5. prstem hrajeme G, E a C.
- Principielně jde o to, abychom tóny „vrhli“, tedy ne připravili nad, ale šli tam „rovnou zboku“. Je to rychlejší, přesnější a méně to zatěžuje ruku.
- V pravé doporučuji alespoň palcem c2, prsty 3, 4 a 5 hrají g2, b2 a c3, přičemž se malíček vždy vrací nad „g2“, aby se trénovalo smršťování a roztahování dlaně.
- Cílem je protahovat rozsah (nikoliv sílu) svalu u palce.
- Vrhání tónů
- Bach 4 (podpůrná)
- Bez pedálu 🙂
- Jen zachovejte tempo 😉 😉 V 2. řádku na 2. stránce pozor na místo s trylkem, tam, kde jsou šestnáctiny, najednou máte prakticky osminy a trylek hrajete šestnáctiny. Je třeba 2×rychleji – tedy trylek alespoň dvaatřicetiny a levá v šestnáctinách.
- Vezměte to velmi pomalu a zkuste v jednotném tempu.
- Co „nejrovnější tempo“, ať to nezakopává, tedy je to „tatatata“ a ne „taatataaata…“ 😉
- Klidně si nastavte metronom na 100 BPM a každý tik bude jedna šestnáctina (nebo 50 bpm a každá bude jedná osmina)
- Dvořák (přednes)
- Vy hrajete secondo 😉
- 2. část (za 1. repeticí na 1. stránce) hravěji, rozverněji, je to prostě veselá polka (skočka).
- Chopin (přednes)
- Opakujte, příště zase dáme více tutoho.
- Melodie výrazněji, resp. levá v doprovodu jen jako soundtrack nějakého strašně smutného příběhu, který nám pravá ruka vypráví.
- Od poslední řádky berte ještě zvlášť pravou a levou, protože je potřeba hodně dostat do pravé melodický výraz.
- Prakticky se pořád otvírá – na začátku je pouze trága, smutek, pak je ještě ta melodie, ale pak se to na poslední řádce začne mírně otvírat, i když pořád ne vesele. No a nakonec spadneme do A duru a jsme trochu veselí 😉 😉
Příště zase ve středu 🙂